Dodržování základních pravidel slušného chování je velmi důležité nejen ve vztahu, ale obecně v životě. Přitom se zdá, jako by se v moderní společnosti tato nutnost vytrácela. Pozdravit, poděkovat, poprosit, být zdvořilý a chovat se k druhým slušně a hezky se postupně ve společnosti nepovažuje za nutnost, alespoň dost lidí se tak nechová. Jenže co když to není jen doména mladších? I starší ročníky se mohou někdy chovat neurvale.
Paní Alena (54 let) byla po rozvodu dlouho sama. Bývalý manžel jí zahýbal, kde se dalo, takže už nevěřila mužům. Až přišel Radim. Okouzlil ji, nosil květiny, vybíral hezká místa, kde si dávali schůzku a ona se cítila pohodlně a opečovávaně. Cítila, že má najednou právo se ještě zamilovat Navíc její proměnu, která pramenila z lásky, podporovali všichni, kteří viděli, jak je šťastná. Jenže pan Radim se později vybarvil zcela jinak. Slovy paní Aleny „je to negalantní hulvát, který nejde pro sprosté slovo daleko.“ Paní Alena nám o tom napsala.
Okouzlil mě
Upřímně teď netuším, jak se mu to povedlo. Vůbec. Radim mě ale skutečně okouzlil na první pohled. Byl milý, vtipný, pomáhal mi do kabátu, pouštěl mě ve dveřích, prostě cokoliv, co dělá pravý gentleman. Možná jsem to pro růžové brýle neviděla? Nebo se změnil až pak? Kdoví. Poznali jsme se na seznamce, dávali si nezávazné schůzky asi půl roku. Postupně jsem se zamilovala a byla jím úplně okouzlená. Jenže jsem si asi po roce všimla, že tak galantní není. Tedy k ostatním, ke mě se pořád chová hezky. Nepustí druhé do dveří, staré lidi ani sednout v autobuse. V restauraci je na obsluhu povýšený, v obchodě je schopný být zlý na prodavačku, která mu nenačetla správnou slevu, všechno je vina druhých a on jim to umí opravdu hodně a hlavně neurvale opepřit.
Je taky sprostý
Když jsem ho poprvé slyšela mluvit sprostě, přičítala jsem to jeho špatné náladě, tomu že je opravdu naštvaný, prostě jsem ho omlouvala. Jenže on tak mluví poměrně často. Prodavačka je pro něj hloupá kráva, která nic neumí, kdokoliv cokoliv udělá špatně, je v lepším případě blb. Radim nejde pro sprosté slovo daleko a mě se to nelíbí. Když jsem ho na to upozornila, tak jsem prý moc citlivá. Sprostý je dnes každý a slova, která používá, nejsou sprostá, mohl by prý ještě mnohem přitvrdit.
Nechci s ním nikam chodit
Ano, opravdu se za něj stydím a nechci s ním nikam jít. Do restaurace, mezi přátele, dokonce ani do obchodu na nákup. Bojím se, kdy zas vybuchne, řekne někomu něco a já se budu stydět. Jinak je to hodný chlap, na mě nekřičí, není ke mě sprostý. Ale abych s ním nikam nešla, to přece ve vztahu nejde? Prosím, poraďte. Mám se s ním rozejít?
Radí psychoterapeutka Umay Wolf
Aleno, jste dospělá svobodná bytost, takže rozhodnutí, zda ve vztahu zůstat, nebo z něj odejít, je jen a jen na Vás. Vy jedině víte, jak se vedle Vašeho partnera cítíte, když jste s ním sama, když jste s ním na veřejnosti, mezi přáteli a příbuznými. Možná by bylo vhodné ptát se sebe sama na nějaké otázky jako například: Jak poznám ve vztahu, že mne partner ne/respektuje? Jak poznám, že ne/respektuje druhé? Jak se vedle svého partnera cítím? Jak se v přítomnosti mého partnera cítí moji blízcí, cizí lidé, přátelé? Jaká intenzita vulgarismů je pro mne ještě akceptovatelná? Co už teď o svém partnerovi vím, co si nejsem ochotna přiznat? Co je pro mne ve vztahu nejdůležitější a naplňuje to můj současný vztah/partner? Jak poznám, že je čas ze vztahu odejít? Jak poznám, že je to vztah na celý život? apod.
Lidé, kteří jsou autentičtí, se chovají doma i venku ve společnosti totožně. Na nic si nehrají, nedávají si na sebe masku falešného self, aby byli buď „hezčí“ a hodnější doma, nebo naopak venku, aby udělali ten dle nich „správný“ dojem. Mít někdy den, kdy se mi nedaří a chce se mi ventilovat moje frustrace sprostým slovem, to zná asi každý. Pokud se ale z chování (nerespekt, nadávky plné vulgarismů, obviňování druhých…), které popisujete u svého partnera, stává vzorec běžného chování, byla bych trochu na pozoru. Zvlášť, když na Vaši snahu o tomto tématu hovořit zareagoval, jak jste popsala. De facto neuznal Vaše pocity, zlehčil je a nerespektoval. Zachoval se k Vám zcela stejně, jako se zřejmě chová k ostatním ženám. Doporučuji Vám se zaměřit na to, abyste zjistila dle nezaujatého (ne přes růžové brýle) pozorování chování Vašeho partnera, co je ve vašem vztahu opravdové a co nikoliv. Pak budete mít větší jasno pro rozhodnutí, které na Vás čeká.
Co má paní Alena dělat? Rozejít se s partnerem, který nejde pro sprosté slovo daleko? Nebo s ním víc mluvit a snažit se vmu ysvětlit, co jí vadí? Jak byste se v této situaci zachovali vy? Přečtěte si také příběh slečny Báry, která nechce děti, ale její okolí to neumí přijmout.
Umay Wolf
Jsem jednooborová psycholožka, terapeutka, arteterapeutka, lektorka a empowerment koučka. Od roku 2021 jsem frekventantkou komplexního psychoterapeutického výcviku zaměřeného na řešení, od začátku výcviku jsem zvládla přes 1700 terapií, hlavně v online verzi. Mám za sebou systemický výcvik v rodinných konstelacích, konsteluji 14 let. Pracuji jako psycholog ve zdravotnictví, jsem v předatestační přípravě z klinické psychologie. Mám i soukromou online praxi. Věřím, že jakákoliv změna je možná a jde ruku v ruce s motivovaností i s aktivním přístupem k problému. Mám důvěru v to, že pokud má člověk odhodlání a podporu okolí, je možné vyřešit i problém, který se na začátku jeví jako nepřekonatelný.
Pomoc hledejte na www.terapie.cz

Galerie: Alena (54 let): Můj partner je negalantní hulvát, stydím se s ním chodit na veřejnost!
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Milý Vojto, najdi si práci, nebo se rozejdeme. Nebudu tě živit,” píše rázně Karla

“Změnila jsem práci a manžel žárlí na mé kolegy,” je překvapená Adéla

“Máma protěžovala bratra, ten ji teď obírá o peníze a ona chce pomoc ode mě,” je znechucená Nela

“Ulítla jsem s bývalým manželem. Byla to chvilková slabost a teď mám výčitky,” je nešťastná Lenka

„Ať udělám na Den matek pro mámu cokoliv, nikdy to nebude dost,” je smutná Katka

“V manželství mi chybí intimita a doteky, tak si hledám bokovky,” přiznává Eliška

“Moje dcera zjistila, že není biologickou dcerou svého otce. Chce znát toho pravého,” je smutná Margita

“Manželka je mi nevěrná, ale sám mám milenku, takže ji nemůžu konfrontovat,” neví si rady David

“Můj otec se mi vysmívá za to, že projevuju svým dětem city,” nechápe Radim












