“Manžel se mi vysmívá, že jsem hloupá, ale sám nezná základní pojmy,” je smutná Eliška. Manžel ji shazuje před kamarády i před dětmi

Paní Eliška (43 let) nechápe, proč se jí její manžel vysmívá, že je hloupá. Nezapomene to zmínit při každé příležitosti, která se objeví. Na rodinných oslavách se směje, když řekne Eliška něco špatně nebo se jen přeřekne. Neustále se ji snaží shazovat a ublížit jí. Přitom sám není ten nejbystřejší, nezná někdy základní ani pojmy a o všeobecném přehledu u něj také nemůže být ani řeč. Když na to Eliška v klidu upozorní, je schopen se s ní pohádat, že nemá pravdu, a pak to opět svést na ni, že je „jen“ hloupá ženská.

Jsi hloupá

Tohle jsou dvě slova, která můj manžel říká mnohem častěji než například mám tě rád nebo dokonce miluji tě. Jsem podle něho úplně blbá a hloupá. A nezapomene to zmínit všude, kde je to možné. Nejen doma, když třeba řeknu něco špatně nebo na něco zapomenu, ale taky před kamarády a přáteli, před rodinou a teď, když jsou děti větší, tak i před nimi. Vždy se tomu směje a nabádá děti, aby se smály taky. Ty jen sedí, koukají a nevědí, co dělat.

Mohlo by se vám líbit

Příběh ze života: “Manžel se stydí za mou práci, přitom vydělávám víc než on,” svěřuje se Tamara. Terapeutka doporučuje

Jsem chytřejší než on

Nechápu, kde se to v něm bere. Proč má potřebu mi tvrdit, že jsem hloupá. Navíc, tak hloupá zas nebudu, když on sám neví základní věci. V životě neslyšel o zlaté bule sicilské, neví, co znamená synonymum a tak bych mohla pokračovat. Nejednou jsem si všimla, že říká věci, které se tak nevyslovují, nebo si plete různé souvislosti a zaměňuje slova ve špatném kontextu. A když na to náhodou upozorním, tak je oheň na střeše. Začne se hádat a pořád tvrdí, že on má pravdu. Pak to svede na mě, jsem jen hloupá ženská. A tím to ukončí. Nechápu, proč mě pořád shazuje. Kde je problém? Nevím, jestli zvládnu žít svůj život s někým, kdo mě považuje za hloupou a neustále to někomu předhazuje.

Prosím, poradíte mi, co mám dělat? Trápí mě to, ponižuje a uráží. A ještě k tomu před dětmi!

Vyjádření psycholožky Umay Wolf

Hned na začátek chci ocenit Vaši odvahu se na daný problém podívat a Vaši otázku vnímám jako snahu o nalezení řešení. Uvědomění, že něco není v pořádku, je vždy prvním krokem ke změně. Vztah tvoří oba dva, oba mají stejný podíl na tom, co se ve vztahu děje. Často v podobné dynamice vztahu, kterou jste popsala, jeden něco páchá a druhý to toleruje, jinak by to stále nemohlo pokračovat. Nevím, jak dlouho už Vy tolerujete tohle devalvující chování svému muži, které, dle toho co jste napsala, již zavání domácím násilím - psychickým týráním. Navíc jste si všimla, že manžel bere jako rukojmí Vaše děti, kterým chce předat tento svůj toxický způsob fungování ve vztahu, což by pro Vás jako matku mělo být alarmující. Váš muž je zřejmě frustrovaný z nějaké své životní situace, možná podobný způsob „chování se k ženám“ odkoukal doma v dětství nebo jinde a ztotožnil se s ním. Nebo ho možná někdo jiný devalvuje nebo devalvoval v minulosti.

Mohlo by se vám líbit

"Manželka mě ponižuje před rodinou i přáteli, jsem její poskok," píše Milan. Může jít o domácí šikanu, říká odbornice

A on nehledá cestu, jak svou situaci vyřešit konstruktivně, přijde mu nejjednodušší si svou frustraci vylít slovně na Vás. To ale není Váš
problém. Váš muž je dospělý a měl by si své potíže řešit sám, pokud je nezvládá řešit sám, tak by se měl obrátit na odborníka pro pomoc. Je tedy nejvyšší čas ho s jeho chováním konfrontovat otázkami začínajícími na „CO“ nebo „JAK“, nedoporučuji se ptát „PROČ“, to vede jen k zacyklení se a nevede k objevení řešení nebo opravdové příčiny. Otázky, které byste mohla, až zase k podobnému incidentu dojde, svému muži položit jsou: „Co tě vede k tomu, že mi tohle říkáš?“, „Co se dnes stalo, že jsi mi potřeboval takto ublížit?“ nebo „Jak si myslíš, že se po tom, co jsi řekl, cítím?“, „Jakým vzorem tímto chováním ke mně pro naše děti jsi?“ a podobně.

Pokud konfrontace a otázky nepovedou k zamyšlení a otevřené rozpravě a ideálně i nápravě na straně Vašeho muže, tak Vám velmi doporučuji, abyste se obrátila na odborníka - psychologa, psychoterapeuta - který by Vám mohl pomoci se zvýšením Vašeho sebe-vědomí a k naučení se si dovolit postavit se za sebe, nastavit si hranice vůči nelaskavému chování. Možná byste časem mohla i posílit sebe natolik, že budete mít sílu a odvahu z takto toxického vztahu, kde není ochota na straně partnera o vztah a o Vás pečovat prioritou, odejít.

Mohlo by se vám líbit

“Manželka pracuje jako pomocná síla, přitom má vysokou školu,” nechápe Radim rozhodnutí své manželky

Jak se má paní Eliška zachovat? Má svého manžela opustit? Jeho toxické chování je nepřijatelné a ona ho nemusí snášet! Má si s ním promluvit a pokusit se zjistit, proč se takto chová?

Co byste dělali na jejím místě vy? Přečtěte si také příběh paní Anežky, která řeší manželovu krizi středního věku.

Umay Wolf

Jsem jednooborová psycholožka, terapeutka, arteterapeutka, lektorka a empowerment koučka. Od roku 2021 jsem frekventantkou komplexního psychoterapeutického výcviku zaměřeného na řešení, od začátku výcviku jsem zvládla přes 1700 terapií, hlavně v online verzi. Mám za sebou systemický výcvik v rodinných konstelacích, konsteluji 14 let. Pracuji jako psycholog ve zdravotnictví, jsem v předatestační přípravě z klinické psychologie. Mám i soukromou online praxi. Věřím, že jakákoliv změna je možná a jde ruku v ruce s motivovaností i s aktivním přístupem k problému. Mám důvěru v to, že pokud má člověk odhodlání a podporu okolí, je možné vyřešit i problém, který se na začátku jeví jako nepřekonatelný. 

Pomoc hledejte na www.terapie.cz  

Galerie: Eliška (43 let): Manžel se mi vysmívá, že jsem hloupá, ale sám nezná základní věci!

7 fotek 8 fotek