Jak se slavily Velikonoce za první republiky? Poznejte, jak probíhaly oslavy nejdůležitějších svátků jara před sto lety. Jaké byly tehdy zvyky, pověry, velikonoční výzdoba a recepty? V článku také naleznete recept na lahodného velikonočního beránka.
Velikonoce za první republiky patřily k nejdůležitějším svátkům v roce, stejně jako je tomu dnes. Původně to byly pohanské oslavy příchodu jara a nového hospodářského roku. Příroda se v tento čas probouzí, vše se zelená a rozkvétají první květiny. Posléze se Velikonoce zařadily k nejdůležitějším církevním svátkům. Velikonoční oslavy stejně jako dnes začínaly na Zelený čtvrtek, kdy se říkalo, že „zvony odlétají do Říma“. Tehdy bylo tradicí, že děti obcházely domy s řehtačkami a dostávaly od lidí dobroty – pečivo a sušené ovoce. V tento den se pekly tzv. jidáše, sladké pečivo z kynutého těsta, které mělo připomínat Jidášovu zradu. Říkalo se, že kdo je sní, bude se těšit dobrému zdraví. Avšak hodovat se mohlo až po Velkém pátku, do té doby se drželo období půstu. Jako hlavní chod se tradičně o Velikonocích podávala nádivka a pečeně, jako dezert pak velikonoční mazanec. Ten dívky dávaly tomu, kdo se jim líbil. Říkalo se: „Dáte-li kus mazance, dostanete mládence.“
Výzdoba nebyla o nic chudší než v těchto dnech. Dnes máme obrovský výběr všech možných dekorací, které stačí vložit do košíku a dojet s nimi k pokladně. Tehdy lidé museli být kreativnější a bohatou barevnou velikonoční výzdobu si vytvořit sami. Pokud chcete i vy jít ve stopách našich předků, použijte vlastnoručně vyrobené dekorace z přírodních materiálů. Středobodem velikonoční výzdoby by měl být bohatě zdobený jídelní stůl. Ten slavnostně prostřete a umístěte na něj dekorace zářící barvami. Můžete použít „kočičky“ (větvičky vrby jívy) ozdobené pentlemi a dané do vázy či si vytvořit ozdobnou proutěnou mísu, do které naaranžujete vlastnoručně malovaná vajíčka, skořápky, jarní květiny, stužky a mašle. Zvažte, zda si nepořídit i živou dekoraci – například mísu s vysetou čočkou či řeřichou.
Stejně jako k jidášům, i k velikonočnímu beránku se váže pověra. Říká se, že kdo z něj kousek sní na Boží hod velikonoční, vždy si najde cestu domů, pokud se někdy ztratí v lesích. Receptů na velikonočního beránka koluje stovky, každý si jej upravuje dle své chuti či dodržuje rodinný recept. Vyzkoušejte tradiční prvorepublikovou recepturu na skutečně lahodného velikonočního beránka dle Františky Křepelové. Pokud chcete, aby vám vydržel čerstvý, pečte jej v sobotu před Velikonocemi.
Suroviny na těsto:
240 g krystalového cukru
300 g polohrubé mouky
100 ml oleje
100 ml plnotučného mléka
5 vajec
30 g mletých vlašských ořechů
30 g nastrouhané kvalitní hořké čokolády
1 citrón
1 prášek do pečiva
1 vanilkový cukr
30 g škrobu
Rozinky, kandované ovoce, mandle (dle chuti)
Sůl
Než začneme s přípravou těsta, předehřejeme si troubu na 155 stupňů. Formu důkladně vymažeme mašlovačkou rozpuštěným máslem. Zejména všechny záhyby, ouška, čumáček, aby šel beránek dobře vyklopit. Vymazanou formu vysypeme polohrubou moukou. Do mísy dáme polohrubou mouku, prášek do pečiva, vanilkový cukr, škrob, strouhanou čokoládu, ořechy a citronovou kůru. Vše důkladně promícháme lžící. Můžeme přidat rozinky, sekané mandle, kandované ovoce, pokud je máme rádi. Dále si připravíme další 2 mísy. Rozklepneme vajíčka a oddělíme do nich bílky od žloutků. Žloutky mícháme ve větší míse ručním mixérem a postupně k nim přidáváme krystalový cukr. Zvyšujeme otáčky a šleháme do pěny, následně přidáme olej a opět pořádně vyšleháme. Úplně nakonec přilijeme horkou vodu a ještě promícháme.
V druhé míse ušleháme bílky se špetkou soli na tuhý sníh. K vyšlehaným žloutkům postupně zapracováváme ručním mixérem sypké a strouhané suroviny, střídavě přiléváme mléko. Nakonec pomalu vmícháme ušlehaný tuhý sníh. Těsto nalijeme do formy a přiklopíme poklopem. Pečeme zespodu i svrchu na 155 stupňů přibližně hodinu. Po upečení necháme beránka zcela vychladnout, teprve pak jej velmi opatrně vyklopíme. Beránka po upečení pocukrujeme moučkovým cukrem nebo poléváme čokoládovou, bílkovou nebo rumovou polevou. Také ho lze těsně před podáváním ozdobit šlehačkou a udělat mu krásné a chutné ovčí kudrlinky.
Zdroje: ZAJÍCOVÁ, Hana. Sladká tečka. Pečeme podle našich prababiček. Praha: Powerprint, 2019. ISBN 978-80-7568-170-6.
TRNKOVÁ, Klára. Slavnostní recepty naší babičky. Praha: Studio trnka, 2017. Edice naší babičky. ISBN 978-80-87678-50-3. Tchibo blog, iTesco, TN CZ
