Protiklady se přitahují: Proč jsou nejpevnější vztahy ve dvojicích, kde jeden je typ rozumový a druhý citový

Když si představíme pár, kde jeden je hodně racionálně zaměřený a druhý spíše emocionálně, většinou si jako toho rozumového představíme muže a citovou ženu. Nabízí se to, přitom to ale rozhodně nemusí tak být.

Síla rovnováhy platí i obráceně, není rozhodující, jaká je žena a jaký je muž. Rozhoduje to, že jsou každý úplně jiný. A právě to mezi nimi vytváří pevné pouto a dokonalou harmonii, soulad a přitom rozdílnost, které jim pomáhají překonat všechny životní překážky. Přitom oba si mohou zachovat své pravé "Já".

Síla rovnováhy vítězí

Souhra racionálně uvažujícího a emocionálně cítícího partnera může ve vztahu vytvořit silnou rovnováhu, která zlepší prožitky obou partnerů.

Racionální jedinci často vnášejí do vztahu stabilitu a strukturu, pomáhají přijímat rozhodnutí na základě logiky a praktických úvah. Ale i emocionální partneři přispívají svou troškou do mlýna. Obohacují vztah hlubokou úrovní empatie a porozumění, čímž podporují pečující prostředí, v němž se cení emocionální projevy.

„Partnerské vztahy můžeme považovat za prototyp interakce mezi dvěma jedinci, kde dochází k vyvažování vlastních požadavků s ohledy na druhého. Důvody a způsoby vyhledávání partnerů, rituály s partnerstvím spojené i typy partnerství jsou kulturně, historicky a sociálně podmíněny,“ píše v diplomové práci Irena Zatloukalová.

Rovnováha, způsobená naprostou odlišností, zajišťuje uspokojení praktických i emocionálních potřeb, díky čemuž je vztah naplněnější na více úrovních.

Emocionální partner může racionálně uvažujícímu člověku pomoci všimnout si a ocenit bohatství sdílení pocitů a důležitost emocionální podpory, zatímco racionální partner může emocionálně uvažujícímu člověku pomoci orientovat se ve výzvách s nadhledem.

Doplňující se silné stránky

Partneři, kteří se vyznačují těmito protikladnými, avšak vzájemně se doplňujícími vlastnostmi a pohledy na svět, se mohou vzájemně podporovat v oblastech, kde ten druhý může mít problémy.

„Je to neskutečné, ale prožili jsme spolu čtyřicet let a začínáme pátou dekádu. A přitom jsme každý úplně jiný, a možná právě proto nám to tak funguje. Když se hádáme, můj manžel Joska, protože on je ten rozumový, zachovává klidné chování. Někdy mě až štve, jak moc je flegmatický. Ale on není. On jen myslí jinak. A právě to mi pomáhá snížit emoční intenzitu, uklidnit se a vést po chvíli jasnější komunikaci,“ říká paní Jana Smutná o svém manželovi.

A funguje to i naopak. Emocionální partner může zase „na oplátku“ zajistit, aby racionální partner zůstal ve spojení se svými pocity a nepřehlížel emocionální aspekty situace, což může mít zásadní význam pro řešení problémů způsobem, který uspokojí obě strany.

Výzkum naznačuje, že taková dynamika může vést k většímu osobnímu růstu obou partnerů. Každý z nich je mírně vytlačen ze své komfortní zóny a povzbuzen k rozvoji aspektů své osobnosti, které by jinak mohl zanedbávat. A právě to může vést k bohatšímu a komplexnějšímu osobnímu rozvoji.

Příběh ze skutečného života

Podívejme se ještě na příběh Anny a Marka. Anna je umělkyně, která všechno prožívá až do morku kosti. Jako se správnou herečkou s ní emoce cloumají a někdy až patetická. Onu dramatičnost přináší i do vztahu s Markem. Ale má i schopnost řídit se svými pocity a intuicí ohledně lidí a situací.

Naopak Marek je ajťák. Přesněji softwarový vývojář, který přistupuje ke světu logickou a systematickou optikou. Zpočátku vedly jejich osobnostní rozdíly k nedorozuměním, ale jak začali své odlišnosti chápat a oceňovat, zjistili, že se navzájem skvěle doplňují. Marek má na Annu stabilizující vliv, pomáhá jí organizovat její tvůrčí projekty a proměňovat sny ve skutečnost.

A Anna se mu zase odměňuje tím, že vnáší do Markova pečlivě strukturovaného života vřelost a citovou hloubku a pomáhá mu se hlouběji propojit s vlastními emocemi i emocemi druhých. Marek by se jinak emocemi nezabýval.

Jeden druhého potřebují i obohacují.

Co na to odborníci?

Odborníci se shodují, že spojení racionálního a emocionálního pohledu může vztah výrazně obohatit.

Například psycholog, doktor John Gottman, který provedl rozsáhlý výzkum stability vztahů, tvrdí, že vztahy vzkvétají, když partneři vzájemně chápou své vnitřní psychologické světy. Racionální partner se může naučit poskytovat emocionální podporu, která emocionálnímu partnerovi prospívá, zatímco emocionální partner může ocenit a docenit stabilitu, kterou racionální přístup do vztahu přináší.

Takže pokud jste s partnerem rozdílní a myslíte si, že je to na škodu, než váš vztah pohřbíte anebo zkazíte, zamyslete se. Páry, kde je jeden racionální a druhý emocionální, spojují to nejlepší z obou světů. Logiku a city.

Vytvářejí tak pevný základ pro vzájemně podporující a hluboce propojený vztah. A jistě, takové partnerství není bez problémů. Ale které je? Navíc jeho přínos, jak dokazují zkušenosti mnoha úspěšných párů, může být opravdu hodnotný.

Buďte dál jako kočka a pes, jednou to třeba oceníte!