Přejít k hlavnímu obsahu

“Naše matka potřebuje pomoct, ale bratr vše hází na mě. Peníze od ní ale nikdy neodmítne,” stěžuje si paní Gabriela. O matku se starat nemůže

Rodinu si člověk nevybírá. Proto je nesmírně důležité se podle toho naučit žít a dělat věci, které činí ty nejbližší šťastnými. O rodiče se člověk chce postarat, ale nemusí to být vždy jednoduché. Navíc celou situaci může ztížit fakt, že rodiče nepřijímají tuto péči s vděkem. A ještě k tomu se druhý ze sourozenců nestará tolik, kolik by měl. Jak pak takovou situaci vyřešit, aby vše neleželo jen na vás?

Paní Gabriela (49 let) nikdy nebyla oblíbeným dítětem své matky. Ta protěžovala svého syna. Když cokoliv udělal on, nebyl to problém, když něco provedla ona, lítaly hromy a blesky. Bratr byl oblíbenější, lepší, šikovnější. Ve skutečnosti to byla ale paní Gabriela, kdo se dobře učil. Úspěšně udělala vysokou školu a ještě u ní pracovala, protože peníze se raději dávaly synovi, i když nemá pořádně dodělaný ani učňák. Nyní matka potřebuje stálou pomoc a je podle ní logické, že se bude starat dcera. Bratr nechce s péči o svou matku mít nic společného. Peníze však nikdy neodmítne.

Naše matka potřebuje pomoct, ale bratr vše hází na mě

Byla jsem šikovnější, lepší a bezproblémová, ale lásku a pochvaly si stejně užíval bratr. Ten byl dokonce chvíli ve vězení, ale podle matky to byla obrovská chyba soudu, protože tam pracují jen budižkničemové. Její miláček by asi nebyl schopen nic takového udělat. Matka žije v přeludu, vždycky to tak bylo. Mého bratra měla mnohem raději, já jsem poslouchala výčitky, on pochvaly a ódy na to, jak je šikovný a skvělý. Smířila jsem se s tím a vypadla z toho domu dřív, než bych sama chtěla. Na vysoké to bylo peklo, pracovala jsem, abych si vše zaplatila, protože z domu jsem dostávala almužnu, a to ještě jen díky tomu, že kasu držel táta.

Mohlo by se vám líbit

Marie (54 let): Naše máma nechce do domova důchodců, ale nás sekýruje, ať jí pomáháme!

Stárnutí se bohužel nevyhne nikdo z nás. Je to přirozený proces, který se na někom podepíše více, na jiném méně. Všem nám ale jednou začne ubývat sil. Mění se naše tělo, často i mysl, přestože každý člověk chce fungovat tak, jako před deseti lety. Ale už to nejde, jen přiznat si to, je těžší. Není divu, že se s tím někdo vyrovnává špatně a nechce si stárnutí jako takové vůbec připustit. Automaticky pak očekává pomoc těch nejbližších, jenže ne vždy je to možné.
svetzeny.cz

Máma chce ke mě

S mámou jsem měla vlažné vztahy, vlastně jsem k ní chodila jen jednou měsíčně z povinnosti. Proč chodit dobrovolně pro urážky a zpochybňování všeho, co dělám? To fakt nemusím. Teď ale nastala chvíle, kdy máma potřebuje stálou pomoc a péči. A přišla s šokujícím plánem, že se nastěhuje k nám, tedy k mojí rodině. Jenže to nepřipadá v úvahu. Nejen, že v bytě 3 + 1 s dvěma dětmi a psem není místo, ale taky nechápu, proč bych se měla starat já. Prý to odsouhlasil taky můj bratr, tak je to domluveno. Nikdo se mě nezeptal. Brácha se nechce o matku starat, ale kdykoliv k ní přijde, vytáhne z ní několik tisíc. A já se mám starat? To ani náhodou! Co s tím? Jak jim to vysvětlit?

Nejlepší odpověď na situaci paní Gabriely má Peter Lobl, klinický psycholog

Zdá se, že ve vaší rodině je hodně hněvu, zášti a soutěživosti. Je smutné, že k vám byla vaše matka tak kritická. A je to hrozný začátek života. I když si myslíte, že váš bratr je oblíbenější, zejména u vaší matky, nezdá se, že by ho to udělalo laskavým, nápomocným nebo velkorysým. A možná i proto, že mu vaše nyní nešťastná matka vnutila její pohled na svět. Když se dítě stará o rodiče, nastává poměrně velká změna a role se zcela obrátí. Vy vlastně jako by převezmete rodičovskou a vaše matka, obecně rodič, se bude cítit jako dítě, což může narušit matčinu pýchu a rozzuřit ji.

Mohlo by se vám líbit

Lucka (48 let): O matku jsem se starala, ale dědictví shrábne brácha

Rodinné vztahy bývají velmi složité a najít mezi nimi rovnováhu může být často těžké a složité. Někdy mají děti pocit, že rodiče více preferují druhého sourozence, což je navíc i často pravda. Ta potom často vyjde najevo až v dospělosti, v případě paní Lucie v okamžiku, kdy jde o dědictví. Jaké to je žít ve stínu sourozence?
svetzeny.cz

Kritika vaší matky vůči vám bezpochyby vždy poškozovala a stále poškozuje vaše sebevědomí. Zasloužíte si mnohem víc a bude pro vás opravdu těžké žít s vaším celoživotním kritikem, pokud se k vám nastěhuje. Místo toho, abyste s ní bojovali nebo jí třeba ještě podlézali, je lepší si vše zcela vyříkat předem. Nikdy ji jistě nepotěší cokoli z toho, co uděláte, ale to není vaše odpovědnost ani chyba. Vy byste se ale neměla bát říci, že s tím, aby se k vám nastěhovala, nesouhlasíte, a to i když vaše matka udělá osobní útok na vás. Nebo můžete matce vysvětlit, jak jste se celý život cítila a snažit se situaci změnit. Ve vašem případě ale není možné společné soužití, protože žijete jako čtyřčlenná rodina v malém bytě. Neprozradila jste ale, jaká je matčina situace. Řekněte jí, že i kdybyste se načas s rodinou uskromnili, určitě potřebujete pomoc s financemi: Vlastní vaše matka svůj dům? A lze jej prodat nebo pronajmout? Je matka v důchodu; můžete požádat o státní podporu pro pečovatele? Anebo ano, opravdu máte právo odmítnout.

Jak se má paní Gabriela rozhodnout? Cokoliv udělá, někdo bude nespokojený. Jak přimět bratra k péči o matku nebo alespoň matku či jeho k finanční pomoci? Co byste na jejím místě dělali vy? Přečtěte si také dopis paní Markéty, která se chce rozvést se svým manželem.

Gabriela (49 let): Naše matka potřebuje pomoct, ale bratr vše hází na mě, peníze od ní, ale nikdy neodmítne!
Zdroj článku
×