Preventivní vyšetření člověk často absolvuje téměř automaticky a očekává, že stejně jako minule dopadne dobře. O to větší šok může přijít ve chvíli, kdy lékaři objeví problém, přestože tělo nevysílalo žádné varovné signály. Najednou se běžná kontrola změní v okamžik, který rozdělí život na dobu před ní a po ní.
Jolana (56) chodila na mamografická vyšetření pravidelně a ani tentokrát neměla žádný důvod očekávat špatný výsledek. Necítila bulku, nic ji nebolelo a nevšimla si žádné změny. Přesto po kontrole následovala další vyšetření a nakonec diagnóza rakoviny prsu.
Na mamograf jsem chodila pravidelně
Na kontrolu jsem šla skoro bez přemýšlení. Měla jsem ji zapsanou v kalendáři a brala ji jako jednu z těch věcí, které člověk prostě jednou za čas absolvuje. Předchozí vyšetření byla v pořádku, nic mě nebolelo a při běžném pohledu ani doteku jsem nezaznamenala nic zvláštního. Proto mě ani nenapadlo, že bych tentokrát mohla odejít s jinou zprávou.
Když mi řekli, že potřebují udělat další vyšetření, začala jsem být nervózní, ale pořád jsem si říkala, že se jen něco musí ověřit. Pak přišla biopsie a čekání na výsledek. Ve chvíli, kdy zaznělo slovo rakovina, jsem měla pocit, že mluví o někom jiném. Pořád jsem si opakovala jedinou věc: vždyť já jsem vůbec nic necítila.
Foto: Zuzana Žáková/ChatGPT pro Svět ženy
Co kdybys nešla na kontrolu
Od té doby mě nejvíc pronásleduje představa, co by bylo, kdybych tu kontrolu tentokrát odložila. Kolikrát jsem v minulosti přemýšlela, jestli se mi chce objednávat, hledat termín nebo si kvůli vyšetření měnit program. Teď si říkám, jak snadné by bylo přesvědčit samu sebe, že když nemám žádné potíže, nic se přece neděje.
Léčbu řeším krok po kroku a snažím se nepředbíhat, ale tahle myšlenka se mi pořád vrací. Jak dlouho bych žila úplně normálně a netušila, že se v mém těle něco děje? Zároveň nechci od té chvíle vidět nemoc za každým píchnutím nebo změnou. Jen už asi nikdy nebudu preventivní kontrolu vnímat jako obyčejnou formalitu, kterou člověk absolvuje hlavně proto, aby měl klid. Jak se vyrovnat s tím, že vážná nemoc může být přítomná i ve chvíli, kdy člověk nemá žádné příznaky a cítí se úplně zdravý?
Ke komentáři na situaci paní Jolany nás inspiruje odbornice Karen Stollznow
Milá Jolano,
je pochopitelné, že vás diagnóza otřásla právě tím, že jí nic předem nenasvědčovalo. Člověk si snadno spojí vážnou nemoc s bolestí, bulkou nebo jiným varováním a pocit, že se můžete cítit zdravá a přesto něco přehlížet, dokáže narušit důvěru ve vlastní tělo. Zároveň ale právě vaše zkušenost ukazuje, proč mají preventivní kontroly smysl i tehdy, když žádné potíže necítíme.
Teď pro vás bude důležité nenechat otázku „co kdybych tehdy nepřišla“ převzít vládu nad tím, co skutečně víte dnes. Na kontrolu jste šla, další vyšetření absolvovala a léčbu řešíte krok za krokem – minulou možnost, že jste termín mohla odložit, už nemusíte znovu a znovu prožívat. Stejně tak nemusíte od této chvíle sama hledat vysvětlení každého píchnutí nebo změny; od toho máte lékaře a domluvené kontroly.
Je možné, že preventivní vyšetření už pro vás nikdy nebude úplně obyčejnou položkou v kalendáři, a po takové zkušenosti je to pochopitelné. Cílem ale nemusí být získat jistotu, že vám tělo vždycky včas dá jasný signál – takovou jistotu nikdo z nás nemá. Spíš můžete postupně hledat rovnováhu mezi rozumnou pozorností k vlastnímu zdraví a tím, abyste mezi kontrolami dokázala zase normálně žít. Přeji vám, aby s pokračující léčbou přibývalo chvílí, kdy nemoc nebude první věcí, na kterou během dne pomyslíte.
