Dnes je Hedy Lamarr symbolem toho, že genialita nemusí křičet, aby byla skutečná. Její tvář patřila filmu, ale její mysl změnila svět.
Už jako mladá dívka ve Vídni v sobě spojovala umění a techniku, což bylo na svou dobu téměř nemyslitelné. Její inteligence rostla tiše, bez potlesku a bez uznání.
Film Extase z ní udělal světovou senzaci, ale zároveň ji navždy zařadil do role pouhého symbolu krásy. Málokdo tušil, že v hlavě herečky se odehrává mnohem hlubší příběh.
V manželství s mocným zbrojařem žila v luxusu, který se změnil ve vězení. Právě tehdy se naučila naslouchat, přemýšlet a chápat svět techniky z první ruky.
Útěk z Evropy byl pro Hedy Lamarr aktem odvahy i touhy po svobodě. Do Ameriky nepřivezla jen krásu, ale i nezlomnou vůli myslet po svém.
Hollywood z ní udělal nejkrásnější ženu světa a obsazoval ji do rolí svůdnic. Skutečný život herečky se ale odehrával mimo reflektory, v tichu a soustředění.
Ve volných chvílích se Hedy obklopovala knihami, nákresy a nápady, které neměly s filmem nic společného. Herectví ji živilo, ale technika ji naplňovala.
Přátelství s Howardem Hughesem ukázalo, že její názory nebyly jen teoretické. Dokázala přemýšlet prakticky a hledat řešení tam, kde jiní viděli jen krásnou tvář.
Spolupráce s Georgem Antheilem odhalila její skutečný intelektuální potenciál. Myšlenka frekvenčního přeskakování byla odvážná, jednoduchá a daleko před svou dobou.
Když byl jejich vynález odmítnut, Hedy se nebránila ani nebojovala o slávu. Zůstala ženou, kterou svět obdivoval, ale stále nechápal.
Dnes je Hedy Lamarr symbolem toho, že genialita nemusí křičet, aby byla skutečná. Její tvář patřila filmu, ale její mysl změnila svět.
