„Moji dceru manžel bije, nevím jak ji donutit od něj odejít,” je zoufalá Stanka. Radí psycholog Pavel Pařízek

Paní Stanka (63) si delší dobu všímá změn v chování své dcery i stop, které podle ní naznačují násilné chování jejího manžela. Dcera ale všechno popírá a tvrdí, že je v pořádku. Stanka se proto cítí bezmocná a neví, jak jí pomoci.

Moji dceru manžel bije, nevím jak ji donutit od něj odejít

Když ke mně moje dcera přijde, snaží se usmívat a tvářit se normálně. Jenže já jsem její matka. Vidím ty modřiny, vidím, jak sebou trhne, když někdo zvýší hlas nebo zvedne ruku, vidím ten strach v očích, který se snaží schovat. Pokaždé má nějaké vysvětlení. Že zakopla, že narazila do dveří, že je nešikovná. A pokaždé dodá, že ji její manžel miluje a že je všechno v pořádku. Jenže já vím, že není.

Jednou jsem to slyšela na vlastní uši. Byla jsem u nich doma, on si myslel, že jsem na zahradě. Křičel na ni strašným způsobem, nadával ji tak, že jsem taková slova snad nikdy neslyšela. A pak jsem slyšela ránu. Když jsem vešla dovnitř, rychle se od sebe odtáhli, ale já viděla její tvář. Viděla jsem jeho pohled. A od té chvíle už nemůžu předstírat, že se nic neděje. Ten parchant bije moji vlastní dceru. Moji holčičku. Ubližuje jí. To přece nemůžu dopustit a akceptovat to. Nikdy jsem na dceru nevztáhla ruku. Nikdy.

Bojím se o svou dceru

Nejhorší je ta bezmoc. Mluvím s ní opatrně, prosím ji, ať odejde, ať přijde ke mně, ať si nechá pomoct. Ale ona ho pořád omlouvá. Tvrdí, že měl jen špatný den, že to není tak hrozné, že ho provokuje, že je to její vina. Když to slyším, úplně se mi svírá srdce. Jak může moje dcera věřit, že si zaslouží takové zacházení? Bojím se každého telefonu večer i v noci. Bojím se, že jednou přijde zpráva, kterou už nepůjde vzít zpátky. A zároveň nevím, co ještě dělat, protože čím víc tlačím, tím víc se uzavírá a brání ho.

Připadám si, jako bych stála za sklem a dívala se, jak někdo ubližuje mému dítěti, aniž bych ho dokázala vytáhnout ven. Jak mám dceru přesvědčit, že tohle není normální láska a že si zaslouží něco úplně jiného? Co mám dělat? Jak dceru zachránit?

Mohlo by se vám líbit

„Manžel tajně půjčuje peníze své dospělé dceři a já už nevím, kde jsou hranice,“ přiznává Pavla

Vyjádření psychologa Pavla Pařízka

Stanka má pravdu a její pozorování není přehnaná představa. Modřiny, trhnutí při zvednutém hlasu, slyšená rána, vysvětlení, která nesedí. To je domácí násilí a měla by svému úsudku věřit. Těžší část je, že svou dospělou dceru nemůže vytáhnout ven. Ty dveře otevře jen dcera sama zevnitř, a čím víc Stanka tlačí, tím víc se dcera uzavírá a manžela brání. Není to její tvrdohlavost, je to mechanismus. Násilí běží v cyklech: napětí, výbuch, pak lítost a sliby. Kvůli té hezké fázi dcera věří, že ten pravý on je ten laskavý. A roky přesouvání viny („provokuješ mě“) jí rozebraly sebevědomí natolik, že dnes opravdu věří, že si to způsobuje sama. To se nezboří jednou rozmluvou.

Co Stance pomůže:

Být dveřmi, které jsou vždy otevřené. Nikdy nepodmiňovat kontakt tím, že dcera odejde. Žádná ultimáta. Násilník oběť izoluje, a pokud ji Stanka svým tlakem odřízne také, zůstane dceři jen on. Mluvit o dceři, ne o jejím manželovi. Místo „on je netvor“ spíš „Bojím se o tebe, nezasloužíš si, aby ti někdo ubližoval, máš u mě dveře vždy otevřené.“ A ptát se „Co bys potřebovala?“ místo „Musíš odejít.“ Vrací to dceři pocit, že rozhoduje sama o sobě.

Mít připravený záchytný bod. Tašku s doklady, léky, penězi a klíči u Stanky nebo u kamarádky a signál, kterým dcera dá vědět, že potřebuje okamžitě pomoct. Při bezprostředním ohrožení volat 158. Policie může násilníka ze společného bydlení na 10 dní vykázat, i bez souhlasu oběti.

Mohlo by se vám líbit

„Matka mě nikdy neměla ráda. Teď se diví, že se s ní nevídám a neustále mi píše vyčítavé zprávy,“ je smutná Lucie

A o pomoc by si měla zavolat i Stanka sama: linka 116 006 (nonstop, zdarma) je i pro blízké. Pomohou jí připravit konkrétní postup a znají azylové domy a poradny. Může to trvat dlouho a její dcera se možná i víckrát vrátí. To není Stančino selhání. Jejím úkolem není přesvědčit dceru jednou větou, ale vydržet být tím bezpečným místem, dokud dcera nenajde sílu projít.

Kdo je Pavel Pařízek

Psycholog, psychoterapeut a zakladatel portálu Terapie.cz, který zkracuje lidem cestu ke správnému psychoterapeutovi. Se svými klienty nejčastěji řeší problémy v rodině nebo vztazích, úzkosti, deprese či pocity vyhoření. Soustředí se i na existenciální problémy bezvýchodnosti a nesmyslnosti nebo překonávání obtížných životních situací.

Pokud potřebujete psychologickou pomoc, hledejte na webu www.terapie.cz.

Jak má paní Stanka pomoci vlastní dceři? Je to vůbec možné, když ona sama odmítá pomoc a péči? Může zoufalá matka udělat něco, co její dceři pomůže? Přečtěte si také příběh Aleny, která nechápe, že její dcera chce žít jinak a po svém.

Zdroj: příběh poslala Stanka O.