Spisovatele Karla Čapka pobláznila natolik, že na ni denně čekával před divadlem a vydržel ji milovat celých patnáct let, než si ji mohl vzít za ženu. Blondýnka Olga Scheinpflugová si mezitím užívala život herečky plnými doušky, zato manželský život jí byl dopřán pouze krátký. O manžela přišla po třech letech, o život pak na pódiu v jeho hře.
Umělecké zázemí měla Olga Scheinpflugová odmalička. Narodila se totiž 3. prosince 1902 ve Slaném do umělecké rodiny, kde její otec byl dramatik, spisovatel a redaktor a bratr spisovatel a právník. I když se s uměním setkávala od dětství, šla Olga praktickou cestou a pro studium si zvolila nejdřív gymnázium a poté obchodní školu. Umění ale ze svého života nevytěsnila a věnovala se mu jako koníčku. Díky tomu v sedmnácti letech vystupovala s ochotnickým spolkem a k divadlu ji to táhlo víc a víc.
Její otec, který Olgu tlačil spíše ke studiu a k tomu, aby z ní bylo něco víc než jen herečka s nejistou budoucností, nakonec podvolil a nechal dceru brát hodiny herectví v Praze u Marie Hübnerové. Olze se dařilo a brzy získávala první velké role ve Švandově divadle, a to jí ještě nebylo ani osmnáct let. Zároveň se věnovala i psaní, měla za sebou první publikované básně a pouštěla se i do povídek a divadelních her. Možná i to ji přivedlo ke slavnému spisovateli Karlu Čapkovi.
Karel Čapek, který byl kolegou Olžina otce v redakci Národních listů, viděl poprvé mladičkou herečku na jevišti a okamžitě propadl jejímu šarmu. Na tehdy sedmnáctiletou Olgu pak třicetiletý Čapek téměř denně čekával před divadlem, aby ji doprovodil, a občas se zde setkal i s jejím bratrem, který dělal mladší sestřičce garde. „Otec byl poněkud znepokojen tím, že dceřiny cesty z divadla domů trvají pravidelně dvě nebo tři hodiny, a když mu Olga vysvětlila, že ji denně doprovází Karel Čapek a ten že chodí přece pomalu, zatáhlo se jeho čelo chmurami. Znaje křehkou povahu ženskou, požádal mne, abych na ni čekal před divadlem každý den,“ vzpomínal ve svých memoárech Karel Scheinpflug junior.
Ačkoliv pár dělilo dlouhých třináct let, Čapkova vášeň k mladé dívce neopadla. Ta se ale zpočátku, jak k jejímu věku patřilo, spíše bavila a na staršího mládence nebrala příliš ohledy. Byla moc mladá na to, aby pochopila láskou zmučené srdce třicátníka, před kterým občas dávala přednost svým přátelům a večírkům. Ostatně, ani Čapek se neměl k tomu, aby herečku požádal o ruku. Důvodem byly především jeho zdravotní problémy s páteří, kvůli kterým mu lékaři sňatek nedoporučovali. S Olgou proto spisovatel udržoval dlouhou dobu spíš přátelský vztah, ačkoliv ji vroucně miloval, zatímco mladá herečka si užívala život plnými doušky a k Čapkovi se věrností rozhodně nevázala. Mezi její blízké přátele tehdy patřil dokonce i Jan Masaryk. Poté, co si dosyta užila své mladí, ale nakonec cestu do Čapkovy náruče Olga našla.
Pár čekal dlouhých patnáct let, než došlo ke svatbě. Dokonce se na čas rozešli, pravděpodobně v době, kdy Olga podstoupila interrupci. Bylo jí pouhých devatenáct let, když otěhotněla, a ačkoliv Čapek byl na rodinu připraven, ona se na to necítila. Tento krok se ovšem neobešel bez následků, Olga pak už nikdy nemohla mít děti. Dalším důvodem, proč Čapek s Olgou se svatbou otáleli, byla spisovatelova maminka, jejíž výslovné přání bylo, aby se její syn nikdy neoženil s cikánkou či herečkou. Se svatbou se tedy muselo počkat až po její smrti.
V roce 1935 se tedy konečně konal tajný svatební obřad, novomanželé si ale manželského života příliš dlouho neužili. V roce 1938 totiž Karel Čapek zemřel na zápal a z Olgy se stala mladá vdova. V té době manželé také spolu s Ferdinandem Peroutkou plánovali útěk ze země před blížící se válkou. K tomu nakonec nedošlo nejen kvůli Čapkově smrti, ale také proto, že se prostořeká Olga o celé akci prořekla v divadelní šatně, putoval Peroutka do koncentračního tábora, kde strávil celou válku.
Ani herečka to ale neměla jednoduché. Během války nesměla hrát a ani po válce to nebylo o moc slavnější. Byla perzekuována, byla jí zakazována činnost i omezováno její vlastní psaní. Znovu se již nikdy nevdala, přestože nežila sama. K hraní se více dostala opět až v šedesátých letech, kdy jí byly svěřovány role starších dam. V divadle si paradoxně naposledy zahrála v Čapkově hře Matka. A toto představení se jí stalo osudným. Při jedné repríze totiž dorazilo neukázněné publikum tvořené studenty a pro Olgu bylo toto vystoupení velkou zátěží. Její nemocné srdce nápor nevydrželo a po krátkém boji o život v nemocnici Olga Scheinpflugová v roce 1968 zemřela.
www.reflex.cz, www.medium.seznam.cz, www.idnes.cz
