Hedy Lamarr: Herečka s brilantní technickou myslí, která změnila svět víc, než si kdo připustil

Hedy Lamarr totiž nebyla jen herečka, kterou kamera milovala. Byla také žena s mimořádně bystrým mozkem. V době, kdy se od žen očekával hlavně půvab a mlčení, přišla s myšlenkou, bez níž bychom dnes neměli Wi Fi, Bluetooth ani GPS. A svět si toho všiml až podezřele pozdě.

Vídeňské dětství plné otázek

Narodila se v roce 1914 ve Vídni jako Hedwig Eva Maria Kieslerová do zámožné židovské rodiny. Otec byl bankéř s technickým myšlením a malá Hedwig s ním chodila na dlouhé procházky. Během těch jí vysvětloval principy strojů a mechaniky. Matka byla koncertní pianistka a vedla dceru k umění, hudbě a disciplíně. Už jako dítě rozebírala hračky, aby zjistila, co se skrývá uvnitř. Mluvila několika jazyky. Hrála na klavír. Tančila balet a zároveň ji fascinovala technika. Jenže doba měla jasno. Krásná dívka má být krásná, ne chytrá. A tak se její zvídavost na čas schovala za hereckou kariéru.

Film, který šokoval svět a přinesl slávu

Ve svých osmnácti letech se stala hvězdou díky filmu Extase, který šokoval tehdejší svět otevřeným zobrazením ženské sexuality. Film byl zakazován, cenzurován a moralizován, ale Hedy z něj udělala mezinárodní senzaci. Sláva přišla rychle a bez varování. Zároveň se tím ale vytvořila škatulka, ze které se už nikdy úplně nedostala. Krásná, provokativní, tichá. Nikdo se neptal, co má v hlavě. A to se později ukázalo jako zásadní chyba.

Manželství, které se změnilo ve zlatou klec

Krátce nato se provdala za bohatého zbrojaře Friedricha Mandla. Místo pohádky přišla kontrola, žárlivost a izolace. Mandl jí zakázal hrát a udělal z ní výstavní předmět. Luxusní, ale zamčený. Na honosných večírcích se setkávala s vojenskými důstojníky a zbrojaři, kteří otevřeně mluvili o technických problémech zbraní. Hedy poslouchala. Přemýšlela. Ukládala si informace. A nikdo si nevšiml, že krásná žena u stolu rozumí víc, než by se jim líbilo.

Útěk do svobody a nový začátek

Nakonec utekla. Převlečená za služku, s kufrem šperků, opustila manžela i Evropu. Bylo jí třiadvacet let a mířila do Ameriky s odhodláním začít znovu. Na lodi se seznámila s filmovým magnátem Louisem B. Mayerem. Ten v ní uviděl hvězdu. Dala mu ji. Ale zároveň si s sebou přivezla i něco, co Hollywood nečekal. Vlastní hlavu.

Hollywoodské reflektory a práce v zákulisí

V Hollywoodu z ní udělali nejkrásnější ženu světa. Dostala jméno Hedy Lamarr a role svůdnic po boku největších hvězd. Kamera ji milovala, ale scénáře byly plytké. Skutečný herecký průlom nikdy nepřišel. Zatímco se točila filmová iluze, doma se rodila realita. Hedy si budovala malou laboratoř, četla technické knihy a experimentovala. Přátelila se s Howardem Hughesem, kterému pomáhala vylepšovat konstrukce letadel. V hlavě jí to pracovalo naplno.

Válečný nápad, který předběhl dobu

Na začátku čtyřicátých let se seznámila s hudebním skladatelem Georgem Antheilem. Spojila je technika a obavy z války. Společně přišli s myšlenkou systému, který by zabránil rušení rádiově naváděných torpéd. Princip byl geniálně jednoduchý. Neustálé přeskakování mezi frekvencemi. Žádný stálý signál, žádné snadné rušení. Patent si nechali zapsat v roce 1942 a zdarma ho nabídli americkému námořnictvu. To ho odmítlo. Příliš složité. Příliš nové. Příliš chytré.

Technologie, bez níž se dnes neobejdeme

O desítky let později se ukázalo, že jejich nápad byl správný. Jen přišel příliš brzy. Princip frekvenčního přeskakování se stal základem moderních bezdrátových technologií. Wi Fi, Bluetooth, GPS, mobilní sítě. Hedy Lamarr za to nedostala peníze ani slávu. Uznání přišlo až v devadesátých letech, kdy už byla stará, osamělá a mimo veřejný život. Byla oceněna, uvedena do síně slávy vynálezců. Morální satisfakce místo odměny.

Odkaz ženy, kterou svět dlouho nechtěl slyšet

Hedy Lamarr zemřela v roce 2000. Její filmy dnes zná málokdo. Její vynález používáme všichni každý den. Aniž bychom si to uvědomovali. Její život je důkazem, že genialita se často skrývá tam, kde ji svět odmítá hledat. Pod krásou. Pod předsudky. Pod rolí, kterou někdo jiný napsal. A někdy v hlavě ženy, která byla prostě příliš chytrá na svou dobu.

Kdo stojí za vynálezem silonek či semtexu? Otestujte své znalosti!