Příběh ze života: "Nedokážu se usadit, mám pocit, že by mi skončil život," přemýšlí Tereza. Terapeutka nabízí řešení

Když mi bylo pětadvacet let, málem jsem umřela při autonehodě. Stalo se mi přesně, to, co popisují mnozí lidé. Mihnul se mi před očima celý život. Měla jsem pocit, že jsem ho zatím vlastně promarnila. Když jsem se probudila v nemocnici, byla jsem vděčná. Při dlouhé léčbě jsem si slíbila, že svůj život prožiju pořádně, splním si spoustu přání, i kdyby to znamenalo nemít trvalý vztah a rodinu. Vrhla jsem se na plnění slibu. Opustila jsem vysokou školu a odjela dělat chůvu do Německa. Pak jsem odcestovala na Bali, kde jsem se živila v jednom resortu jako servírka, za další dva roky mě osud zavál do Austrálie. Udělala jsem si moře kurzů na aktivity, které mohu učit lidi. Mám v malíčku potápění, jógu a surfování. Nedávno jsem si uvědomila, že je to sice super ale vlastně nikde nevydržím. Vždy, když to vypadá, že se "usadím", začne mě to táhnout pryč, někam do neznáma

Co teď s manželem?

Pak jsem se kvůli rodičům na čas vrátila do Čech a potkala bývalého spolužáka. Zamilovali jsme se a vzali se. Byla jsem přesvědčená o tom, že své jsem si už užila a teď je čas na rodinu. Jenže teď je mi osmatřicet a manžel na mě s dítětem tlačí čím dál více. Jenže mě došlo, že si neumím a nechci představit, že budu měnit plíny a sedět na jednom místě. Toužím zase po změně. Dokonce už mám i plán. Chci do Indie, vzdělávat se v ajurvédě a józe. Jenže mám manžela a nevím, co s ním. Do toho plánu nezapadá. Mám ho pořád ráda, to prvotní zamilování opadlo, ale nechci o něj přijít. Zároveň nechci svou druhou šanci, kterou jsem v mládí dostala, promarnit doma, s dětmi. Chci něco zažít, vidět, užít si život, cestovat, učit se nové věci a plnit si to, co mě zrovna napadne. Co mám teď dělat? Rozvést se a odjet? Nechat tady manžela? Přemýšlím nad tím stále víc a víc. Ať se rozhodnu jakkoliv, bude to pro jednu stranu špatné. Buď pro mě, nebo pro manžela.

Vyjádření terapeutky Lucie Mucalové

Děkuji za sdílení Vašeho silného příběhu. Ano, mnoho lidí, co se dívalo smrti do očí a dostali další možnost pokračovat v tomto životě, si něco slíbili. Jakoby život dostal hlubší rozměr a každá vteřina je vnímána jako dar. Už to není ve škatulce klišé, ale opravdovosti. Při čtení Vašich řádků vnímám, že si slib sama sobě plně užíváte. Když jste napojená sama na sebe a své plány, jste šťastná. Jakmile jste se napojila na muže, který má v životě odlišně plány, blikají vám varovné kontrolky. Jedna Vaše část - ta, co si slíbila volnost a život naplno, druhá vaše část - co vnímá, že nechce o muže přijít. Vnímám to jako rozpor dvou částí. A teď, kterou necháte vyhrát? I ty odlišnosti nemusí znamenat rapidní řez. Nicméně je fér pojmenovat to, kde jsou Vaše hranice a za ně nejdete, i za cenu, že to může bolet. Při čtení Vašich řádků mě napadalo, co vše je za tou touhou po svobodě, změnách. Moje fantazie mi nabízela, co když právě takto sama sobě dokazujete, že jste živá. A ponořit se do vztahu, stability, může evokovat ten konec, smrt, nečinnost. Napadala mě návštěva terapeuta, kde můžete hlouběji dojít na to, co za tím vším je. A pokud se z manželství rozhodnete vystoupit, ať to není jen “útěkem” bez hlubšího rozmyslu. 

Kdo je Lucie Mucalová

Koučka, terapeutka, párová poradkyně inspiruje ženy, jak zvolnit, nadechnout se a získat zpátky svou životní energii. Napomáhá ke spokojenějším vztahům. Kontakt na ní najdete na jejích stránkách Wellnesspromysl.cz.