Česká mše Vánoční je doslova ztělesněním Vánoc a provází tyto křesťanské svátky již od roku 1776, kdy ji v kostele na varhany poprvé zahrál sám autor Jakub Jan Ryba. Vzhledem k jeho jménu je tato skladba familiárně označovaná také jako Rybovka. Jaký měl ale vlastně život kantor, který se snažil, aby jeho žáci měli co nejlepší vzdělání?
Jakub Jan Ryba se narodil v Přešticích 26. října 1765 a již od dětství projevoval výrazný hudební talent. Jeho otec byl učitel a později i varhaník, takže malého chlapce vedl k hudbě odjakživa. Jakub ale část svého dětství, na které vzpomínal s láskou, vyrůstal u svých prarodičů, kde měl také velkou podporu, co se týkalo vzdělání. Jeho dědeček totiž studoval filozofii v Praze, a tak se zasadil o to, aby jeho vnuk, který projevoval velké nadání pro studium, měl dostatek znalostí.
Rozvíjení hudebního talentu
Jelikož Jakubův otec nebyl příliš průbojný a stále zůstával jen podučitelem, rodina bojovala s chudobou a časem se musela odstěhovat do Nepomuku. Malý Jakub odloučením od svých prarodičů zpočátku velmi trpěl, na druhou stranu právě v Nepomuku začal rozvíjet svůj hudební talent. Už v osmi letech uměl hrát na klavír, učil se na housle, zpíval, zajímal se o teorii hudby a jeho otec ho postupem času vedl i ke hře na varhany.
Učitel a varhaník Jakub Jan Ryba
V patnácti letech se mu poštěstilo odejít do Prahy na gymnázium, a to především díky podpoře jeho strýce, který ho finančně podporoval. Jakub byl uchvácen kouzlem Prahy a především hudbou znějící v kostelech a koncertních síních, příliš si toho ale neužil. Vyslyšel totiž přání svého otce, který chtěl mít ze syna venkovského učitele, a vrátil se do Nepomuku, i přesto, že snil o studiu hudby v Bavorsku. Fakt, že se musel vzdát svých životních snů, nakonec mladého chlapce zlomil natolik, že těžce onemocněl horečkou, nakonec se ale vyléčil.
Neuspokojivé poměry
Po nějaké době pak přijal místo učitele v Rožmitále pod Třemešínem, kde se rozhodl založit i rodinu. Jeho manželství bylo šťastné a s manželkou dokonce zplodili třináct dětí, z nichž pouze sedm se dožilo dospělosti. Pracovní život Jakuba Jana Ryby ale bohužel šťastný nebyl. Mladý kantor byl příznivcem obrozenectví a své poznatky se snažil zakomponovat do učiva. Bylo pro něj důležité předat co nejvíce znalostí svým svěřencům, na kterých mu opravdu záleželo, neustále se ale setkával s nepřízní jejich rodičů. Na obtíž byla také jeho upřímnost, se kterou se vyjadřoval k různým situacím.
Přesto byl neustále činorodý, krom učení se stále věnoval hudbě, hře na varhany i komponování, sestavoval český slovník a psal literární práce pro české Vídeňské noviny. Bohužel v roce 1811 zaznamenala monarchie státní bankrot vlivem napoleonských válek, a rodina kantora Ryby se potýkala s velkou chudobou, kdy nadějný skladatel nebyl téměř schopen svoji ženu a potomky zabezpečit. Pomoc od kohokoliv z okolí vzhledem ke vztahům s rodiči školních dětí ani nemohl čekat.
Procházka s tragickým koncem
Hudba i nadále poskytovala stárnoucímu Rybovi alespoň malý únik z neveselých vyhlídek, když mu ale byla odepřena i oprava rozbitých varhan v kostele, zdálo se, že je to pro něj poslední kapka. 8. dubna 1815 se proto Ryba vydal na procházku na vrch Šterbina, svírajíc v kapse ostrou břitvu. Jak píše web iDnes.cz, už předchozí večer se podle deníku jeho syna Josefa Arnošta choval podivně, byl nemluvný, ponocoval a spálil spoustu svých písemností. Onoho osudného rána tak měla jeho procházka pravděpodobně jasný cíl. Když se nevrátil domů, začalo se po Rybovi pátrat. Jeho tělo bylo nalezeno až o tři dny později v křoví. Jakub Jan Ryba zemřel na následky podřezání tepen na krku a na rukou.
Proč se nakonec Jakub Jan Ryba pro sebevraždu rozhodl, není zcela jasné. Historikové se přiklánějí k několika možnostem včetně závažné nemoci, nedostatku sil bojovat dál i nejisté budoucnosti, pravděpodobná zřejmě byla především psychická porucha. Tělo slavného skladatele a varhaníka bylo nalezeno v křoví a u něj ležel svazek děl od Senecy, kde bylo na poslední stránce dopsáno: „Odchází do lepšího světa, protože tento byl pro něj nesnesitelný“.
Těšíte se na Vánoce? Vyzkoušejte si, jak dobře znáte nesmrtelné vánoční hity.
Jste zase ve skluzu a nic nestíháte? Stalo se vám i letos, že všechno řešíte na poslední chvíli? Možná stále hledáte ideální dárek, který potěší každou ženu. Vaši kamarádku, sestru, švagrovou nebo maminku či kolegyni. Pak darujte předplatné tištěného časopisu Svět ženy, který je perfektní volbou pro všechny. Nejenže nabízí inspiraci, relaxaci a zábavu, ale díky naší vánoční nabídce můžete darovat i novinku – voucher na předplatné jakéhokoli našeho časopisu vydavatelství Burda. Obdarovaný si tak sám vybere, který časopis chce dostávat, a vy se vyhnete složitému rozhodování. Je to osobní a praktický dárek, který bude přinášet radost po celý rok 2025.
Galerie: Autor České mše vánoční Jakub Jan Ryba spáchal sebevraždu:
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Kvíz: Last Christmas, Medvídek i Půlnoční nás provázejí každé Vánoce. Zkuste, jak dobře znáte české i zahraniční vánoční hity

Kvíz: Znáte dobře vánoční knihy? Všechny odpovědi uhodne jen opravdový milovník Vánoc

Kvíz: Nejkrásnější retro koledy nám zpestřují konec roku. Jste jejich opravdoví znalci? Tyto otázky potrápí i největší milovníky Vánoc

Jak vypadaly Vánoce a advent ve středověku: Obdarovávali se chudí, domy se zdobily chvojím a kapr neměl na štědrovečerní tabuli místo

Kvíz: Koledy jsou neodmyslitelnou součástí Vánoc. Jak dobře si je pamatujete? Zjistěte to v našem kvízu

“Nesnáším advent a celé Vánoce, nejraději bych to zrušila,” popisuje Zita

Charles Dickens: Autor Vánoční koledy, která zásadně proměnila to, jak lidé chápou vánoční atmosféru

Jak přežít vánoční příbuzenská setkání bez psychické újmy: Připravte si témata, brzděte s alkoholem a nikdy nedělejte jednu věc

Vánoce podle královny Viktorie a prince Alberta: Jak 19. století vytvořilo dnešní sváteční tradice











