Odešel Pan herec. Jiří Bartoška byl synonymem pro charisma, noblesu a lidskost. Bohužel svých cigaret se nedokázal vzdát. Herecké nebe opět pláče

Nejsou to ani dva týdny, co jsme osobě Jiřího Bartošky věnovali náš článek. To jsme ještě netušili, že o něm budeme psát znovu, abychom vzdali hold člověku, pro kterého dnes pláče celý nejen herecký svět. "Byl jsem známá figura, průserář. Ostatní kluci měli pěšinky, ti byli nezajímaví. Já byl jinej. Trojka z chování za neomluvené hodiny a cigarety byly vstupenkou do dospělé společnosti," říkal Jiří Bartoška. Zavzpomínejme na něj v novém videu.

Jiří Bartoška byl muž, kterému lidé věřili

Zpráva o Barťákově, jak mu všichni říkali, smrti se rozlétla dnes do celého světa. Jiří Bartoška, herec, prezident karlovarského festivalu, ikona elegance a lidskosti, zemřel ve věku 78 let po dlouhém boji s rakovinou. S nemocí bojoval dlouhé roky, dokonce ji i úspěšně porazil. Měsíc po Aničce Slováčkové tak odešla další osobnost, která velmi hluboce ovlivnila životy mnohých. Odešel tiše, ale i když jeho nezaměnitelný hlas zní už jen v naší paměti, navždy v ní zůstane. Nejen díky jeho skvělým rolím, ale i jeho osobnosti. Jiří Bartoška byl muž, kterému lidé věřili. V roli herce, mluvčího umělců, i jako prezidentovi Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Vždy působil, že ví, co dělá a vše dělal s grácií. S cigaretou v ruce a jemným úsměvem, který často znamenal víc než slova. A byly to právě cigarety, které Barťáka nakonec zabily.

Obrovský štramák miloval svobodu

Jiří Bartoška byl rodákem z Děčína, ale vyrůstal v Pardubicích a herecký talent rozvíjel na JAMU v Brně, přestože původně chtěl studovat dějiny umění. Jiří nikdy o herectví neuvažoval. Přestože jeho krásná tvář jako by jej k němu předurčovala. O jeho zářnou budoucnost se postarala jeho spolužačka z gymnázia, Jana Švandová. Jeho plány mu překazila povinná vojenská služba a nastoupil tak k leteckému dělostřelectvu do Brna. „Jana Švandová s Eliškou Balzerovou za mě poslaly přihlášku na herectví. A mně přišlo předvolání na talentovky. Bral jsem to jako šanci ulejt se na dva dny z vojny. Připravoval mě Bolek,“ svěřil Jiří pro Denik.cz.

Po studiích Barťák zakotvil nejprve v Hradci Králové, poté v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a nakonec v pražském Divadle Na zábradlí, kde jeho charisma přitahovalo diváky jako magnet. Poté založil DIvadlo Bez zábradlí. Znali jsme ho z desítek filmových rolí, od komediálního „televizního silvestra“ přes dramatického Jakuba Skláře, až po kriminálky, ve kterých zralým hlasem hledal spravedlnost. Miloval svobodu, ve všech rolích byl velmi přirozený a svým postavám dokázal vdechnout skutečný charakter. A ten mu nechyběl ani v životě.

Jediná žena Barťákova srdce

Brno bylo pro Barťáka osudové, protože zde potkal ženu svého života, s níž strávil bezmála půl století. O ženy tento krasavec nikdy neměl nouzi, protože byl "jiný" a připomínal herce ze západních filmů. Jeho srdce ale patřilo jen jediné ženě, s níž jej spojilo opravdu osudové setkání, při němž si našel svou ženu Andreu a jeho kamarád ze studií Bolek Polívka svou první manželku Stanislavu. Andrea, tedy nekorunovaná první dáma karlovarského festivalu, není jen zosobněním elegance. Vystudovala archeologii, a dokonce vydala několik knih a Jiří ji sám označoval za "výhru ve Sportce, a proto už nikdy nemůže vyhrát jiný jackpot". 

Se Andreou strávil Jiří přes čtyřicet let a mají spolu dvě děti. Jeho rodina vždy o Barťákovi mluvila jako o něžném a pevném bodě, o člověku, který se nebál projevit city. Bartoška nikdy neskrýval, že je vděčný za lásku, kterou doma měl, a že ho právě rodina držela, když mu bylo nejhůř. Jeho blízká přítelkyně, režisérka Alice Nellis, v den jeho smrti napsala: „Odešel člověk, který svou přítomností zlidšťoval každé místo. Ať už to byl plac, večírek nebo nemocniční pokoj.“

Vtiskl tvář největšímu filmovému festivalu u nás

V 90. letech se stal jedním z klíčových mužů české kulturní scény, protože již od roku 1994 spoluvytvářel novou tvář karlovarského festivalu. Dřívější unavená přehlídka se díky němu a Evě Zaoralové změnila v respektovaný podnik evropského formátu. „Pan prezident,“ říkali mu s láskou i úctou. A nebylo to myšleno ironicky. „Jirka byl gentleman. Věděl, kdy promluvit, a kdy mlčet. A věděl, že kultura není zábava, ale zrcadlo národa,“ řekla po jeho smrti herečka Aňa Geislerová pro Seznam Zprávy. "Touto ztrátou trpíme úplně všichni. Takový člověk je nenahraditelný a je to ztráta pro všechny. S odchodem lidí,. jako je Jiří Bartoška, bude svět méně přívětivým místem," řekl Ondřej Vetchý.

Ani rakovina je nezlomila, jako člověka, ani jako symbol

Barťák se zákeřnou rakovinou bojoval od roku 2015. Lymfom ho sice přinutil přibrzdit, ale nikdy úplně nezmizel z veřejného prostoru. Vždy, když se někde objevil, byl ozdobou společnosti. Svůj návrat na červený koberec v Karlových Varech po první léčbě vnímal jako vítězství nad nemocí i nad tichem, které smrt přináší. Jeho přátelé, jako například Zuzana Stivínová, vzpomínají na jeho smysl pro humor a galantnost. „Byl poslední muž, který věděl, jak podržet ženě kabát a zároveň říct politicky razantní větu,“ uvedla pro Novinky.cz.

Kolegové pláčou

Nečekaná a šokující zpráva o smrti Jiřího Bartošky okamžitě proběhla na všech sociálních sítích. Loučí se s ním jeho přátelé, známí i všichni, kdo ho měli rádi. Jak by ne, když Jiří Bartoška za svůj život ztvárnil přes neskutečných osmdesát rolí, získal Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii a stal se symbolem české kultury. Jeho charisma nebylo hrané, sám se netajil tím, že trpěl trémou. Bylo opravdové a sám herec byl vždy skromný. Nestavěl se na piedestal, na němž ale přesto stál. Jeho smrt přišla v době, kdy naše kultura znovu hledá pevné body. A právě proto bude jeho osobnost chybět dvojnásob. Nebyl totiž jen hercem, byl orientačním bodem. A v tom tkví jeho síla.

Do Karlových Varů se Barťákovi podařilo přivézt ty největší hollywoodské hvězdy. Festival byl jeho „další dítě” a v těchto dnech Jiří finišoval přípravy již 59. ročníku. Před pár týdny ho trápil covid a nemohl tak promluvit na první tiskové konferenci k festivalu, kdy všichni pevně věřili, že se brzy uzdraví. Kryštof Mucha (50) jej tehdy omluvil s tím, že ho skolila nemoc. „Pan Bartoška onemocněl, zřejmě na Lvech chytil covid a lékaři mu doporučili, aby se vyhýbal zvýšené koncentraci lidí. Je doma a nabírá síly, aby mohl být na poslední tiskové konferenci před začátkem festivalu a samozřejmě na festivalu,“ řekl Blesku Mucha. Bohužel se tak nestalo a Barťák dnes zemřel. Letošní ročník KVIFF tak bude po několik dekádách bez něj. Přesně na den před 2 měsíci, 8. března, pár týdnů před svými 78. narozeninami ještě Barťák dával rozhovory na večeru udílení cen Český lev. Tato akce tak byla zřejmě poslední společenskou událostí, které se Bartoška zúčastnil. A zdálo se, že je v pořádku.

Těžko se loučit. Ale možná bychom to měli udělat tak, jak by si to přál on sám. Bez patosu, ale s úctou. S noblesou, úsměvem a sklenkou červeného. Protože tak si ho budeme pamatovat. Jako gentlemana, který stál rovně i ve větru. 

„Nejsem romantik. Ale věřím, že film je otisk duše. A snad tam ten můj otisk zůstane.“ Jiří Bartoška

Na Jiřího Bartošku jistě vzpomíná i jeho celoživotní přítel, bohém Bolek Polívka: Pro oblíbeného herce měly ženy slabost. Se čtyřmi krasavicemi má lev salónů celkem 6 dětí