“Jsem vážně nemocná, ale moje matka byla zvyklá na mou péči a vyžaduje ji i nyní,” nechápe Lada

Paní Lada (45) bojuje s rakovinou. Má za sebou operaci a čeká ji preventivní chemoterapie. Místo klidu a podpory ale podle svých slov řeší neustálé výčitky od vlastní matky.

Jsem vážně nemocná, ale moje matka vyžaduje mou péči

Ještě před pár měsíci jsem normálně fungovala. Chodila do práce, starala se o domácnost, pomáhala své matce s nákupy, doktory, vším možným. Byla zvyklá, že kdykoliv zavolá, sednu do auta a přijedu. Jenže pak jsem šla na obyčejnou preventivní prohlídku. A v tu chvíli se všechno změnilo. Nic mě nebolelo, neměla jsem problémy. Jenže se v těle něco dělo. A série vyšetření mi dala jasně najevo, že teď to musí být jinak.

Diagnostikovali mi rakovinu a během chvíle se mi obrátil život naruby. Mám za sebou operaci a teď mě čekají preventivní chemoterapie a další odpočinek a léčení. Doktoři mi říkají, že mám odpočívat, šetřit se a myslet hlavně na sebe, aby léčba dobře dopadla. Já se snažím být silná, ale pravda je, že mám strach, velký strach. Mám život ráda a rozhodně nechci umřít. Mám děti, těším se na stáří, vnoučata, důchod, nechci odejít. Proto se držím všech rad, které mi doktoři dali. Hodně spím, bývám unavená a psychicky je to někdy strašně těžké. A do toho moje matka.

Vyžaduje péči i když jsem nemocná

Místo podpory mi vyčítá, že jí už osobně nechodím nakupovat. Přitom jsem ji zařídila všechno. Když něco potřebuje, nakoupí jí můj manžel nebo objednáme online službu, která jí nákup doveze až domů. Není bez pomoci. Jenže jí vadí, že tam nejdu já osobně. Volá mi a říká, že jsem nevděčná dcera, že jsem se na ni vykašlala a že ani nepřijdu na návštěvu.

Jenže já jsem ráda, že doma zvládnu základní věci. Bojím se chemoterapie, bojím se, co bude dál, a místo klidu poslouchám výčitky, že nejsem dostatečně k dispozici. Strašně mě to zraňuje. Připadám si, jako by moje nemoc pro ni nebyla důležitá a pořád myslela jen na sebe a své potřeby. Nikdy bych nevěřila, že budu jednou nemocná a budu muset vlastní matce vysvětlovat, že teď opravdu nemám sílu starat se ještě o ni. Jsem na ni naštvaná a zároveň mě mrzí, že to tak vůbec je. Co byste dělali na mém místě?

Mohlo by se vám líbit

“Moje žena se o mě starala, když jsem byl nemocný, ale já se o ni teď starat nechci,” je rozhodnutý Ruda

Ke komentáři na situaci paní Lady nás inspiruje autorka a spisovatelka Genevieve Fox

Děkuji, paní Lado,

že jste svůj příběh tak otevřeně popsala. Ocitla jste se v nesmírně náročné životní situaci, kdy místo jistoty a podpory řešíte strach o vlastní zdraví, vyčerpání po operaci a obavy z léčby. Je pochopitelné, že vás velmi bolí, když vaše maminka nevidí, kolik sil teď sama potřebujete pro sebe, a místo pochopení od vás dál očekává stejnou péči jako dřív. Vaše tělo i psychika jsou ale momentálně v režimu přežití a odpočinek není sobectví, ale nutná součást léčby.

Vaše maminka může prožívat vlastní strach ze změny, samoty nebo ztráty jistoty, kterou ve vás dlouhé roky měla. To ale neznamená, že musíte ignorovat své hranice a vyčerpávat se dál. Je důležité, abyste si dovolila přijmout, že teď jste na prvním místě vy a vaše uzdravování. Pomoci může klidně a opakovaně říkat jednoduchou pravdu: „Mami, mám tě ráda, ale teď opravdu potřebuji sílu pro léčbu.“ Nemusíte obhajovat každé své rozhodnutí ani nést odpovědnost za to, že vaše maminka neumí přijmout změnu situace.

Mohlo by se vám líbit

“Moje dcery se o mě nechtějí starat a hádají se o to, co se mnou dál,” je smutný Aleš

To, že cítíte zlost i smutek zároveň, je naprosto přirozené. Neznamená to, že jste špatná dcera, ale že jste člověk, který je pod obrovským tlakem a potřebuje oporu, ne další výčitky. Myslete nyní hlavně na sebe, své zdraví a lidi, kteří vás dokážou podpořit s láskou a respektem. Máte právo chránit své síly a věřit, že i přes strach může přijít období uzdravení a klidnější budoucnosti.

Jak má paní Lada mámě jasně vysvětlit, že teď je priorita její zdraví a to, aby se uzdravila? Copak její matka nechápe, že teď by měla podpořit svou dceru? Přečtěte si také příběh Dany, která se bojí o svou mámu, která je slepě zamilovaná.

Zdroj: theguardian.com, příběh poslala Lada N.