V práci trávíme podstatnou část svého života a je tedy důležité najít takovou, která nás bude nejen živit, ale také nás bude naplňovat a bavit. Někdo je spokojený v obchodě za pokladnou, jiný chce něco vytvářet, stavět domy nebo třeba pracuje v marketingu. Jenže co když je vaším šéfem někdo, kdo překračuje všechny meze? Neváží si lidí, ponižuje své podřízené a pracovat pod ním je jako ten nejhorší sen.
Paní Marcela (56 let) pracuje v jedné firmě jako fakturantka dvacet let. Před rokem se vyměnilo vedení a nový šéf dává všem zabrat. Dělá věci, které by každý zákoník práce vyhodnotil jako nezákonné, ale nikdo ve firmě ani necekne. Všichni se bojí, že přijdou o svou práci. Paní Marcela má pár let do důchodu, nechce dostat výpověď a hledat si ve svém věku novou práci.
Změna vedení
Můj bývalý šéf byl tvrdý, ale férový. Když skončila pracovní doba, nevolal, i když to bylo důležité. Prostě počkal na další den, až budu v práci. Chtěl, ať všichni pracují a dělají svou práci, ale zase to uměl ocenit. Pravidelně nám zvedal platy a dostávali jsme osobní ohodnocení podle práce, ne podle toho, jak mu kdo leze do zadku.
Firma před rokem prošla změnami, šéf odešel do důchodu a s ním nastoupilo nové vedení. Plné ambicí, změn a lepšího finančního růstu. A nám, zaměstnancům začalo peklo na zemi. Šéf si myslí, že jsme jeho otroci, které může využívat pořád. Volá běžně po pracovní době, nutí mě připojit se do firemní sítě a poslat mu to či ono. Když jsem mu v začátcích řekla, že jsem na návštěvě a nemám u sebe notebook, začal řvát, jak si dovoluji někam jít bez notebooku. Sebral nám všechna osobní ohodnocení.
Tam jsou dveře
A kdo se odváží protestovat? Ihned mu šéf sdělí, že „tam jsou dveře“. Na nikoho nejsou zvědaví, každý je nahraditelný. Moje kolegyně musela pracovat i z nemocnice, protože flákání se netoleruje. Když jsem si to počítala, jsou to klidně desítky hodin přesčasů, které nám nikdo nezaplatí. A na jedné poradě se dokonce šéf vyjádřil, že kdo si bude stěžovat, ten z firmy potáhne během vteřiny. S nikým nebudou mít slitování. Každý je nahraditelný. Jsem unavená, vyčerpaná a chci po práci mít svůj klid. Už stoprocentně vím, že půjdu do předčasného důchodu, ale jak vydržet v takové firmě a s takovým šéfem? Jsem unavená, ale zatím stále práci potřebuji. Co máme dělat? Já i moji kolegové, na koho se obrátit?
Nejlepší odpověď na situaci paní Marcely mají odborníci z TopResume
Může se to stát každému: nastoupíte do nové práce, jen abyste obratem zjistili, že váš šéf není tím skvělým nadřízeným, jakým jste doufali, že bude. Bohužel, svět byznysu nemá nouzi o špatné šéfy, jejichž postoje a chování často způsobují utrpení těm, nad nimiž dohlížejí. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou můžete udělat, abyste se naučili, jak jednat s podlým šéfem, bláznivým šéfem nebo jen obecně špatným nadřízeným, je naučit se je rychle identifikovat. Rozeznat, kdo proti vám stojí. A podle toho jednat. Naštěstí existuje několik jasných znaků, které vám mohou pomoci identifikovat problematické nadřízené, než skončíte s řešením vážné situace na pracovišti. Je také důležité vzít v úvahu skutečnost, že naučit se, jak jednat se špatným šéfem, může být poučením. Nikdo samozřejmě nepřijme práci s vědomím, že bude pracovat pro špatného šéfa – ale poučit se z této zkušenosti vám může pomoci po zbytek vaší kariéry. Pokud ale nebude nikdy možné se šéfem vyjít, mimo jiné i proto, že ve. vašem případě má skutečně nadstandardní nároky, je možné obrátit se na odbory. Zjistěte si, jaká je situace u vás ve městě nebo v oboru, a kdyžtak neváhejte jednat. Postupujte podle pravidel, shánějte si dokumentaci. Nemůžete se udřít.„
Jak se má paní Marcela zachovat? Dát výpověď? Nebo v práci vydržet vražedné tempo a především chování šéfa, které překračuje veškeré meze? Co byste dělali na jejím místě vy? Přečtěte si také dopis paní Magdy, která je vyděšená z toho, co po ní chce v ložnici její manžel.
Galerie: Marcela (56 let): Můj šéf překračuje všechny meze, nevím, jak to řešit a neztratit práci!
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Zemřel mi manžel a moje děti už plánují a hádají se, jak si rozdělí dědictví,” pláče Dorka

“Otec se o mě nestaral, ale teď chce, abych mu pomáhala,” nechápe Darina. Odpovídá psychoterapeutka Dagmar Pechová

“Moje dcery se o mě nechtějí starat a hádají se o to, co se mnou dál,” je smutný Aleš

“Moje matka mě nikdy nepochválí, pořád vidí jen chyby,” je nešťastná Mirka. Co dělat, radí psycholog Pavel Pařízek

“Děti mě chtějí dát do domova, ale já tam nechci, ať se o mě postarají,” má jasno Jindra

“Moje dcera se za mě stydí a mě to velmi zraňuje,” pláče Boženka

“Musela jsem odejít z práce, všichni měli problém s mou orientací,” je smutná Markéta

“Moje kolegyně mě v práci pomlouvá a škodí, kde může,” je v šoku Leona. Cítí jen bezmoc

“Můj otec úkoluje mého manžela, ale pořád mu něco vyčítá,” je smutná Jana











