“Nejsem do něj zamilovaná, ale žárlím. Proč se k ní chová tak, jak se ke mně nikdy nechoval,” vzteká se Zora

Paní Zora (45 let) je rozvedená se svým bývalým manželem sedm let. Nebylo to nic moc hrozného. Byli jsme prostě každý úplně jiný. Jako bychom stáli na opačných stranách zeměkoule. Řekla jsem černá, on bílá, řekla jsem nahoru, on dolů. Prostě úplný opak. Domluvili jsme se. Na všem. Na dětech, alimentech, vyrovnání, odchodu z domu. Děti si střídáme podle aktuální situace, umíme si říct cokoli, třeba "chci s nimi jet k moři v tomhle termínu", a je to domluveno. Jenže teď se stalo něco, co mě překvapilo.

Nejsem do něj zamilovaná, ale žárlím

Vlastně bych o sobě mohla říct, že mám za sebou „ideální rozvod“. Přátelský, klidný, bez výčitek. Aspoň to jsem si myslela. Jenže před třemi lety si můj bývalý našel partnerku. A teď se s ní bude ženit. Nemiluju ho. To ne. Ani náhodou Už dávno vím, že nám to nefungovalo. Jenže mě svírá pocit, který nechci mít – žárlím. Není to o tom, že bych chtěla, aby se ke mně vrátil. Ale štve mě, když vidím, jak se k ní chová.

Je pozorný, galantní, kupuje jí květiny. Vozí ji na výlety, dokonce jsem slyšela od našich dětí, že jí vaří. Na ni se umí usmívat, obejmout ji, říct jí hezké slovo. Ke mně se takhle nikdy nechoval. Když jsme byli spolu, počítal každou korunu. Když jsem si chtěla zajít ke kadeřníkovi nebo na nehty, vyčítal mi, že to jsou „zbytečné výdaje“. Vždycky zdůrazňoval, že peníze jsou jen na děti a na jídlo. Měla jsem pocit, že já sama pro něj nic neznamenám. Byla jsem jen máma jeho dětí, nic víc.

Je pozorný tak, jak ke mně nikdy nebyl

A teď? Teď vidím úplně jiného muže. Milujícího, pozorného, ochotného. Takového, jakého jsem si přála mít kdysi já. Možná je to hloupé, ale připadám si, jako bych já byla jen jeho „zkušební verze“. Já s ním prožila roky, kdy byl nespokojený, kritický, odtažitý. A ona teď sklízí to, co jsem si já vysnila – partnera, který dokáže dávat lásku. Nemůžu si pomoct. Bolí mě to. Ne proto, že bych ho chtěla zpátky. Ale proto, že cítím, jako bych já nebyla dost. Jako bych já si tu něhu nezasloužila. A to je těžké přiznat. Vím, že se musím naučit to přijmout. On se nezměnil kvůli mně, nezměnil se ani kvůli ní. Možná prostě jen dozrál, možná mu teď víc záleží na tom, aby byl jejich vztah jiný než ten náš. Anebo k ní cítí něco, co ke mně nikdy necítil. Žárlím. A nevím, jak se toho zbavit.

Nejlepší odpověď na situaci paní Zory má lékař Steven Gans pro magazín Verywell Health

Retroaktivní žárlivost označuje úzkost nebo vnímanou hrozbu dané osoby ohledně minulých romantických vztahů jejího partnera. K tomu může dojít, i když už nejste v kontaktu se svými bývalými partnery, bývalí partneři se posunuli dál a nezasahují do současného vztahu. Nádech žárlivosti ve vztahu se očekává, když partner cítí ohrožení jeho vztahu. Žárlivost však může být problematická, pokud se stane vzorcem obsedantních myšlenek nebo kompulzivního chování. K tomu snad ale u vás, paní Zoro, nedochází. Píšete, že žárlíte na vztah vašeho bývalého manžela, na to, jak se teď chová ke své současné přítelkyni.

Jistě, rozumím tomu, že se necítíte dobře, když všechno to, co s vámi muž nedělal, najednou dělá. Je pozorný k někomu jinému. Ale každý vztah je jiný, osobitý. Jistě, špatně se to poslouchá, ale je možné, že váš muž našel tu pravou ženu, po níž toužil. A váš vztah je nyní spíš na rovině přátelství. Možná obsedantní povaha vašeho žárlení odlišuje problematickou retroaktivní žárlivost od typických pocitů žárlivosti, které mnoho lidí ve vztazích zažívá. Typické pocity žárlivosti jsou chvilkové a pominou, aniž by to poškodilo vztah. Retroaktivní žárlivost se však může stát nadměrnou fixací na sexuální a romantickou minulost partnera, což způsobuje úzkost jemu samotnému a potenciálně i celému vztahu. Promluvte si s odborníkem. Ale začněte u sebe, třeba zjistíte, že jde jen o to, že vy jste momentálně sama. Najděte si partnera a uvidíte, že vás vztah vašeho bývalého muže trápit nebude.

Jak má paní Zora přestat žárlit na to, v jakého muže se její bývalý manžel změnil a co vše své nové partnerce poskytuje? A proč to nemohla mít ona? Přečtěte si také příběh paní Sylvy, která se dostala do překvapující situace a neví, jak dál.