“Manžel ode mě odešel a syn mě z toho viní, chová se hrozně,” stěžuje si Lída

Paní Lída se dostala do velmi nepříjemné situace. Její vztah nevydržel a rozpadl se. Manžel podal žádost o rozvod, protože měl pocit, že jeho práce je důležitější. Na konci vztahu se partneři už jen hádali a doma bylo dusno. Nakonec se dohodli na tom, že se rozejdou a rozvod měl být konec všech problémů. Jenže jejich společný syn to vidí jinak. Rozvod a odchod táty z domova dává za vinu své mámě. Paní Lída se na Svět ženy obrátila s prosbou o pomoc a radu odborníka.

Mohlo by se vám líbit

Příběh ze života: “Dcera chce žít u otce, jsem z toho zoufalá,” pláče Barbora. Terapeutka doporučuje

Manžel odešel

Syn se dostává do pubertálního období a je s ním hrozné pořízení. Všechno je špatně, typicky obrací oči v sloup, když něco řeknu a vše hned neguje. U své sestry jsem viděla, co vše může taková puberta natropit a snažila se na vše dopředu připravovat. Jenže asi se na to připravit nelze. Jistou představu jsem tedy měla, ale netušila jsem, že mi do toho manžel hodí vidle. Rozhodl se totiž hledat své štěstí jinde, protože u „mě to rozhodně nehrozí“, jak zněla jeho slova. Odešel ke své mladé milence a začal žít naplno, protože se mnou a synem to nešlo, dusili jsme ho.

Hádky na denním pořádku

Oba máme náročnou práci, manžel je vedoucí a já podnikám. Péči o syna jsme si rozdělovali vždycky spravedlivě na půl. Od vyzvedával syna, když jsem nemohla, já jsem ho vozila na kroužky, když manžel měl schůzky. Prostě fifty fifty. Jenže to bylo asi na manžela hodně. Omezovali jsme ho, tak mi to sdělil. Hádali jsme se kvůli všemu a vlastně mě ani nepřekvapilo, že podal žádost o rozvod. Jen si mohl odpustit všechny ty řeči okolo. Jeho práce není důležitější než moje. Nemám povinnost odejít z práce a věnovat se jen a pouze synovi, domácnosti a manželovi. Péče se musí rozdělit. Dokud to fungovalo, byli jsme spokojení. Syn byl nadšený, že ho vyzvedával tatínek a šli si spolu pak hrát na hřiště nebo si zaběhat. Viděl se v něm a často říkával, že bude jako on.

Mohlo by se vám líbit

Příběh ze života: “Syn mi doma krade peníze, nevím co s tím,” svěřuje se Hedvika. Psycholog radí

Staví se proti mě

Snažila jsem se s manželem řešit vše bez přítomnosti syna, ale občas to nešlo. Syn se vždy postavil na stranu svého otce. „Maminko, proč na tatínka křičíš?“ ptal se často. To, že on křičel taky a na mě, už syn asi neviděl. Otec byl pro něj modla, idol, který chyby nedělá. Čím hůř se manžel choval, tím hůř se choval i syn. Manžel pak už nechodil domů nebo chodil pozdě, nechával syna dlouho ve školce a mě jen poslal zprávu, že ho nestíhá vyzvednout, ať si to zařídím.

Bohužel malý syn začínal přebírat chování svého otce. Bylo jasné, že neví docela, co dělá, ale v šesti letech dokázal už věrně kopírovat to, co viděl právě u něj. Když se manžel odstěhoval, syn začal vinit mě. Prý jsem křičela na jeho tatínka a on kvůli tomu odešel, jsem zlá, on mě nenávidí a chce jít k tátovi. Ten však o něm nechce ani slyšet, má teď konečně volnost a starat se o dítě je nad jeho kapacitu. Nevím, co dál se synem dělat a prosím o pomoc a radu.

Máte také podobný zážitek nebo zkušenost? Napište nám o tom. A přečtěte si příběh paní Jany, která ve stereotypním vztahu náhle potkala první lásku a začala chodit na kurzy kreslení. Jak myslíte, že jí to změnilo život?

Vyjádření psychologa Pavla Pařízka

Puberta sama o sobě je pro rodiče i děti výzva, a když se k tomu přidají partnerské problémy a rozpad rodiny, je to opravdu těžká situace pro všechny zúčastněné. Pro dítě je odchod rodiče vždy bolestivá a matoucí situace a hledání viníka je přirozená reakce. Syn si také pravděpodobně idealizuje otce, který je teď mimo domov, a neuvědomuje si realitu jeho chování. V první řadě je důležité, aby Lída mluvila se synem otevřeně a laskavě. Vysvětlila mu, že rozchod rodičů není jeho vina a že ho oba stále milují, i když spolu už nežijí. Měla by mu dát najevo, že je v pořádku cítit smutek, vztek i zmatek a že je tu pro něj, kdykoliv bude potřebovat.

Mohlo by se vám líbit

„Jak jsem po letech odloučení znovu našla své děti. Odpustily mi, jsem šťastná,“ napsala do redakce paní Marina

Zároveň je třeba stanovit jasné hranice a pravidla. I když má syn právo na své pocity, neměl by je ventilovat agresivním nebo neuctivým chováním vůči jeho mámě. Lída musí trpělivě a důsledně trvat na slušném zacházení a vzájemném respektu. Pokud je to možné, Lída by se měla pokusit udržet se synem i bývalým manželem civilizovanou komunikaci ohledně péče o syna a praktických záležitostí. I když je manžel v tuto chvíli méně angažovaný, je důležité, aby zůstal v synově životě přítomen, pokud o to syn stojí. Lída také může zvážit možnost odborné pomoci, například rodinné terapie nebo individuální terapie pro syna či sebe. Někdy je snazší mluvit o bolestivých pocitech s nezávislým profesionálem, který může poskytnout podporu a nadhled.

Kdo je Pavel Pařízek

Psycholog, psychoterapeut a zakladatel portálu Terapie.cz, který zkracuje lidem cestu ke správnému psychoterapeutovi. Se svými klienty nejčastěji řeší problémy v rodině nebo vztazích, úzkosti, deprese či pocity vyhoření. Soustředí se i na existenciální problémy bezvýchodnosti a nesmyslnosti nebo překonávání obtížných životních situací.

Pomoc hledejte na www.terapie.cz.

Přečtěte si také příběh paní Ivy, která po úmrtí partnera našla znovu lásku, ale její syn to vidí jinak.