U všeobecných znalostí nejde o hlubokou specializaci, ale spíše o základní přehled, který člověku umožňuje orientovat se v každodenním životě, chápat souvislosti a smysluplně se zapojovat do běžných konverzací. Díky všeobecným znalostem si lépe porozumíme s ostatními, dokážeme se rychleji učit nové věci a v neposlední řadě také předejdeme nepříjemným situacím, kdy bychom mohli působit neinformovaně nebo zmateně. Jak obstojíte v kvízu zaměřeném právě na všeobecné vědomosti?
Čím více vědomostí máte po ruce, tím lépe si poradíte v nečekaných situacích. A přesně o tom jsou všeobecné znalosti. Nejde o to být chodící encyklopedií nebo přeborníkem v křížovkách, ale spíš o to mít přehled. Vědět, kdo byl Albert Einstein a proč slavíme 28. října. Umět zhruba říct, kde leží Tanzanie, jak funguje fotosyntéza nebo proč je Titanic slavný i sto let po svém potopení.
Všeobecné znalosti jsou jako lepidlo, které spojuje různé části našich životů do jednoho uceleného obrazu. Díky nim dokážeme lépe chápat svět kolem sebe, rozumět zprávám, které na nás chrlí televize, rádio i internet, a taky vést duchaplnou konverzaci. Představte si třeba, že se ocitnete na večírku s lidmi, které vůbec neznáte. Jeden se baví o kvantové fyzice, druhý o renesanci, třetí zrovna čte knihu od Murakamiho a čtvrtý miluje francouzské sýry. Když máte alespoň základní přehled, můžete se zapojit, nebo aspoň nenápadně přikyvovat a nevyznít jako někdo, kdo právě spadl z Marsu.
Někteří lidé si myslí, že dnes, v době Googlu, už všeobecné znalosti nejsou potřeba. „Proč bych si měl pamatovat, kdo byl Karel IV., když si to můžu během vteřiny najít?“ zní častý argument. Jenže vědět něco z hlavy není totéž jako si to vyhledat. A co všechno vlastně spadá pod všeobecné znalosti? Je to jako mozaika, ve které má své místo chemie i umění, geografie i slavné osobnosti, klasická literatura i moderní technologie. Někdo má větší přehled ve sportu, jiný ve filmu, další zas v přírodě. Nejde o to být odborníkem ve všem, ale mít jakýsi základní rámec, který vás ve světě nenechá ztracené.
Rozšiřování všeobecných znalostí nemusí být vůbec nudné. Vlastně je to docela dobrodružství. Můžete sledovat kvízové soutěže jako AZ-kvíz nebo Na lovu a v duchu soutěžit s ostatními. Můžete číst populárně naučné knihy, kde se o světě píše s nadhledem a humorem. Nebo třeba zabloudit na Wikipedii, kde budete hledat, co vás opravdu zajímá. Možná po nějaké době zjistíte, že jste zcela ztratili pojem o čase a už dávno se zaujetím čtete o zcela jiném tématu.
Znalosti dávají člověku sílu. Díky nim nejste snadno zmanipulovatelní, poznáte nesmysl, když ho uslyšíte, a dokážete si vytvořit vlastní názor. Navíc s nimi působíte inteligentně, což není nikdy na škodu, ať už jste na pracovním pohovoru, na rande nebo v hospodě při diskuzi o politice. Všeobecné znalosti také rozvíjejí empatii. Když víte něco o jiných kulturách, náboženstvích nebo dějinách, dokážete lépe pochopit lidi kolem sebe. A právě to dělá svět méně cizím a mnohem víc přátelským místem.
Autorský text, cs.wikipedia.org, skolasnadhledem.cz
