Jak spolu nádorové buňky komunikují a proč se rakovina vrací? Vědci mají vysvětlení

Nádory se často pacientům vrací. Lidé se vyléčili, všechno vypadá v pořádku, ale nakonec se nemoc objeví znovu. Proč tomu tak je, i když lidé dodržují, co jim lékaři doporučí?

Maligní nádor má velkou schopnost přetrvávat. Skládá se z různých druhů buněk. Jednak z těch nádorových, kterým říkáme transformované buňky, ale pak ještě ze spousty dalších, které jsou „normální“. Právě těch je v nádoru většina a ty transformované buňky si je „ochočí“, aby pracovaly v jeho prospěch. Dokážou vytvořit například nové cévy, aby měl dostatečné zásobení živinami a kyslíkem. Nádor dokonce dokáže přitahovat buňky imunitního systému, a zároveň je dovést k tomu, aby nepůsobily proti němu. Tomu se říká lokální imunosuprese. Některé nádory ovlivňují imunitu v celém těle. Nádorové buňky navíc mutují a mají tendenci vytvářet kolonie nových buněk, které mají trochu jiné vlastnosti. My tedy můžeme vhodně zacílit léčbu na některé z nádorových buněk, ale jiné kvůli jiným vlastnostem uniknou. Tím, že ty jedny vyhubíme, tak ty druhé získají evoluční výhodu a mohou se dále množit.

To vypadá dost děsivě, jako by byl nádor inteligentním vetřelcem…

Inteligence je způsob, jak se přizpůsobit daným okolnostem. Nádor je spíše velmi praktický. Je to spíše způsob jakési evoluce v krátkém časovém oknu.

Mohlo by se vám líbit

Parkinsonova nemoc začíná nenápadnými příznaky. Otestujte se, zda hrozí i vám

Jak buňky nádoru přelstít? Chemoterapií, nebo biologickou léčbou?

Na tyto formy léčby zareaguje většina nádorů, ale zpravidla jenom na čas. Pak máme jeden nadějný léčebný koncept, kterému se říká imunoterapie. To je proces, který odblokovává lokální imunosupresi. Bohužel, imunoterapie nefunguje u všech nádorů, protože každý je jiný. I u těch, u kterých má tato léčba teoreticky smysl, zabere asi jen v 30 % případů. Dá se to dopředu těžko odhadnout. Když ale zareaguje a podaří se nastartovat imunitní procesy, pacient může být zcela vyléčen. A tady vzniká dilema onkologa, zda nasadí cílenou léčbu, která pomůže obvykle jen na čas, ale s velkou pravděpodobností, anebo imunoterapii, která má menší pravděpodobnost, že zafunguje, ale pokud ano, tak je to velký úspěch.

Dá se tedy říci, že onkolog, který indikuje například léčbu chemoterapií, už dopředu počítá s tím, že se nádor s nějakou pravděpodobností vrátí? 

Nádor se nevrátí vždycky, ale u některých typů je ta pravděpodobnost vyšší. Je to velice individuální. V této souvislosti bych rád zmínil tzv. molekulární medicínu. Onkologie používá při léčbě různé přístupy, ať už je to chemoterapie, biologická léčba, ozařování nebo imunoterapie. Ale co bude dál, jak se bude onemocnění vyvíjet po takové léčbě, se dá velmi obtížně posoudit. Proto věda hledá tzv. prediktivní markery, neboli hledá ukazatele na molekulární úrovni, jež pomáhají volit léčbu racionálně a pomáhají odhadovat, jaký bude další vývoj nemoci. Nejde tedy o to, že by byl „červený prášek“ na rakovinu prostaty a „zelený prášek“ na rakovinu plic. Dnes provedeme kompletní genetické vyšetření, takže víme, co se v nádoru děje. Pracujeme s velkým množstvím parametrů, které jsou navíc v různých kombinacích, co nám umožní navrhnout tu nejlepší možnou léčbu podle současných znalostí.

To vám pomůže přiblížit perspektivu léčby konkrétního pacienta?

Genetické vyšetření umožňuje tzv. cílený přístup. Mluvíme také o precizní onkologii, kdy opravdu víme, jakou mutaci v jakém genu zasahujeme, a tím pádem můžeme do jisté míry odhadnout tu perspektivu. Netýká se to přitom jenom onkologie, ale hovoří se obecně o precizní medicíně. Onkolog se navíc dívá nejenom na parametry konkrétního nádoru, ale hodnotí ho v kontextu s celkovým stavem pacienta. Protože onkologický pacient může být zároveň například kardiak, může být velmi starý, nebo naopak mladý a podobně. Tomu se říká personalizovaná medicína. Personalizovaná léčba současně s precizní medicínou představují cestu, která onkologii může posunout dál. Ale pořád k tomu potřebujeme další úroveň poznání, a to je i ten důvod, proč tady máme Národní ústav pro výzkum rakoviny.

Mohlo by se vám líbit

Vědecká studie: Zdraví může ovlivnit i vaše krevní skupina. Zjistěte, k jakým nemocem jste náchylní na základě toho, jakou krevní skupinu máte

Tento ústav se tedy zabývá výzkumem léčby rakoviny?

Zabývá se nejen výzkumem léčby, ale i diagnostiky a také prevence rakoviny. NÚVR (Národní ústav pro výzkum rakoviny, pozn .red.) má pod sebou 11 institucí z Prahy, Brna a Olomouce a 70 vědeckých skupin a má obrovský záběr. Nemůžu vyjmenovat všechny skupiny, protože bych nechtěl někoho zmínit a někoho ne, ale máme mnoho výsledků, publikací a patentů.

Co považujete za nejvýznamnější objev v rámci NÚVR?

Ústav funguje sice už bezmála dva roky, ale za tak krátkou dobu není možné dostat do reálné praxe k pacientům prakticky nic, už jen z důvodů legislativních. Na druhou stranu velký přínos NÚVR vidím v tom, že jsme nezačínali úplně od píky, ale využíváme dosavadní poznatky všech výzkumných skupin. Takže za další dva roky už budeme mnohem dále a budeme mít některé konkrétní výstupy, které by do budoucna mohly být přínosem pro onkologické pacienty. Dá se vlastně říci, že co objevili naši předchůdci, tím se léčí dnes. Co objevíme my, tím se budou léčit příští generace!

A na čem pracujete konkrétně vy?

Naše skupina spolupracuje s kolegy ze Spojených států, ze Stanfordské univerzity, a s neuroonkology tady v Praze. Tato spolupráce vedla k vytvoření a otestování látek, které specificky zobrazí nádor. Efektivní je to například u mozkových nádorů. Tyto látky lze přirovnat k jasným „navigačním značkám“, které neurochirurgům umožňují přesnější odstranění nádoru, než bylo dosud možné. Už nyní jsme ve stadiu, kdy začínáme diskutovat s výrobci zařízení pro neurochirurgické výkony.

Mohlo by se vám líbit

Jak podle odborníků snížit riziko vzniku rakoviny: Přestat kouřit rozhodně nestačí

Pojďme se vrátit ještě k opakovanému výskytu karcinomů. Jsou známé případy, kdy se nemoc vrátí, ale nádor se objeví na jiném místě než původně. Jaké je pro to vysvětlení?

Jedna věc je metastáza. Ta vychází z primárního nádoru, který někde vznikl a potom se rozšířil jinam do organismu. Metastáza se může po vyléčení časem probudit. Říká se tomu někdy také oddálené metastázování. To je časté například u melanomu. Úspěšně se vyléčí a najednou se po třech letech zjistí, že byl zároveň také v mozku a v oku. Na druhou stranu existuje fenomén, kterému se říká nádorová duplicita nebo dokonce triplicita. Znamená to, že člověk, který se v uvozovkách vyléčil z jedné rakoviny, se dožije druhé nebo dokonce třetí, která se vyskytne v jiném místě. To se týká především lidí ve vyšším věku, protože nádorová onemocnění jsou dominantně problémem vyššího věku. 

Proč některé ty nádory metastázují rychleji a častěji než jiné?

Sice se říká, že některé nádory metastázují rychleji a některé pomaleji, ale to je jenom zdánlivý pohled na věc. Třeba karcinom pankreatu metastázuje zdánlivě rychle, jenomže problém je v tom, že my ho diagnostikujeme až s velkým zpožděním. On roste v té slinivce dlouhou dobu bez příznaků, takže o něm nevíme. A člověk netuší, že je vlastně onkologickým pacientem.

Může vůbec nějaký pacient říci, že se z rakoviny úplně vyléčil, nebo musí pořád tak trochu počítat s tím, že se může nemoc vrátit? 

Nádorové onemocnění postihne každého třetího člověka a teoreticky můžeme onemocnět všichni. Důležité je diagnostikovat nádor včas. U někoho pomůže primárně chirurgický výkon, u někoho ozařování, chemoterapie, biologická léčba nebo imunoterapie. Když se podaří znovu nastartovat imunitní systém, člověk se může vyléčit – a v mnoha případech se i vyléčí.

Medailonek: Kdo je Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

Absolvent Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze (dnes 1. LF UK). Český lékař a biochemik, přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK. V letech 2012–2020 stál v čele 1. LF UK jako děkan. Aktuálně je hlavním řešitelem a ředitelem Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR).