Přečtěte si dojemný příběh o psovi jménem Hačikó, který každý den v letech 1925 až 1935 čekal na tokijském nádraží Šibuja v naději, že se jeho pán vrátí. Ten však předčasně zemřel a Hačikó se tak nikdy šťastného shledání se svým pánem nedočkal. Jeho příběh byl zfilmován a na nádraží dnes stojí socha, která věrného pejska připomíná.
Hačikó byl pes plemena Akita Inu, který se narodil 10. listopadu roku 1923 v japonském městě Odate. Jeho majitelem se stal profesor Hidesaburó Ueno, profesor na Fakultě zemědělství Tokijské univerzity, který ho vzal k sobě jako štěně a stal se jeho nejlepším přítelem. Profesor Ueno každý den ráno odjížděl vlakem do práce na univerzitu v Tokiu a Hačiko ho každý den doprovázel na nádraží Šibuja, kdy se později se vracel domů, aby večer šel zase „vyzvednout“ svého pána na nádraží. Tohle trvalo osm let až do 21. května 1925, kdy profesor Ueno náhle zemřel na pracovišti na srdeční příhodu. Hačikó však o jeho smrti nevěděl, a tak se na nádraží stále každý večer vracel a čekal na svého pána, který už nikdy nepřišel.
Nejvěrnější pejsek a symbol oddanosti
Hačikó se stal známým po celém Japonsku díky tomu, že každý den trávil na nádraží tolik času a poctivě čekal na svého pána. Místní lidé si ho oblíbili a začali mu nosit jídlo a vodu. Postupem času se o něm dozvěděla i celá země a Hačikó se stal symbolem oddanosti a věrnosti. Hačikó zemřel 8. března 1935 ve věku 11 let. Jeho ostatky byly zčásti zakonzervovány a vystaveny v Národním vědeckém muzeu v Tokiu. Další část ostatků byla zpopelněna a uložena vedle hrobu profesora Uena. Před nádražím Šibuja byla postavena bronzová socha, jako pocta Hačikovi, bohužel však byla zničena během 2. světové války. V roce 1948 však byla před nádražím postavena nová bronzová socha Hačika, aby připomínala jeho oddanost a věrnost. V roce 2015 byla odhalena nová socha Hačika na japonském nádraží v Šibuja, kde Hačiko trávil každý den svůj čas. Tato socha byla financována z veřejné sbírky, která získala více než 2 miliony japonských jenů.
Hačikův příběh inspiroval japonského režiséra Seijuna Sajamu k natočení filmu Hačikó Monogatari (Hačikův příběh), který vyšel v roce 1987. Film se stal velmi populárním a Hačikó se tak dostal do povědomí i mimo Japonsko. V roce 2009 byl natočen americký film Hačikó – příběh psa s Richardem Gerem v hlavní roli. Tento film se stal velmi populárním a pomohl Hačikovi získat ještě větší popularitu po celém světě. Hačikó je dodnes symbolem oddanosti, věrnosti a přátelství mezi lidmi a zvířaty po celém světě. Jeho příběh se stal inspirací pro mnoho lidí a jeho jméno se stalo synonymem pro nezlomnou oddanost a věrnost. Také je považován za jednoho z nejvěrnějších psů v historii. Jeho příběh lidem ukázal, jak silné může být pouto mezi psem a jeho majitelem. Hačikó se stal také inspirací pro mnoho charitativních organizací zaměřených na záchranu zvířat. Tyto organizace se snaží pomoci opuštěným a týraným zvířatům a najít jim nové domovy, kde budou mít šanci na lepší život.
