Galerie: “S manželkou jsme odešli do domova důchodců a nemůžeme být šťastnější,” píše spokojeně pan Rudolf. Je o ně skvěle postaráno

muž, žena, manželé, domov důchodců

Pan Rudolf se svou manželkou věděli už dlouho, že až nastane čas, kdy nebudou zvládat péči sami o sebe, poohlédnout se po novém místě k životu. V domově důchodců, který je pro mnoho lidí strašákem.

Věděli, že nechtějí být svým dětem na obtíž. Nesnesli by představu, že se o ně děti musejí starat, vařit jim, pomáhat s osobní hygienou a podobně. Děti mají žít své životy, ne se starat o své rodiče.

Měli dlouhou dobu na to, aby se poohlédli po místech, kde by se jim líbilo. Když si manžela pana Rudolfa zlomila nohu a věděla, že už nebude pohyblivá tak, jako předtím, byl to signál k životní změně.

Vybrali si a i když je děti přemlouvaly, aby se nestěhovali, udělali to. A nelitují ani v nejmenším. Získali nové přátele, se kterými mohou podnikat mnoho nových věcí. Mají tolik potřebné soukromí, nic jim nechybí. Jsou zde šťastni

Mohou se starat o to, o co chtějí, mohou podnikat, co chtějí. Navíc mají zajištěno jídlo, sestru, která jim dává léky a lékaře. Jejich program je bohatý, každý den zkouší něco nového.