Vztahy rodičů a dětí mohou být někdy dosti složité. Každý má svůj názor na život, ale také na to, jak by měl žít život ten druhý. Mnoho dětí vidí své rodiče jako ty, kteří by už neměli žít tak, jako mladí lidé. Neměli by mít své sny, cestovat, protože už přece mají nějaký věk, jsou to rodiče, někdy i prarodiče. Děti zkrátka odmítají přijmout, že i starší lidé mají své sny, touhy. Třeba jako paní Lada.
Paní Lada (45 let) vždycky chtěla v životě cestovat. Myslela si, že po maturitě odjede do zahraničí a bude tam pracovat, cestovat a žít. Plány se jí změnily, maturovala s těhotenským bříškem a měsíc po maturitě porodila dceru Terezu. Otec se k odpovědnosti neměl, posílal alimenty, ale to bylo vše. Musela se otáčet, ale svého snu se nevzdala. Nyní je na to konečně čas, ale dcera je proti. Nechce, aby její máma odjela do zahraničí. A říká to tak důrazně, že se paní Lada rozhodla jí napsat dopis.
Milá Terezo, nech mě žít můj život. Ty už máš také svůj, nebuď sobecká
Milá Terezo,
nevím, jestli pochopíš, co se ti snažím říct, ale zkusím to. Vždycky jsem byla tvoje máma. Ta, co tě vodila do školky, vyzvedávala ze školy, dělala s tebou úkoly, šila ti kostýmy na besídky. Domov, ve kterém jsi vyrostla, byl celý náš svět. A já jsem ho postavila kolem tebe. Všechno se točilo jen kolem tvých potřeb, plánů, budoucnosti. A teď, když ses odstěhovala, zůstalo tu ticho a prázdno. Najednou jsem si uvědomila, že teď. Teď a nebo nikdy. Je čas na mé sny. Jsem na řadě. Jdu si je plnit. Ihned jsem začala přemýšlet a plánovat svou cestu. Svůj byt prodám a budu konečně mít tu svobodu, kterou jsem od začátku chtěla.
Nelituju žádného svého rozhodnutí, jsem vděčná, že tě mám. Jen jsi dospělá, samostatná. Vždycky jsem toužila cestovat, poznávat nová místa, jít spát pod hvězdami někde, kde to neznám. Tvůj nesouhlas mě bolí. Když jsi mi řekla, že „dům je i tvůj domov“ a že ho nemám právo prodat, rozbrečela jsem se. Ne protože jsi mi to zakázala, ale protože jsem si uvědomila, že mě vnímáš jako tu, která tady pro tebe vždycky musí být. Jako tu, která nemá právo žít vlastní život a mít své sny. Ten byt je můj. Nepřestanu být tvojí mámou, i když už tu nebudu stát na místě. Ale budu máma, která konečně žije. Můžeš mi to dovolit?
Tvoje máma
Odpověď na situaci paní Lady dává Mgr. Janet Lehmanová, odbornice v oboru sociální práce
Nejde o to, aby vás vaše dítě mělo rádo nebo vám dokonce děkovalo za to, co děláte. Je důležité si uvědomit, že vaše dítě není váš přítel. Nemusíte se ho ptát, co dělat, čekat na jeho svolení. Je dobré se s takovým majetnickým chováním ze strany vašeho dítěte vypořádat co nejdříve, ideálně hned, jak se poprvé objeví. Ihned, jak si začne vaše dospělé dítě nárokovat váš čas a vyjadřovat se k tomu, co smíte, nebo nesmíte dělat, musíte jednat. A to děláte. Pokud je vaše dítě hrubé nebo neuctivé, nezavírejte nad tím oči. To sice není váš případ, ale vaše dcera vám ani tak nemůže přikazovat, jak žít, ještě k tomu poté, co sama odešla z domova.
Jak ale vidíte, ani projevení respektu k vaší volbě není něco, co nepřichází automaticky. Vaše dcera s vaším cestováním nesouhlasí. Ale proč? Co je jejím důvodem? Jen to, by vás měla vždy při ruce? Faktem je, že vaše dcera vás chce kontrolovat, ale možná se i bojí, že chcete odjet někam do světa. Vysvětlete jí to. Je totiž také možné, že má o vás vaše dcera jen strach. Může najednou cítit, že je mimo kontrolu (Ano, já vím že žádnou nepotřebujete) a bát se. V důsledku toho často na situaci reagují děti přehnaně nebo rozhodnutí podceňují. Vysvětlete dceři v klidu své postoje a to, co od života chcete. Neustupujte, ale nebuďte také agresivní či konfrontační. Dcera musí pochopit, že její matka má vlastní plány se životem.
Jak se má paní Lada rozhodnout? Zůstat doma a vzdát se svých snů? Nebo naopak jít si za nimi i když dcera nechce? Jak byste se rozhodli vy? Přečtěte si také dopis paní Amálky, kterou máma kontaktuje jen tehdy, když něco potřebuje.
Galerie: Lada (45 let): Milá Terezo, nech mě žít svůj život. Ty už máš také svůj, nebuď sobecká!
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Máma odmítá operaci, ale svými bolestmi a potřebami terorizuje všechny kolem,” píše Martina

“Moje dcera se za mě stydí a mě to velmi zraňuje,” pláče Boženka

“Dcera mi na Den matek nic nedává, prý si to jako matka nezasloužím,” pláče Olga

“Moje dcery ke mě chodí na návštěvu, jenže mě si vůbec nevšímají, jako bych byla vzduch,” je smutná Iva

“Moje máma vždycky umírá, když někam odjedeme, pak se jí zázrakem uleví,” Hedvika nechápe matčino chování

“Dcera mi řekla, že na Vánoce k nim nesmím, to budu sama?” Věra je moc smutná

“Moje dcera mě přestala zvát na rodinné oslavy. Nevím, co jsem udělala špatně,” ptá se smutně paní Magdaléna. S dcerou měly nádherný vztah

“Milá mami, nechci pro tebe být dobrá, jen když něco potřebuješ, jsem tvé dítě,” píše smutně Amálka. Chybí jí mateřská láska

“Mami, nech si své rady, prosím, pro sebe, nestojím o ně!” Píše dopis své mámě paní Iva. Maminka se jí plete naprosto do všeho











