
Každá generace vyrůstala v jiných podmínkách a vytvářela si odlišné představy o tom, co znamená úspěšný život. To, co jedni považují za rozumnou jistotu, mohou druzí vnímat jako zbytečné omezení. Právě rozdílné životní hodnoty se často stávají zdrojem napětí mezi rodiči a jejich dospělými dětmi. S tím se potýká i paní Alena, která nerozumí vlastní dceři.
Alena (52) celý život věřila, že poctivá práce a stabilní zaměstnání jsou základem spokojeného života. Když její dcera Karolína vystudovala vysokou školu a dostala zajímavou pracovní nabídku, byla přesvědčená, že má budoucnost dobře nastavenou. O to víc ji překvapilo rozhodnutí, které následovalo.
Dcera odmítla stabilní a dobře placenou práci
Když Karolína dokončila školu, byla jsem na ni pyšná. Studovala obor, který ji bavil a krátce po promoci dostala nabídku od zavedené firmy. Měla mít slušný plat, benefity a možnost profesního růstu. Upřímně jsem si oddechla, protože jsem měla pocit, že má svůj život dobře rozjetý. Jenže ona nabídku odmítla.
Nejdřív jsem si myslela, že našla něco ještě lepšího, ale pak mi vysvětlila, že nechce sedět každý den v kanceláři a pracovat podle pevného rozvrhu. Začala dělat různé projekty na volné noze, část práce vykonává z domova a někdy si organizuje čas úplně jinak, než jsem byla zvyklá já. Když jsem se jí ptala, proč zahodila takovou příležitost, jen pokrčila rameny a řekla, že nechce obětovat celý život práci. Přiznám se, že jsem tomu nerozuměla. V mém světě byla právě taková nabídka práce něco, o co člověk usiluje dlouhé roky.

Dcera prý chce být svobodná
Nejvíc mě zasáhl jeden náš nedávný rozhovor. Zeptala jsem se jí, jestli nemá strach z budoucnosti, když nemá stálé zaměstnání ani pravidelný příjem. Čekala jsem normální debatu, ale Karolína mi řekla, že moje generace měří úspěch jen podle práce, hypotéky a jistot. Prý se dívám na svět očima minulosti.
Chvíli jsem nevěděla, co odpovědět. Neberu jí její sny ani způsob života, jen mám obavy, aby jednou nelitovala rozhodnutí, která dnes považuje za správná. Zároveň si ale uvědomuji, že čím víc ji přesvědčuji, tím víc se ode mě vzdaluje. Někdy mám pocit, že spolu nemluvíme jako matka s dcerou, ale jako zástupci dvou různých světů, které si navzájem nerozumějí.
Měla bych přijmout, že dnešní mladí lidé mají jiné priority, nebo je správné upozorňovat mou dceru na rizika, která sama možná nevidí?
Ke komentáři na situaci paní Aleny nás inspiruje psycholog Victor Lipman
Paní Aleno,
děkuji, že jste se tak otevřeně podělila o svůj příběh. Je z něj cítit, jak moc vám na dceři záleží a jak velkou starost o její budoucnost máte. Vyrůstala jste v době, kdy bylo stabilní zaměstnání symbolem jistoty a úspěchu, proto je pochopitelné, že vás Karolínino rozhodnutí zaskočilo. Zároveň však vaše dcera vyrůstá v odlišném světě, kde mnoho mladých lidí klade větší důraz na flexibilitu, svobodu a možnost organizovat si život podle vlastních představ.
Zdá se, že hlavním problémem není ani tak její pracovní volba, ale rozdílný pohled na to, co znamená spokojený a úspěšný život. Vaše obavy jsou oprávněné, protože práce na volné noze skutečně přináší určitá rizika. Místo přesvědčování by ale mohlo být užitečnější ptát se na její plány a zajímat se o to, jak si představuje finanční zabezpečení, rezervy nebo budoucnost. Takový rozhovor jí dá prostor vysvětlit své rozhodnutí a vám umožní lépe porozumět jejímu uvažování, aniž by měla pocit, že její volbu zpochybňujete.
Někdy je pro rodiče nejtěžší přijmout, že děti musí jít vlastní cestou, i když by si pro ně přáli jinou. Důvěra neznamená souhlasit se vším, ale respektovat jejich právo rozhodovat o svém životě. Z vašeho vyprávění je patrné, že Karolínu milujete a chcete pro ni to nejlepší. Právě tento respekt a otevřený zájem mohou být tím, co váš vztah posílí a pomůže vám zůstat si blízké i přes rozdílné pohledy na svět.
Má paní Alena právo dceři mluvit do života, když chce pro ni to nejlepší? A může dcera v životě chtít něco jiného než její matka? Přečtěte si také příběh Lucie, která neví, zda má pomoci svému vlastnímu synovi.
Zdroj: psychologytoday.com, příběh poslala Alena Z.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

„Ze smrti mého manžela mě obviňuje vlastní dcera,” je zlomená Anna. Jak reagovat, radí psycholog Pavel Pařízek





