Někdo v dlouhověkosti vidí zázrak, jiní vědí, že dlouhověkost není založena na jednom velkém nápadu, ale na malých a každodenních návycích, které je třeba striktně dodržovat. Na tom se shodují nejen odborníci na slovo vzatí, ale také ti, kterým se dlouhověkosti podařilo dosáhnout. Známý lékař shrnuje dva základy pro dlouhověkost pod tři slova: spánek a silový trénink.
Dlouhověkost není něčím, čeho by nebylo možné dosáhnout. Ba právě naopak, k jejímu dosažení stačí reálné a dosažitelné věci, jež má většina z nás tzv. při ruce. Pokud chcete i vy žít dlouho, je potřeba zamyslet se nad tím, jak žijete, a vsadit na věci, které velmi dobře znáte. U těch také podvědomě tušíte, že vás k dlouhověkosti mohou dovést. Které věci to jsou?
Spánek je klíčovým prvkem
Jedním z nejdůležitějších pilířů zdraví a dlouhověkosti je spánek. Ten je zodpovědný nejen za odpočinek, ale také za celkovou regeneraci těla, regulaci hormonů a funkci mozku. Pro dosažení optimálních výsledků se doporučuje 7,5–9 hodin spánku každou noc, pevně stanovené hodiny usínání a probouzení, tj. pravidelný cirkadiánní rytmus.
Dále je doporučeno spaní v chladné, tmavé a tiché místnosti, omezení používání mobilů a tabletů zhruba hodinu před spaním. Pravidelnost je zde mnohem důležitější než jednorázový „hluboký spánek“ během víkendu.
Podle lékaře doktora Vassilye Eliopoulose by „optimální spánek měl být nejen dostatečně dlouhý, ale především pravidelný“. Tělo funguje nejlépe, když usínáme a vstáváme každý den ve stejnou dobu. Důležité je i prostředí pro spánek – nízká teplota, nedostatek světla a ticho podporují hlubokou regeneraci. Chronický nedostatek spánku je spojen se zvýšeným rizikem metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, stejně jako s kognitivním poklesem. „Spánek není něco, co byste měli brát na lehkou váhu. Je to stabilizátor hormonů, regenerační prvek těla a nástroj pro detoxikaci mozku,“ poznamenává doktor Eliopoulos.
S přibývajícím věkem postupně ztrácíme svalovou hmotu, což se projevuje pomalejším metabolismem, sníženou silou a vyšším rizikem onemocnění. Ukazuje se však, že svaly jsou nejvíce podceňovaným biomarkerem stárnutí. Budování svalové hmoty ovlivňuje nejen fyzickou výkonnost, ale také metabolismus glukózy, citlivost na inzulín a celkovou tělesnou výkonnost. Doktor Eliopoulos zdůrazňuje, že pravidelný silový trénink je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak těmto procesům čelit. Nejde o intenzivní, atletický trénink, ale o systematické a hlavně pravidelné posilování svalů.
