“Holčičko, prosím, odpusť mi, neměla jsem tě vyhazovat z domu,” píše své dceři Běla

Zuzana Žáková | 24/10/2025
žena, dopis, smutek, lítost
Foto: Freepik

Přidejte si Svět ženy do oblíbených na Google zprávách

Rodiče chtějí pro své děti přirozeně to nejlepší. Snaží se jim pomáhat a dělat vše tak, aby se v životě měly lépe než oni sami. Jenže děti, pak už dospělé, často vidí věci úplně jinak. A mohou udělat rozhodnutí, kterých budou poté litovat. A jak vlastně takovou situaci řešit?

Paní Běla (64) je rázná žena, která měla na svět a věci jasný pohled. Když se vdala, byla generálem ona. Možná proto zůstala s dcerou sama. Musela se hodně otáčet, a tak věděla, že pro svou dceru takový život nechce. Vedla ji ke studiu a snažila se v ní budovat touhu po něčem víc, něčem lepším. Když dcera přišla s tím, že je těhotná a nepůjde na potrat, zhroutil se paní Běle svět. Dceru vyhodila v domnění, že se vrátí a poslechne. Nestalo se. A nyní Běla své chyby po letech velmi lituje. I proto se dceři rozhodla napsat dopis, naším prostřednictvím.

Holčičko, prosím, odpusť mi, neměla jsem tě vyhazovat z domu

Holčičko,

tady sedím u okna, podzimní světlo proniká za záclonu a v mém srdci je ticho, které už dávno mělo být proraženo. Dlouho jsem přemýšlela, jestli tento dopis vůbec napíšu, protože čím více jsem se vracela zpět, tím větší byla ta tíha, ostuda a trápení, kterou si nesu. A dnes už už nemohu mlčet. Ztratila jsem toho kvůli svému rozhodnutí hodně. Vzpomínám si na ten den, když jsi přišla domů s tím, že jsi těhotná. Byla jsem v šoku. Právě jsi odmaturovala, čekala tě vysoká škola, jiný život a svět. Chtěla jsem, ať jdeš na potrat, prosila tě, vyhrožovala, uplácela.

Nevdávej se
“Holčičko moje, vím, že je asi pozdě, ale nevdávej se,” varuje svou dceru Naďa

Ale ty sis stála za svým! Viděla jsem, že děláš chybu, byla jsi mladá, myslela jsem si, že tě ochráním. Tak jsem ti řekla, že máš jít. Vyhodila jsem tě z domu. Udělala jsem to proto, že jsem si myslela, že ti tím opravdu pomáhám. Byla jsem tvrdá, to už teď vím. Měla jsem ti raději pomoci, podpořit tě. Jenže jsem věřila, že tohle je správné řešení.

Zaslepená dlouhé roky

Myslela jsem si, že se dříve nebo později vrátíš. Byla jsem přesvědčená, že to nedopadne dobře. Měla jsi vystudovat, mít vzdělání, skvělou práci a ne se zahrabat jen s maturitou, kterou má dneska úplně každý. Měla jsem spolknout všechno, co jsem si myslela, měla jsem tady být pro tebe. Jenže jsem byla moc hrdá, moc jsem vzdorovala. Uplynuly měsíce, roky... a mezi námi nastalo ticho. Ticho, které se stalo mým nepřítelem.

Naučte se předcházet mozkové mlze
Naučte se pracovat se svou energií a odežeňte mozkovou mlhu jednou provždy

Mýlila jsem se. Teď už to vím. Vím, že jsem udělala obrovskou chybu. Nechala jsem tě bez pomoci, odkázanou sama na sebe. A já jsem přišla o dceru a vnučku. Roky jsme spolu nemluvily. Občas se ke mě dostalo, že žiješ v sousedním městě, máš manžela, další dvě děti, dodělala sis školu a máš dobrou práci. Mýlila jsem se. Vybudovala sis skvělý život. Nečekala jsem, že to tak skončí, že nikdy nebudeme mluvit, že nikdy nepůjdou hodiny zabudovat zpět. Roky jsem žila zapškle, s výčitkami, ale taky se vztekem, který jsem obracela proti tobě i proti sobě. Byla jsem přísná, nerudná, vzdálená. Neuvědomila jsem si, že tím nejvíc trpíme my dvě. Stárnu a uvědomuji si své chyby.

Nechci tě zatěžovat vinou, nechci tě prosit o odpuštění, ale chci ti říct: omlouvám se. Omlouvám se za to, že jsem tě nepochopila. Omlouvám se za to, že jsem volila strach místo lásky. Omlouvám se za to, že jsem tě vyhodila. A s tím rozhodnutím jsem vyhodila i část sebe.

S láskou, kterou jsem dřív neuměla ukázat.

Máma

žena, matka, dopis, smutek, odpuštění
“Drahá dcero, vím, že mi neodpustíš, ale poprosit tě o to musím. Udělala jsem chybu,” píše zlomeně paní Marta, která dala kdysi dítě k adopci

Nejlepší odpověď na situaci paní Běly má Counselling Directory

Vztah mezi matkou a dcerou je pro každou ženu klíčový. Ať už máte dcery, nebo jste dcera, nelze popřít dopad tohoto vztahu na blaho. To, kým jste dnes, je výsledkem toho, jak jste byly vychovávány, jaká jste vy matka, jak byla vychovávána vaše matka a tak dále po generace. Často se můžeme zamyslet nad historií ženské linie v rodině, z níž pocházíme, a uvědomit si, že čočka, skrze kterou vidíme svět, mohla být touto linií formována. Právě skrze tuto reflexi chceme jako dcery změnit způsob, jakým vychováváme své vlastní dcery. Reflexe je pro změnu důležitá.

Má paní Běla právo na odpuštění a nový vztah s dcerou? Nebo by jí její dcera neměla nikdy odpustit, protože jí ublížila v nejdůležitějším období? Jak to udělat? Přečtěte si také příběh paní Michaely, která neví, jestli má odejít od manžela, který pije.

Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře

Dopis příběh pomoc rady matka a dcera domov vyhazov

Nejčtenější články

Alice Ball: Ve 23 letech objevila lék na lepru. Pak záhadně zemřela a její úspěch si přivlastnil nadřízený „Ze smrti mého manžela mě obviňuje vlastní dcera,” je zlomená Anna. Jak reagovat, radí psycholog Pavel Pařízek Peníze vám mizí pod rukama? 5 rad do domácnosti, které vám zaplatí letní dovolenou

Doporučujeme

Načíst další