Rodina by měla být pohromadě, zejména o Vánocích, i proto jsou to svátky klidu a rodinné pohody. Ne vždycky to tak ale bohužel je. Je dokonce spousta lidí, kteří nemají nikoho, s kým mohou trávit nejkrásnější svátky v roce. A také dost těch, kteří rodinu mají, ale ta o ně bohužel nejeví zájem. V tento sváteční čas je blízkost druhého velmi důležitá a touha mít kolem sebe rodinu je silnější než kdy dřív.
Pan Petr bude na Vánoce sám. Stejně jako minulý rok i tři roky předtím. Nejde o to, že by rodinu neměl. Má dvě děti. Dceru a syna. U dcery být nemůže, ta žije v Americe, kam se vdala a na Vánoce domů nejezdí. Ale syn bydlí v sousedním městě. Jenže ten svého tátu doma nechce.
Smutné Vánoce
Vánoce jsou krásný čas, měl jsem je moc rád. Jenže co jsem v domově důchodců, je to den jako každý jiný. I když možná ne. Je o dost víc smutnější. Celý vánoční čas nám, kteří v domově důchodců žijeme, připomíná, že jsme tady víceméně sami. Je mnoho těch, kteří mají svou rodinu a ta si je, minimálně na svátky nebo na Štědrý den, bere k sobě domů. Těm závidím. A hodně. Také bych se chtěl dostat ven, do domu svého syna, kde bych byl s vnoučaty, synem a snachou. Jenže ti se mnou nepočítají. Nechtějí mě u sebe doma, jinak si to neumím vysvětlit.
Materiální dárky
Týden před Vánoci se syn staví s náručí plnou dárků. Je to vždycky něco moc drahého. Jednou to byla velká televize, pak masážní křeslo, stroj na cvičení nohou a podobně. Všechno to jsou krásné dárky, kromě toho mi platí domov důchodců. Ale já bych byl mnohem raději, kdyby mi dal obyčejné ponožky nebo knížku, ale mohl jsem být s nimi. Alespoň o Vánocích. Takhle se nikam nedostanu, jsem pořád v domově a rodinu si neužiju. Dcera žije daleko, daří se jí dobře, volá mi každý týden přes video, posílá dopisy a fotky vnoučat. Jednou za rok přijede, buď sama nebo s manželem, a to jsou u mě snad každý den. Jsou to nejhezčí dva týdny v mém roce.
Budu sám i na Vánoce
Chtěl bych synovi říct, že chci být s ním, alespoň jedny Vánoce, ale nemám odvahu. První rok tady mi sliboval, že na Vánoce jsem u něj. Jenže rekonstruovali první část domu, druhý rok tu druhou část a bylo všude spousta nepořádku. Třetí rok jsem se už neptal. Nechci slyšet další výmluvu. Je mi to moc líto.
Vyjádření psychologa Pavla Pařízka
„V tomto případě se setkáváme s hlubokým emocionálním konfliktem, který se dotýká základních lidských potřeb - potřeby blízkosti, přijetí a rodinné sounáležitosti. Jádrem problému není materiální zabezpečení, které je zde paradoxně nadstandardní, ale absence skutečné emocionální vazby a společně stráveného času, zejména v období Vánoc, které tradičně symbolizuje rodinnou pospolitost. Řešení této situace vyžaduje otevřenou komunikaci, která může být pro starší generaci obtížná, zvláště pokud již zažila odmítnutí. Pan Petr by měl najít odvahu vyjádřit své skutečné přání - ne skrze kritiku nebo výčitky, ale skrze upřímné sdělení svých pocitů a tužeb.
Syn pravděpodobně kompenzuje svou nepřítomnost materiálními dary, možná z pocitu viny nebo proto, že si neuvědomuje skutečnou hloubku otcovy potřeby. Je důležité mu sdělit, že hodnota společně stráveného času dalece převyšuje jakýkoliv materiální dar. Konkrétně by pan Petr mohl využít některou z návštěv syna k tomu, aby mu řekl něco ve smyslu: „Synu, vážím si všech darů a péče, kterou mi věnuješ. Ale víš, co by pro mě bylo největším dárkem? Strávit s tebou a tvou rodinou alespoň část Vánoc. Moc mi chybí být součástí vaší rodiny, vidět vnoučata rozbalovat dárky.“ Tímto způsobem vyjádří jak vděčnost, tak i svou skutečnou potřebu.„
Jak se má pan Petr zachovat? Co dělat, aby syn přišel k němu a vzal do k sobě na Vánoce? Přečtěte si také příběh paní Veroniky, která slíbila v dobrém i ve zlém.
Kdo je Pavel Pařízek
Psycholog, psychoterapeut a zakladatel portálu Terapie.cz, který zkracuje lidem cestu ke správnému psychoterapeutovi. Se svými klienty nejčastěji řeší problémy v rodině nebo vztazích, úzkosti, deprese či pocity vyhoření. Soustředí se i na existenciální problémy bezvýchodnosti a nesmyslnosti nebo překonávání obtížných životních situací.
Pokud potřebujete psychologickou pomoc, hledejte na webu www.terapie.cz.

Jste zase ve skluzu a nic nestíháte? Stalo se vám i letos, že všechno řešíte na poslední chvíli? Možná stále hledáte ideální dárek, který potěší každou ženu. Vaši kamarádku, sestru, švagrovou nebo maminku či kolegyni. Pak darujte předplatné tištěného časopisu Svět ženy, který je perfektní volbou pro všechny. Nejenže nabízí inspiraci, relaxaci a zábavu, ale díky naší vánoční nabídce můžete darovat i novinku – voucher na předplatné jakéhokoli našeho časopisu vydavatelství Burda. Obdarovaný si tak sám vybere, který časopis chce dostávat, a vy se vyhnete složitému rozhodování. Je to osobní a praktický dárek, který bude přinášet radost po celý rok 2025.
Galerie: Petr (77 let): Budu sám i na Vánoce, děti mě u sebe doma nechtějí.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

„Své děti jsem vychovávala, jak nejlépe jsem uměla. Teď jsem ale zůstala sama,“ říká smutná Daniela

“Vychovala jsem své děti a ony na mě teď kašlou,” je naštvaná Lenka

“Manžel potřebuje svobodu a tak odešel. Kašle i na děti a nechce na ně platit,” je naštvaná Alice

“Naši sousedé mají pořád s něčím problém. Jejich posledním terčem jsme my,” je v šoku Klára

“Manželovy děti jsou rozmazlené. Nemůžu jim nic říct, hned si stěžují,” neví si rady Uršula

“Dali jsme dětem všechno. Jsou už dospělé a na nás si neudělají ani hodinu týdně,” je smutná Eva

“Vzali jsme se kvůli dětem a teď si nemáme co říct,” neví si rady Renáta

“Děti odešly z domu a já se cítím prázdná a zbytečná,” je smutná Hana. Jak z toho ven, radí psychoterapeutka Iva Šulcová

“Děti mě chtějí dát do domova, ale já tam nechci, ať se o mě postarají,” má jasno Jindra












