Pamatujete si to ještě? Mnozí z nás jsme byli děti nebo dospívající, ale kouzlo Vánoc většinou platí na všechny. A stejně tak tomu bylo i před rokem 1989. Nevěděli jsme, že by něco mohlo být jinak. Těšili jsme se na klidné a pohodové svátky s rodinou a na dárky, kterých bylo mnohem méně. Stejně tak nás daleko méně ovlivňovaly i reklamy. Byl ale Ježíšek před rokem '89 lepší než dnes? Dokážete se ještě ponořit hluboko do vzpomínek?
Vánoce jsou především svátky rodiny. Tak to bylo, je a doufejme, že i bude. Pro některé jsou ale i obdobím nostalgie, a právě proto často vzpomínáme na ty z našeho dětství. Byly však Vánoce za socialismu skutečně kouzelnější, nebo je dnešní honosnost jen jinou formou vánočního zázraku, který ale oceňují především děti? Faktem je, že mnozí z nás vzpomínají na Vánoce našeho dětství se slzou v oku. Ale to i proto, že jsme měli rodiče, kolem sebe bohatou širokou rodinu a milovali jsme to, že věříme na Ježíška a ostatní zázraky. Pojďme srovnat svátky před rokem 1989 s těmi současnými a zjistit, co se změnilo a co zůstává stejné.
Jaké byly Vánoce před rokem 89 vs. dnešní svátky?
Vánoce před rokem 1989 měly jedinečné kouzlo, které bylo formováno nedostatkem. S ním šla pak ruku v ruce rodinná kreativita. Mnohé ozdoby jsme si vyráběli doma. A byli jsme tak nějak více spolu. Vánoční tradice se dodržovaly daleko více. Lilo se olovo, pouštěli jsme lodičky coby svíčky na ořechových skořápkách, těšili jsme se na dárečky a doufali, že nám Ježíšek přinese něco „ze západu“. V obchodech ale často chybělo zboží, o kterém dnes ani nepřemýšlíme, a to od banánů a pomerančů přes barevné televizory až po módní hity jako džíny. A i když se našim rodičům nepovedlo sehnat to, po čem jsme tolik toužili, snažili se udělat Vánoce nezapomenutelné. A to se jim dařilo na sto procent.
Dárky chceme stále, ale je to o penězích
Touha po specifických dárcích zůstávala stejná i dnes, ale už to není o tom, že bychom něco nemohli sehnat. Naopak, jsme zahlceni, přeplněni a naše děti si často vymýšlejí věci, které by pro nás v dětství byly úplný nonsens. „Když jsme si přáli autodráhu nebo panenku Barbie či mončičáka a digitální hru, bylo to něco téměř nedosažitelného,“ vzpomíná pamětnice Marie Klánská z Plzně. Nedostatek v regálech však paradoxně podporoval hodnotu maličkostí, které rodiny vytvářely vlastnoručně. Maminky nám šily podle Burdy, pletly nám šály a svetry, háčkovaly vestičky. Ručně jsme vyráběli ozdoby a pekli vánoční cukroví podle receptů babiček.
Měli jsme Ježíška, ne Santu
Faktem je, že i tehdejší „Ježíšek“ měl jinou podobu. Santa Claus neexistoval, aspoň jsme o něm nevěděli. A asi jsme ani nechtěli, dodnes. Dárky byly více o překvapení, méně o konzumu. Nebyly běžné seznamy přání, které by naše děti dávaly za okna a kreslily by na ně mobily. V televizi nebyly ani tisíce reklam a neznali jsme ani sofistikované marketingové kampaně, které by diktovaly, co přesně pod stromečkem musí být. Místo toho rodiče improvizovali, a když se zadařilo, byl Štědrý večer skutečně svátkem radosti. Těšili jsme se na vánoční pohádku a my, děti, jsme bojovali s rodiči, zda bude televize puštěná i při večeři. Vždycky jsme prohráli.
Stromky a kapři. Symboly Vánoc jsme museli vážně „lovit“
Stromek nebyl v 80. letech samozřejmostí. Mnozí lidé stáli dlouhé fronty na borovice či smrky, aby mohli doma vytvořit pravou vánoční atmosféru. Borovička byla honosnější, smrček měl doma skoro každý, jedlička byla luxus. Ti šťastnější, kteří měli chalupy někde mimo velká města, nezřídka vyráželi do lesa s pilou či sekerou, aby si uřízli vánoční stromeček a okradli tak naši socialistické hospodářství. A kapři plovoucí ve vaně, jejichž smrt jsme na Štědrý den obrečeli, protože kapřík už měl jméno, se stali ikonickým obrazem tehdejších Vánoc. Dnešní generace už takovou tradici mnohdy nechápe, ale v té době byl kapr symbolem nejen štědrovečerní večeře, ale i celého procesu příprav. Věděli jsme, že když kapra zabijeme a naporcujeme, je to jako přivítání Vánoc. Současné Vánoce už tyto „bojové“ podmínky tolik nevyžadují. Stromky jsou k dostání v hobby marketech i na internetu, a kapr už často ustupuje řízkům nebo veganským alternativám. Tento posun však přináší otázku, zda neztrácíme s usnadněním příprav část kouzla Vánoc?
Vánoční dárky: Od nedostatku k dnešnímu přebytku
Socialistické Vánoce byly často o tom, co bylo dostupné. Děti si sice přály hračky, ale většina musela přijmout, že Ježíšek nadělí, co mohl sehnat. Džíny, rádio nebo autodráha se stávaly poklady, které se předávaly celé rodině. Kdo měl Merkur, kožené kotníkové farmářky, nebo digitální hru s vlkem a vejci, byl pak ve škole king. Dnešní děti se ocitají v úplně jiném světě, kde regály praskají pod tíhou hraček a technologií, výběr je neomezený, ale někdy může vést k paradoxnímu pocitu přesycení. V roce 2024 je Ježíšek sofistikovanější než kdy dřív. Dárky se objednávají online, často pod tlakem slevových akcí. Zatímco před rokem 1989 šlo o kvalitu a touhu po konkrétním zboží, dnes je to mnohdy o kvantitě.
Poštovní Ježíšek psal dopisy, ne SMSky a reelsy
Pamatujete na ručně psané dopisy Ježíškovi? Tento rituál měl nejen své kouzlo, ale i praktickou hodnotu. Děti si vybíraly s rozmyslem a rodiče plánovali. Dnes už dopisy často nahrazují e-maily, sdílené wishlisty nebo jednoduše odkazy na e-shopy. Dopisy Ježíškovi byly kouzlem naší generace, ale je jen na nás, jestli toto kouzlo předáme našim dětem. Měly v sobě jakési tajemství. Moderní technologie však přinášejí nové prvky, rychlost a jednoduchost. S příchodem voucherů na zážitky či předplatné magazínů si rodiče ulehčují rozhodování a obdarovaní mohou svůj dárek upravit podle svých přání.
Kouzlo Vánoc ale trvá
Ačkoli se Vánoce proměnily, některé věci zůstávají. Rodiny se stále scházejí, připravují tradiční jídla a vytvářejí vzpomínky. Klasické české pohádky, jako jsou Tři oříšky pro Popelku, Pyšná princezna, Princezna se zlatou hvězdou a spousta vánočních filmů i dnes patří ke svátečnímu programu. Vánoční trhy a světla zdobící ulice stále probouzejí sváteční náladu. I když sněhu se asi zase nedočkáme. Je ale otázkou, zda nás technika a moderní způsoby příprav neochuzují o samotnou podstatu svátků. Snažme se proto, abychom se příliš nezaměřili na materiální stránku a zapomněli s tím na hodnoty, jako je blízkost a láska. Vánoce mají být především o rodině, o společně stráveném čase. To je to, co zůstává ve vzpomínkách. Zazpívejte si u stromečku koledy, dejte šupiny pod talíř, pusťte si skořápkovou lodičku. Vaše děti i vnoučata budou nadšeni.
Jaké tedy byly socialistické Vánoce?
Odpověď na otázku, zda byly Vánoce před rokem 1989 lepší, záleží na úhlu pohledu. Retro Vánoce měly své kouzlo v jednoduchosti a v tom, jak si lidé dokázaly vážit i malých radostí. Dnešní Vánoce jsou naopak symbolem pohodlí, dostupnosti a moderních trendů. Jedno je však jisté: Kouzlo Vánoc nezáleží na dárcích nebo technologiích, ale na tom, jaký čas věnujeme svým blízkým. A je jen na vás, jak vzpomínáte na Vánoce za socialismu, nebo jak plánujete ty letošní. Důležité je si připomenout, že podstata zůstává stejná. Vytvořit chvíle, na které budeme dlouho vzpomínat my, naše děti a naše vnoučata.
Baví vás vánoční tradice? Pak zavzpomínejte, jak zdobily vánoční stromeček naše babičky? Připomeňme si nejkouzelnější retro ozdoby, které možná máte doma i vy
Jste zase ve skluzu a nic nestíháte? Stalo se vám i letos, že všechno řešíte na poslední chvíli? Možná stále hledáte ideální dárek, který potěší každou ženu. Vaši kamarádku, sestru, švagrovou nebo maminku či kolegyni. Pak darujte předplatné tištěného časopisu Svět ženy, který je perfektní volbou pro všechny. Nejenže nabízí inspiraci, relaxaci a zábavu, ale díky naší vánoční nabídce můžete darovat i novinku – voucher na předplatné jakéhokoli našeho časopisu vydavatelství Burda. Obdarovaný si tak sám vybere, který časopis chce dostávat, a vy se vyhnete složitému rozhodování. Je to osobní a praktický dárek, který bude přinášet radost po celý rok 2025.
Galerie: Byl Ježíšek před rokem '89 lepší než dnes? Srovnejte Vánoce našich vzpomínek s těmi současnými
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Konec nudy v ČSSR? Charta 77 odpálila bombu, po které soudruhy málem trefil šlak

Vana pod proudem i drogy na rozvázání jazyka: Zvrácené metody StB by vyděsily i tvůrce těch nejdrsnějších příběhů

Chmel, krev a Tuzex: Jak vypadala socialistická dřina, kde se i za pivo a džíny platilo vlastní svobodou

Zpívej, nebo tě zavřeme. Zákulisní boj o svobodu nebyl fér a kytara byla nebezpečnější než zbraň

Povinné sliby i první lásky u táboráku. Taková byla éra rudých šátků, uvázaných pěkně na jedničku

Samizdat byl adrenalinový sport pro odvážné. Jedna půjčená kniha vás mohla dostat přímo do cely a zničit vám život

Pamatujete na umakartové peklo a pořadníky na byty, které trvaly věčnost? Připomeňte si život v papírové krabici

Banány na pořadník a fronta na vložky: Co všechno bylo za socialismu zakázané a proč by dnešní mládež v tehdejší době nepřežila

Divoké devadesátky: Éra, kdy se z veksláků stali vládci ulic a policie jen přihlížela












