“Moje kolegyně mě v práci pomlouvá a škodí, kde může,” je v šoku Leona. Cítí jen bezmoc

Paní Leona (49) má svou práci ráda a dlouhodobě v ní vidí smysl. Jenže v poslední době ji trápí chování její kolegyně, která podle ní překračuje hranice a zasahuje do její profesní i osobní pohody.

Moje kolegyně mě v práci pomlouvá a škodí, kde může

Každé ráno jdu do práce s tím, že dnes to bude snad lepší. Že se soustředím jen na sebe, na úkoly, které mám ráda. Jenže pak ji vidím, jak si zase nese hrnek a mizí u šéfové v kanceláři. A mně se sevře žaludek. Vím, co se tam děje. Vím, že tam mluví o mně. Tvrdí, že nic nedělám, že se flákám, že moje práce vlastně ani není moje. Přitom já u toho sedím hodiny, dávám si záležet, kontroluju detaily. A pak slyším, jak šéfová chválí něco, co jsem dělala já… ale připisuje to jí. Nejhorší je ten pocit bezmoci. Nemám důkazy, jen ten vnitřní hlas, který mi říká, že se to děje. A začínám pochybovat sama o sobě. Dělám toho opravdu dost? Nejsem pomalá? Neuniká mi něco? Dřív jsem si byla jistá, teď si nejsem jistá ničím. Třeba to jen nevidím. Třeba je to málo, že trávím hodiny po práci nad věcmi, které ona tvrdí, že jsou její.

Nechci se hádat

Zkoušela jsem to ignorovat. Říkala jsem si, že pravda se ukáže. Jenže místo toho se cítím čím dál menší. Ona se usmívá, je milá, dokonce se mě občas na něco zeptá, jako by se nic nedělo. A já nevím, jestli si to jen namlouvám, nebo jestli to moje kolegyně hraje na obě strany. Nejhorší jsou ty chvíle, kdy přijdu domů a místo radosti z práce ve mně zůstane jen tíha. Přemýšlím, jestli mám jít za šéfovou a všechno říct. Co dělám, za jakou prací stojím já, že denně pracuji přesčas a všechno, co vyzdvihuje, je moje práce. Ale co když to obrátí proti mně? Co když budu vypadat jako ta problémová, která si stěžuje a lže? Nechci konflikty, nikdy jsem je neuměla řešit. Jsem ta, která se stáhne? Jenže takhle to dál nejde. Práce mě pořád baví, ale kvůli ní se v ní necítím dobře. A já nevím, jestli mám bojovat, mlčet, nebo odejít. Kde podle vás dělám chybu?

Pro odpověď na situaci paní Leony jsme našli inspiraci u psychologa Chrise Mosunic

Paní Leono,

z vašeho popisu je jasné, že situace na pracovišti vám způsobuje velkou psychickou zátěž a pocit bezmoci. Je přirozené, že když vnímáte, že někdo přisvojuje vaši práci, začínáte pochybovat o sobě a své kompetenci. Prvním krokem je uvědomit si, že vaše zkušenosti a dovednosti mají hodnotu, i když to někdo jiný připisuje sobě. Pocit, že nemáte důkazy, neznamená, že vaše práce není vidět; jde spíše o to, jak se vy sami naučíte zachytit a prezentovat vlastní úspěchy a hranice. V tomto ohledu je velmi důležité zaměřit se na své reakce, nikoli na kontrolu chování kolegyně, která může být manipulativní nebo jen cíleně „na sebe upozorňující“.

Dalším krokem je nastavení jasných hranic a strategie, jak se profesionálně vyrovnat s tímto chováním. Můžete například vést evidenci svých úkolů, výsledků a času, který věnujete jednotlivým projektům. Takový dokument vám umožní mít jasný přehled o své práci a zároveň posílí vaši sebedůvěru při komunikaci s vedením. Je důležité komunikovat věcně, nikoli obviňovat – například: „Tento projekt jsem dokončila já, a tak bych ráda, aby byl uznán můj přínos.“ Takový přístup minimalizuje možnost obrátit tuto situaci proti vám a zároveň ukazuje profesionalitu.

Kromě konkrétních kroků je důležité věnovat pozornost své psychické pohodě a předcházet vyhoření. Procvičování všímavosti a práce s emocemi vám pomohou zachovat klid a jasnou mysl, i když kolegyně vyvolává napětí. Hledejte způsoby, jak si udržet pozitivní pracovní prostředí – například soustředěním se na konstruktivní spolupráci s ostatními, vyhýbáním se drbům a konfliktům a případně hledáním podpory u manažera či HR, pokud situace přeroste vaši kapacitu zvládat ji sama. Pamatujte, že nejde o to bojovat s kolegyní jako osobou, ale najít způsob, jak si zachovat vlastní hodnotu a integritu, a tím chránit svou radost z práce i psychické zdraví.

Jak má paní Leona postupovat? Najít si raději novou práci? Nebo se za sebe postavit a řešit to s kolegyní nebo svou šéfovou? Přečtěte si také příběh paní Eriky, která po smrti manžela zjistila, kým skutečně byl.