44 Kč
Mnohdy si to ani neuvědomujeme, ale přátelé hrají v našem životě nezastupitelnou roli. Sdílí s námi radosti i trable, jsou naší oporou, inspirací i spojením s minulostí. Skuteční přátelé jsou stejně důležití jako parter nebo další členové rodiny. A s přibývajícími lety hrají přátelé často roli, kterou nelze ničím nahradit. Antropoložka Barbora Půtová v našem článku prozrazuje, jak navázat nová přátelství i ve vyšším věku.
V dětství a dospívání jsme obklopeni vrstevníky a navazovat přátelství je naprosto přirozenou součástí našeho života. Jenže jakmile opustíme brány školy a vrhneme se do práce, ubývá příležitostí potkat lidi, s nimiž by nám bylo tak dobře, aby se stali našimi přáteli. Navíc se nám ze života postupně vytratí i mnozí z těch, které jsme měli. Není čas, příležitost... Zkrátka najednou má člověk padesátku na krku a zjistí, že skutečných přátel mu v životě moc nezbylo. Mnoho lidí se ocitá dokonce v izolaci a trpí pocity osamění. Podle posledních výzkumů Michiganské univerzity z roku 2023 se až 34 % dospělých ve věku 50 až 80 let opravdu cítí izolovaní, a to navzdory tomu, že mnozí lidé ve starším věku používají sociální sítě.
Průzkum na téma přátelství se nedávno uskutečnil i v České republice. Reprezentativní průzkum značky Coca-Cola provedla agentura Ipsos na vzorku 1 029 respondentů při příležitosti spuštění nové kampaně „Share a Coca-Cola“. Bez ohledu na věk 58 % Čechů uvedlo, že má dva až tři blízké přátele. Ti mladší si je nejčastěji našli ve škole, starší se zpravidla seznámili ve svém okolí nebo v práci. Z toho vyplývá, že ačkoli máme sociální sítě plné kontaktů, ve skutečnosti máme jen několik skutečně blízkých vztahů – a právě na těch nám nejvíc záleží.
Na téma přátelství jsme položili několik otázek antropoložce paní Barboře Půtové.
Starší dospělí jsou ke všemu mnohem selektivnější a náročnější, a priori očekávají od přátel společné hodnoty a priority. S narůstajícím věkem také více lpíme na svých zvyklostech a může klesat naše ochota vystoupit z komfortní zóny, stejně tak je i nižší tolerance vůči odlišným požadavkům a životním perspektivám.
Proces navazování přátelství mohou komplikovat i minulé neblahé zkušenosti, což nás vede ke zvýšené opatrnosti a ostražitosti při navazování nových přátelství. Dospělí i starší lidé se obávají odmítnutí, pociťují ostych a nervozitu z nových sociálních kontaktů. Ostatně nemusí mít ani mnoho příležitostí k setkání, schází jim třetí místo, jímž mohou být kavárny, divadla, parky nebo komunitní nebo dobrovolnická centra a kluby. Třetí místo nabízí možnost úniku z domova (první prostor) a v případě dospělých také z práce (druhý prostor). Takové prostředí usnadňuje přirozeně a spontánně vytvářet přátelství, neboť se jedinec zapojuje do organizované a pravidelné skupinové aktivity. Když se stane součástí takové komunity, přátelství je současně podstatně udržitelnější a trvalejší než s jednotlivci neboli v tandemu.
Důležité je si uvědomit, že přátelství nepředstavuje pouze příjemný doplněk, třešničku na dortu úspěšného pracovního a rodinného života. Přátelé by nás měli obohacovat, podporovat a být na blízku v každodennosti i v nestandardních nebo krizových okamžicích našeho života. Přátelé nám navíc na cestě ke stáří pomáhají udržet si odolnost, flexibilitu a bystrost. Naopak osamělost může vyvolávat srovnatelné negativní účinky jako vykouření jedné krabičky cigaret denně.
Spřízněnou duši je možné vyhledat v práci i v prostředí domova. Podle typu práce může jedinec navázat přátelství s kolegou/kolegyní nebo i s určitou partou, komunitou, která v pracovním prostředí existuje. Z domova se může připojit k lokální komunitě na sociálních sítích nebo využít aplikací na přátelství jako je například Nextdoor (sousedská aplikace). Podstatná je vždy vlastní iniciativa a opravdová potřeba navázat přátelství. Jedinec musí proaktivně vyhledávat příležitost k sociální interakci. Pak se může zapojit do organizace nebo vstoupit do klubu, který otevírá příležitost k setkání na skupinových aktivitách i akcích. Zde platí, že společná práce na společném cíli se stále osvědčuje jako nejefektivnější způsob, jak poznat lidi jakékoli věkové kategorie. Nebo se na základě zájmu přihlásit do kurzu, případně naopak vyzkoušet zcela novou aktivitu a zkušenost. Ostatně skvělým prostředkem k vyhledání sociálních kontaktů zůstává pes, venčení psa a setkávání s pejskaři.
Každé přátelství vyžaduje čas, čas k setkání, sdílení, naslouchání. Vztahy nezrají ve vakuu. Pokud vyžadujeme smysluplný a dlouhodobý vztah, musíme vynaložit úsilí, čas a odhodlání. Ke všemu i přátelství doprovází nějaký přirozený vývoj, zaznamenává vzestupy a pády, radosti i bolesti. Nejtěžší na přátelství v dospělosti je naplánovat si setkání, zvláště pak setkání se skupinou, a daného setkání se zúčastnit. Aby vztah vydržel, musíme udržovat pravidelný kontakt. K tomu může pomoci vytvořit si společný rituál. Vztahy potřebují opakování a strukturu, aby se rozvíjely. S přítelem/přítelkyní se setkáváme každý měsíc v oblíbené kavárně, na večeři nebo objevujeme nové výstavy a divadelní představení. Zde platí rovnice: stejná kavárna, stejný čas, stejní lidé. Podstatné je vytvářet si nové vzpomínky, to je další silný způsob, jak posílit a udržet přátelství. Ať již se jedná o vyzkoušení nové aktivity, poznávání neznámých míst nebo plánování společného výletu.
Neexistuje žádné univerzální pravidlo nebo odpověď, jak často kontaktovat přátele. Někteří lidé vyžadují každodenní interakci (SMS, telefonát nebo sociální sítě), jiní by ji naopak vnímali jako zátěž. Četnost komunikace závisí na typu a intenzitě přátelství, osobnosti jedinců a jejich osobních preferencích. Více než frekvence je však podstatnější kvalita interakcí a intenzita vztahů.
autorský text
