“Syn mé přítelkyně mě nenávidí a chce, abych se s jeho mámou rozešel. Já už dál nemůžu,” píše Petr. Puberťák na něj žárlí a je zlý

Pan Petr (47 let) poznal svou současnou partnerku v kavárně, kam chodil den co den. Jejich vztah trvá přes dva roky a teprve před rokem se Petr seznámil s jejím synem. Ten však neakceptuje nového partnera své maminky a snaží se dělat naschvály. Lže a vymýšlí si, co všechno nový partner provádí. Situace začíná být neúnosná.

Partnerčin puberťák mě nesnáší

Magdu jsem potkal v kavárně, kde pracovala dnes a denně na notebooku. Fascinovalo mě to, že v kavárně plné lidí se uměla tak koncentrovat. Jednou jsem ji oslovil, povídali jsme si a po nějaké době z toho vznikl vztah. Hned na začátku mi řekla, že nemá moc času, protože je rozvedená maminka, starající se o syna. A ten je pro ni nejdůležitější. Líbilo se mi, jak k tomu přistupovala.

Magda se vdávala se brzo a kvůli těhotenství. S bývalým se na rozvodu domluvili, bydlí poblíž sebe a o syna pečují společně. Oba jsou rozumní a umí se domluvit. Jenže problém je se synem. Ten totiž nerespektuje, že jsem přišel já. Že má maminka nového přítele, kterého má ráda. Je v pubertě, takže jednoslovné odpovědi, odsekávání, vražedné pohledy, převracení očí v sloup a povzdechy, cokoliv řeknu nebo na cokoliv se zeptám, jsem bral. Sám jsem nebyl lepší. Jenže se to stupňovalo. A teď je situace už neúnosná.

Lže a obviňuje mě

Po krátkém čase se jeho nenávist ke mně začala stupňovat. Hádal se, rozbil oblíbený hrníček, který jsem měl. Řekl bych, že schválně. Ale to nejhorší mělo teprve přijít. Začal o mně lhát. Přítelkyni řekl, že jsem mu zakázal jít ven, i když jsem to nikdy neudělal. Tvrdil, že jsem mu nadával, že jsem ho označil za „malého grázla“. Prý jsem Markovi dal facku. V tu chvíli jsem měl chuť odejít. Nikdy bych na něj nevztáhl ruku. Přišel s tím její bývalý, naštěstí je to férový chlap, který se chtěl pobavit o tom, co slyšel. I on sám vnímá, že má jeho syn se mnou problém. Snažili jsme se to řešit, ale bez úspěchu. Nevíme, co dál. Popravdě mám chuť to celé zabalit. Magdu mám rád, ale žít v neustálém napětí, z čeho mě zase její syn obviní, jen proto, že nechce, aby jeho maminka někoho měla? To nedávám.

Opravdu nevím, co mám dělat.

Nejlepší odpověď na situaci pana Petra má dětský psycholog Martin Jurišta

Vaše situace není jednoduchá a rozumím tomu, že už toho máte dost. Děti mohou začít lhát už ve 2 až 3 letech. Už tehdy si totiž začínají uvědomovat, že neumíte číst myšlenky, takže mohou říkat věci, které nejsou pravda, aniž byste o tom vždy věděli. Když jsou pak děti starší, lžou více. Už kolem 4. až 6. roku. To mohou skutečně dosáhnout ve lhaní až jakéhosi mistrovství. Mohou se "zlepšovat" ve lhaní tím, že díkáží přizpůsobovat výrazy obličeje a tón hlasu tomu, co říkají.

Pokud ale díte požádáte, aby vysvětlilo, co říká, obvykle to, že lže, přizná. Jak pak děti rostou, dokážou úspěšněji lhát, aniž by byly přistiženy. Lži se také stávají složitějšími, protože děti mají více slov a lépe chápou, jak myslí ostatní lidé. V pubertě je to nejhorší, protože toto lhaní má svůj jasný cíl. ZBavit se vás. A dokonce na svou stranu získat svou maminku a rodinu, aby byli proti vám všichni. Vaše situace není lehká, ale není neřešitelná. Se svou přítelkyní i jejím exmanželem jste už mluvil. je dobře, že i on je na vaší straně a vidí, že jeho syn s vámi má problém. Promluvte si ještě opakovaně i s přítelkyní, aby viděla, jak moc vás to trápí a zraňuje. Vysvětlete jí, že s jejím synem nechcete mít špatný vztah, ale že je toto pro vás skutečně těžké. Měla by si s ním promluvit ona. 

Vysvětlit mu, že její nový partner neznamená, že její syn přijde o její lásku. Ale vysvětlit mu i to, že nechce být sama. A že vás má ráda. Klidně i vy si s dítětem, ale v klidu, promluvte o tom, jaké pocity ve vás vyvolává lhaní, jak to ovlivňuje váš vztah s ním a jaké by to mohlo být, kdyby rodina a přátelé dítěti vaší přítelkyně přestali důvěřovat. Tím se zdůrazní rozdíl mezi tím, co se stane, když je dítě upřímné, a co se stane, když je neupřímné. Vytrvejte. Nemá cenu se vzdát kvůli chybám někoho druhého.

Jak se má pan Petr zachovat? Rozejít se s partnerkou jen kvůli jejímu synovi? Nebo dál zvládat jeho chování? Co byste dělali na jeho místě vy? Přečtěte si také dopis paní Medy, která nechce vídat svého otce.