Co opravdu nedělat po rozchodu a jak přežít první dny a týdny největšího smutku

Ať nám partner řekl jako důvod k odchodu cokoliv, nebo dokonce nic, následuje celá řada pocitů, z nichž mnohým se zcela jistě nevyhneme. Nepochopení a zoufalství, beznaděj, že od teď už bude všechno jenom horší, strach, že to nezvládneme, a v neposlední řadě pocity méněcennosti – nejsem dost dobrá. To všechno je pochopitelné. Stejně jako pláč, změny nálady, smutek až deprese. Kdybychom necítili nic, bylo by to naopak divné. Nejsme přece stroje. Těmto pocitům tedy musíme dát průchod.

Doba „truchlení“ je různá

Jak dlouho to bude trvat, záleží na naší vlastní adaptabilitě, na tom, co jsme k bývalému partnerovi cítili, v jaké životní situaci se nacházíme (zda se například nepřidala ještě nemoc, ztráta zaměstnání a podobně) a hlavně, jak dlouho vztah trval. Po tříměsíčním románku budeme nejspíš do pár týdnů v pohodě, pravděpodobně i mnohem dříve, po dlouholetém vztahu může naše cesta do pohody trvat klidně rok a víc. Ale nic není pravidlem. Jisté je jen jedno, nakonec to přejde. Důležité je uvědomit si, že je to normální průběh, na který máte nárok. Pouze kdyby se věci vymykaly kontrole a hlásily se příznaky deprese, je potřeba to řešit.

Mohlo by se vám líbit

“Před patnácti lety jsem se vdala za staršího muže. Dnes lituji, že jsem neposlechla ostatní,” přiznává Marika

Dopřát si čas

Nelitujte vztahu, který končí, i kdyby vám připadal sebehorší. Všechno, co nás v životě potkalo, má nějaký smysl. Nemusíte ho pochopit hned a ani se o to nesnažte. Bohatě stačí, když si sama pro sebe tuto kapitolu uzavřete. A… odpustíte. Ne kvůli bývalému partnerovi, ale kvůli sobě. Jen tak se budete moci nadechnout a začít znova. V této životní fázi se otevřou netušené obzory. Poznáte své limity, oceníte vlastní sílu a schopnost tuto změnu ustát, s odstupem si možná uvědomíte i své chyby, poznáte sama sebe, co chcete a podle toho svůj další život taky nasměrujete. K tomu všemu ale potřebujete zůstat na chvíli sama. Neskočit rovnýma nohama hned na krk někomu dalšímu. To je totiž častá, ale velká chyba. Proto zvolněte, nadechněte se a žijte tak, jak jste vždycky chtěla. Přichází váš čas, který je nutný k odpočinutí ze ztráty a k nalezení vlastní cesty, po níž chcete jít. Dost často se přitom stane, že zjistíte, že ta, po které jste kráčela s partnerem, vám vlastně tak úplně nevyhovovala.

Co nedělat po rozchodu

Otevřít si láhev. Alkohol sice pomáhá, ale jen v malém množství a jen krátkodobě. Navíc, neřeší příčinu, pouze trochu zmírňuje následky. Budete-li svůj žal utápět ve skleničce moc často, bude vám nakonec ještě mnohem hůř. A to nechcete. Úplně stejné je to se sedativy a jinými uklidňovaly.

Mít sex z pomsty. Abyste si zvedla sebevědomí, abyste tomu neřádovi ukázala, aby… Nedělejte to, ať je pseudo důvod jakýkoliv. Ta morální kocovina, která následuje situaci ani trochu neprospěje a spíš vás „hodí“ do ještě větší depky.

Mohlo by se vám líbit

"Dělilo nás rovných 40 let, přesto to byla největší láska mého života. Když Josef zemřel, odešel kus mého srdce," smutní Jana

Ládovat se čokoládou. To pomáhá a je to ověřené. Odborníci pro to dokonce mají termín. Orální uklidňování. Jakmile se potravina dotkne rtu, už se začínají rozlévat libé pocity. Konzumací čokolády navíc stimulujete v hladinu serotoninu a dopaminu v mozku, čímž si výrazně zlepšujete náladu. Jenže! Je to stejné jako s alkoholem. Stačí jen málo! Přecpávání vás sice možná dočasně uklidní, ale pohled na ručičku váhy posléze určitě ne.

Pokoušet se to znova „uhrát“. Náhodná setkání, omylem zaslaná zpráva, stalkování na sociálních sítích nebo dokonce prosby, slzy, citové vydírání. Ve snaze získat partnera zpět se dá podniknout mnohé. Nedělejte to, neživte v sobě falešnou naději a zachovejte si svou důstojnost. Pokud k sobě skutečně patříte, osud vás svede zase dohromady. Každopádně přijměte situaci, jaká je a neohlížejte se zpátky.