"Neustále mě kontroloval ve snaze, aby mě neztratil. Odchod od něj byl ale jediným řešením, jak se nezbláznit," svěřila se paní Lucie

Lucie si našla partnera, který ze začátku splňoval snad každé její očekávání. Byl dle jejích slov naprosto dokonalý. Až tak, že si říkala, kdy přijde ten moment a bude všechno jinak. A to se samozřejmě také stalo.

Milá redakce,

s Petrem jsem se potkala na pracovní akci. Věděla jsem sice, že pracuje ve stejné firmě, nikdy jsem však neměla příležitost s ním mluvit. Byl z jiného oddělení a naše cesty se míjely.

Mohlo by se vám líbit

Příběh ze života: “Moje sestra mi škodí, kde může,” zoufá si Aneta

Byla jsem sama spokojená, ale ON to změnil

Tedy až do onoho osudného večírku. Bylo před Vánocemi, a jako každý rok pro nás naše firma chystala party. Tentokrát to však bylo o tom, že se sjeli lidé ze všech poboček, které máme na 5 místech republiky. Byl to docela šrumec. Na začátku jsem si říkala, že to není na škodu, aspoň nebude nuda a člověk pozná nové tváře. Přesto jsem tam nešla za účelem seznámení jako většina mých kolegyň. A to jsem v tu dobu už dva roky byla sama. Partnerství mi ale ani nechybělo.

„Když jste dlouho sami, rychle si na ten klid zvyknete, stanou se z vás tak trochu sobci, kteří si všechno dělají po svém,“ napsala doslova Lucie, které její stav plně vyhovoval. Na vánočním večírku to bylo moc fajn. Pokaždé, když jste přešli z jednoho místa na jiné, jste měli s kým si popovídat. V jeden nestřežený okamžik jsem se otočila, a stál za mnou Petr.

Mohlo by se vám líbit

“Tati, děkuji ti za všechno, nevím, jak to bez tebe zvládnu,” pláče Soňa

Počáteční štěstí se začalo náhle kazit

Byl vysoký, měl blond krátké vlasy a jeho modré oči nešlo v tom davu zkrátka přehlédnout. Byl to takový ten hezoun, který působil trochu nedostupně, jakmile jsme si však začali povídat, věděla jsem, že je to skvělý kluk. Teda zdál se být. Netrvalo dlouho a s Petrem jsme tvořili pár. Měla jsem pocit, že chodím po obláčku a lepší už to ani být nemůže. Bohužel to trvalo jen 3 měsíce, pak se Petr jednoho dne vzbudil a bylo všechno naprosto jinak. Začal být podezřívavý, vadilo mu, že chodím s kamarádkou na kafe nebo do sauny a vždy, když jsem se odněkud vrátila, si čichal k mým vlasům. Sváděl to na to, že jsem mu chyběla, po nějaké době už mi to ale bylo proti srsti.

Mohlo by se vám líbit

“Manželka pracuje jako pomocná síla, přitom má vysokou školu,” nechápe Radim rozhodnutí své manželky

Kontrola všude a vždy

Když mi pípnul telefon a já se podívala, kdo mi píše, hned se ptal na stejnou otázku. Jeho chování se nakonec stupňovalo. Nejprve mu jen „vadily“ mé výlety za kamarádkami, jak občasnému setkání s Hankou nebo Pavlou říkal, pak se však jeho zádumčivost přeměnila na výslech, co, kde a s kým. Nejhorší na tom všem bylo, že já mu nic netajila ani mu nelhala, ale když jsem ale řekla pravdu, stejně mi nevěřil.

Jednou jsem ho dokonce přistihla, jak se mi „hrabe“ v telefonu, aby zjistil, jestli si s někým nepíšu a udělal scénu, když spatřil zprávu od jiného kolegy z práce. Nic v ní nebylo, byla skutečně pracovní, přesto mi Petr řekl, že tohle chování je z mé strany nemístné. Z pohodáře, kterým býval na začátku a kterému naprosto nic nevadilo, se stal člověk, kterého jsem nepoznávala. Byl čím dál více majetnický a žárlivý.

Mohlo by se vám líbit

“Manžel mi po návratu z práce oznámil, že už mě dávno nemiluje,” smutní Kateřina

Musela jsem odejít...

V jednom kuse mě kontroloval, jezdil pro mě do kavárny, aby se přesvědčil, že jsem tam skutečně byla s kamarádkou, a když jsem se náhodou zpozdila v práci, byl schopný se mnou dva dny nemluvit. Gradovalo to až tak vysoko, že jsem si jednoho dne sbalila a odešla. Už jsem nevěděla kudy kam a neustále ho přesvědčovat, že mu nelžu, mě vyčerpávalo. Teď mi píše, že ho to všechno moc mrzí, a že se změnil. Chce náš vztah zachránit, já však váhám. Co mám dělat?

Názor odborníka: Žárlivost může zničit vztah

Názor odborníka, doktorky Jacqui Gabb, profesorky sociologie a intimity na The Open University: „Nadměrná nebo intenzivní žárlivost může být pro obě strany nepříjemná a může vztah zničit. Jakkoli je to přirozená emoce, život se žárlivým partnerem může být stresující. Pokud jste se dlouho snažili partnerovu žárlivost pochopit a z jeho strany nepřicházela změna, jsou důvodem pravděpodobně zkušenosti z minulosti nebo nízké sebevědomí, To se však nezmění, pokud k tomu nebude svolný on sám. V takovém případě ani nemá smysl se vracet a snažit se vztah zachránit, protože to bude mít naprosto stejný vývoj.“

Zajímají vás dopisy a příběhy, které k nám lidé posílají? Přečtěte si příběh paní Aleny, která se na prahu 40 zamilovala, ale teď neví, jestli ve vztahu déle setrvávat.  

Text: Ema Šťastná