Diagnóza žárlivost: cesta k rozchodu?

Nemá inkubační dobu a projevit se může nečekaně. Jenže jak rozpoznat, kdy je ještě ku prospěchu a funguje jako důkaz zdravého vztahu a kdy už se dá diagnostikovat jako patologický stav a směle konkurujete Othellovi? Představte si takovou klasickou situaci. Sedíte doma. Sama. Už asi tři hodiny hypnotizujete telefon a doufáte, že konečně zazvoní. On dělá přesčas. Má toho v poslední době hodně. Je unavený a vyčerpaný. Milujete ho a jste přesvědčená, že totéž cítí on k vám. Je tady však háček, a tím je jedno blonďaté, dlouhonohé stvoření, které s ním tráví v kanceláři stále více času. Přemýšlíte nad tím, jak spolu vtipkují, jak se nad podpisem každé faktury stále více sbližují, letmo se dotýkají... a samozřejmě dojdete k jedinému možnému závěru. Podvádí vás. Budete mu muset prohledat věci, projet zprávy na telefonu a možná ho přesvědčit, aby změnil práci, stejně na ni v poslední době jen nadává... Právě se do vás zakousl zelenooký netvor, jak Shakespeare kdysi nazval žárlivost, a sžírá vás sousto po soustu.

Jízdenka k rozchodu

Pokud se jednou ocitnete v kolotoči žárlivosti, je težké z něho vystoupit. Kromě jednosměrného lístku k duševní nestabilitě si totiž kupujete i hádky, neustálé narušování partnerova soukromí a ztrátu důvěry. V takové situaci není snadné zachovat si chladnou hlavu a uvažovat racionálně. tato emoce je totiž často tak silná, že zamlží mysl, zdravý rozum se sbalí a zmizí neznámo kam. Faktem je, že jde o pocit natolik intenzivní, že třetina párů, které se obrátí pro pomoc na manželskou poradnu, jsou tam právě z tohoto důvodu.

80 % lidí o sobě prohlašuje, že jsou ve vztahu žárliví. Ovšem jenom nepatrný zlomek trpí chorobnou formou žárlivosti, která zničí každý vztah.

Není to tebou, ale mnou

Jenže jak se vymanit ze spirály této zničující emoce? V tomto případě problém začíná i končí jen a jen u vás, u zbytečného srovnávání. Srovnávání sebe s ostatními. Na světe žije sedm miliard lidí a vždy se najde někdo, kdo bude v něčem lepší než vy. Možná bude mít krásnější vlasy, ideálnější míry, bude zábavnější nebo srdečnější než vy anebo se jen ocitne v pravý okamžik na správném místě... Ale vy byste se měla naučit znát svou cenu. Zdravé sebevědomí je klíčem ke spokojenosti ve vztahu. Vy nejste jen „hezký obličej“, ten může mít vaše sousedka krásnější. Vy jste mocninou různých vlastností, které z vás dělají jedinečnou osobnost. Tak jedinečnou, že se do ní někdo jiný zamiloval. Pokud si tuto skutečnost uvědomíte, začnete se dívat na věci úplně z jiného úhlu.

Vraťme se na chvíli k příběhu z úvodu. Jestliže se změní to, jak na věci nahlížíte, změní se i scénář situace. Možná když nebudete propadat sebetrýznění, zvednete telefon a jako sebejistá žena ve vztahu svému protějšku sama zavoláte, dozvíte se, že ho mrzí, že s vámi není. Snad i zalituje večera s otravnou asistentkou a řekne vám, že už se na vás těší. A vy mu budete věřit, protože víte, že vás má rád takovou, jaká jste, a ani vosí pás a cizí bujné vnady to nezmění. Nebudete si muset zakládat detektivní kancelář ani narušovat soukromí své drahé polovičky. Něco jiného však je, když jsou podněty k žárlivosti opodstatněné. V tom případě si vás takový muž opravdu nezaslouží a nestojí ani za to, abyste se sžírala žárlivostí.

Dobrý sluha, špatný pán

Jakkoliv je chorobná žárlivost špatná a je považována spíše za zabijáka vztahu, lehká nejistota nemusí být občas na škodu. Krása vztahů leží v tom, že jsou nepředvídatelné. Lidé v našem životě nejsou objekty, které využíváme jako zubní kartáček nebo boty, ale svobodomyslné bytosti s vlastní vůlí. Jistota je krásná, ale může být dlouhodobě až nudná a občas je třeba vykřesat nějakou tu pikantní jiskru. Nic totiž nemusí trvat věčně a to je třeba si uvědomit. Jemná a milá žárlivost může znamenat pověstné „probuzení se zpět do reality“ a utvrzení vašeho partnera v tom, že vám na něm záleží. Samozřejmě netvrdíme, že byste si měla hledat nějakou aférku jen proto, aby váš protějšek zbystřil. Smyslem vašeho snažení by mělo být neustrnout na místě. Atraktivní člověk je takový, který na sobě pracuje, zdokonaluje se, má záliby a zájmy. Pokud se budete snažit být pro svého partnera nejlepší verzí sebe samé, všimne si vaší proměny nejen on, ale i vaše okolí, které vás bude shledávat přitažlivou. Vy tak budete mít i v očích své polovičky vyšší cenu.

„Žárlivost probouzí silné emoce, ale sama o sobě nepřivádí k pozitivní akci. Stává se záludným procesem, který nám brání vidět věci takové, jaké jsou.“ - Leo Buscaglia, spisovatel známý jako „Doktor láska“

Žárlit, či nežárlit?

Upřímně si musíme přiznat, že je vlastně hezké vědět, že se někdo obává toho, že by nás mohl ztratit. Kde ovšem leží ta pomyslná hranice, kdy už je projevovaných obav až příliš? Důvěra je něco, co mezi sebou musejí dva lidé stále budovat vzájemnou komunikací a porozuměním. Pokud s partnerem sdílíte své dojmy, city a strachy, i malá nedorozumění se dají snadno vysvětlit. Jestliže ovšem fungujete jako dvě samostatné jednotky, vzniká mezi vámi propast, která může být naplněna roky nevyřčených přání a stížností. Čím déle budujete své pevnosti individuality, tím větší prohlubeň mezi vámi vznikne a přemostit ji bude možné jen vzájemnou úctou, porozuměním a diskusí. Nikdy nikdo neřekl, že vztahy jsou jednoduché a že není dřina na nich pracovat. A i ten nejláskyplnější domov může někdy onemocnět nejistotou, a jediným lékem je pak komunikace.

@svetzeny