“Máma se mi pořád plete do výchovy dětí. Už nevím, jak jí to vysvětlit,” zoufá si Blanka

Paní Blanka (41 let) má svou rodinu a děti. Se svou mámou má hezký vztah. Vychovávala ji s láskou a nikdy nebyla ta, která říkala, co má dcera dělat. Nechávala ji dělat chyby, ale když šlo do tuhého, zasáhla. A taky byla vždy podporou. Jenže jakmile paní Blanka měla své děti, její máma se změnila jako mávnutím kouzelného proutku. Má pocit, že ví vše lépe, a tím pádem přichází neustále s nevyžádanými radami a věcmi, které musí nebo naopak nesmí Blanka dělat. A paní Blanka z toho není nadšená. Chápe, jsou to její vnoučata, ale vše by mělo mít nějakou hranici.

Máma se mi pořád plete do výchovy dětí

Máma má energie na rozdávání. Když se narodily moje děti, byla nadšená, že může být babičkou. Jenže brzy se ukázalo, že jí nestačí být jen babičkou, ona se cítí být i maminkou mých dětí. Neustále mi říká, co mám dělat jinak. Tak malé dítě nesmíš tolik nosit, zkazíš mu záda. Takhle je nekrm, budou rozmazlené nebo na kroužky je přihlašuješ moc brzo, nech je ať si hrají. Zpočátku jsem byla vděčná, že má zájem. Jenže časem se z toho stalo nepříjemné poučování.

Máma zasahuje i před dětmi, opravuje mě, když jim něco řeknu nebo jim řekne, že maminka přehání a mají jít ven jen v tričku. Tím podkopává moji autoritu. Připadám si vedle ní jako nezkušená holka, ne jako dospělá žena a matka. Je těžké jí to říct napřímo. Nechci se jí dotknout, protože vím, že všechno dělá z lásky. Ale když mě kritizuje a opravuje, cítím se, jako bych selhávala. Děti jsou přitom šťastné, zdravé a spokojené. Jenže máma mi neustále naznačuje, že to dělám špatně.

Mohlo by se vám líbit

“Moje matka mě celý život ponižovala a kritizovala, teď jsem si všimla, že to začínám dělat i já svým dětem,” je v šoku paní Žaneta. Nikdy nechtěla být jako její máma

Nechci jí ublížit

Někdy mám chuť se s ní nestýkat tak často, jen abych měla klid. Ale to nechci, mám ji ráda a chci, aby měla s dětmi hezký vztah. Jenže já už jsem unavená a nevím, jak jí vysvětlit, že potřebuji prostor, abych byla opravdu mámou já sama. Přemýšlela jsem, že si s mámou otevřeně promluvím. Chci jí poděkovat za všechno, co pro nás dělá, ale také jí říct, že potřebuju nastavit hranice. Že si přeju, aby byla babičkou, ne druhou mámou. Že když má radu, ať mi ji řekne až ji budu vyžadovat a jen mezi námi, ne před dětmi. Možná to bude těžký rozhovor, ale věřím, že ho pochopí. Vím, že její zásahy vycházejí z dobrého srdce. Ale zároveň vím, že pokud něco nezměním, náš vztah to naruší víc než otevřenost.

Nejlepší odpovědí na situaci paní Blanky má klinická sociální pracovnice Amita K. Patel pro web Parents

Všechny vztahy mají potenciál pro lásku i konflikt. Jsou tu proto, aby nám pomohly růst. Když emoce překypují, jak se obvykle stává mezi rodiči, dětmi a vnoučaty, tyto hádky se zesilují. Když se na scéně objeví děti, je to velká změna role nejen pro čerstvé rodiče, ale i pro čerstvé prarodiče. Mohou si uvědomit, že jejich pohled na sebe sama jako na odborníky na rodičovství nemusí být jejich dětmi všeobecně přijímán. A existují k tomu dobré důvody: podpora, kterou prarodiče poskytují, a to jak emocionální, tak praktická; způsoby, jakými vás a vaše děti propojují s historií vaší rodiny; a služba, kterou svému dítěti prokazujete tím, že podporujete vztah s jejich prarodiči.

Mohlo by se vám líbit

“Naše matka potřebuje pomoct, ale bratr vše hází na mě. Peníze od ní ale nikdy neodmítne,” stěžuje si paní Gabriela. O matku se starat nemůže

Neshody vznikají, když prarodiče nesprávně cítí, že mají nad situací kontrolu. Dává to smysl: po léta byli zodpovědní za vaše blaho a uvědomit si, že už nejsou těmi, kdo za vás rozhodují. I když jste dospělí, stejná dynamika, kterou jste měli s rodiči po celý život, má tendenci pokračovat. Pokud byli rodiče autoritativní, budou pravděpodobně autoritativní i jako prarodiče. Překračování hranic můžete potlačit tím, že zapojíte prarodiče způsobem, který vám vyhovuje. Pokud neustále volají nebo se vměšují do vaší rodiny, zkuste si říci: ‚Chce cítit, že ji máme rádi a že je součástí našeho života'. Můžete říci: ‚Jsme rádi, že na nás myslíte. Nemůžeme být neustále k dispozici, abychom zvedali telefony, tak si domluvme čas, kdy si popovídáme.'„ Ať už problém řešíte jakkoli, je nutné stanovit hranice. Dítě potřebuje vědět, kdo je šéf, aby se cítilo v bezpečí, a pokud dostává jednu zprávu od maminky a jinou od babičky, může to být nejen matoucí, ale i destabilizující.

Paní Blanka ví, že má před sebou nepříjemný rozhovor se svou mámou. Nechce se jí do toho, ale na druhou stranu ví, že musí. Jinak by její máma neustále a výrazně zasahovala do její rodiny, její výchovy a to nechce.

Jak to udělat? Co byste dělali na jejím místě vy? Přečtěte si také příběh Heleny, která se v padesáti zamilovala a zažívá lásku jako z románu.

Galerie: Blanka (41): Máma se mi pořád plete do výchovy dětí. Už nevím, jak jí to vysvětlit!

3 fotky 4 fotky