Na různé situace v životě a v manželství nebývají lidé obvykle připraveni. Nikdy totiž dopředu nevíte, co se může stát nebo třeba pokazit. Někdy si říkáte, že zvládnete všechno, ale když dojde na lámání chleba, bude tomu skutečně tak? Nebo se situace změní a najednou budete stát před těžkou volbou? Květa právě prožívá krizi v manželství a neví, co s tím.
Na menopauzu vás nikdy nikdo nepřipraví. Paní Květa o tom ví své. Věděla, že jednou to přijde, ale nemyslela si, že to bude mít až takový průběh. Tři roky bojovala se změnami, které se u ní projevily. A když už to vypadalo, že se všechno uklidní, přišel další problém – ztratila chuť na intimitu. To se může stát a obvykle se to změní a vrátí do normálu. Jenže v tomto případě už je to rok a nic moc se nemění. A manžel paní Květy není nadšený.
Nepomáhala žádná snaha
S menopauzou to u mě nebyla žádná procházka růžovým sadem. V jeden moment mi bylo horko jako v sauně, o chvíli později jsem se klepala zimou. V noci jsem se budila promočená potem, přes den jsem byla unavená, podrážděná, bez nálady. Nechápala jsem, co se to se mnou děje. Můj muž se mi zpočátku snažil pomáhat. Vařil čaje, nabízel mi přikrývku, pak zase větrák, kupoval bylinky, a hlavně trpělivě snášel moje výkyvy nálad. Nebylo to lehké, ale společně jsme to nějak zvládli. Aspoň jsem si to myslela. Zdárně jsem vše přežila a zvládla to. Alespoň tak to vypadalo.
Po nějaké době jsem si uvědomila, že už nemám zájem o fyzickou blízkost. Zbyněk mě chtěl obejmout, políbit, dotknout se mě, ale mně to bylo nepříjemné. Ne že bych ho neměla ráda, stále jsem ho milovala, to jsem cítila. Moje tělo ale jako by přepnulo do jiného režimu. Intimnosti mi nic neříkaly. A nebylo to jen o únavě nebo psychice. Nepomáhalo nic, ani romantické večery, ani masáže, ani pokusy „rozptýlit se“.
Zpočátku to bral v klidu. Řekl, že to chápe, že už nejsme žádní dvacátníci. Ale časem mu to začalo vadit. Zatímco já jsem cítila úlevu, že se nemusím do ničeho nutit, on se začal stahovat do sebe. Přestal si se mnou povídat, ztratil chuť něco podnikat. A jednou mi řekl naplno: „Mám pocit, že už mě nemiluješ.“ Snažila jsem se mu vysvětlit, že ho mám pořád ráda, ale že se moje tělo změnilo. Že už to není jako dřív, že hormony udělaly své. Jenže on to vnímal jako výmluvu. Pro něj byla intimita důkazem lásky a blízkosti a když zmizela, zmizela podle něj i láska.
Začali jsme se hádat. Já mu vyčítala, že mě nechápe, on mě obviňoval, že ho odstrkuju. Nakonec jsme spolu žili spíš jako spolubydlící. Dům byl tichý, dusivý. Já jsem hledala informace, mluvila s lékařkou, zkoušela hormony i přírodní doplňky, ale nic nepomáhalo. Libido bylo pryč. A spolu s ním i klid v našem vztahu.Dnes se snažíme spolu nějak fungovat. Máme za sebou roky společného života, dvě dospělé děti, vnoučata na cestě. Nechci náš vztah zahodit, ale vím, že pokud se Zbyněk nepokusí pochopit, co prožívám, bude to těžké.
Názor na situaci paní Květy od psycholožky Martiny Polákové:
„Tělesné i emoční změny, které s sebou menopauza přináší, jsou hluboké a někdy natolik náhlé, že překvapí i samotnou ženu, natož jejího partnera. Bohužel, naše společnost stále nemluví dost otevřeně o tom, jak výrazně může menopauza ovlivnit nejen fyzickou stránku ženy, ale i její vnímání sebe sama, vztahu, sexuality, potřeb. Váš muž se zpočátku snažil a to je důležité ocenit, byl oporou. Jenže když změny přetrvávají, často začne převládat nejistota, dotčenost, a u mužů i bolestné ticho, které skrývá pocity ztráty. Je velmi těžké přijmout, že partnerství se mění, a že ani láska nezaručí, že vše bude jako dřív. V první řadě si dovolte otevřeně mluvit. Ne z pozice obrany, ale z pozice zranitelnosti a důvěry. Nechte Zbyňka nahlédnout do toho, co prožíváte, nejen na úrovni těla, ale hlavně emocí. A dejte prostor i jeho pocitům, i když vám mohou připadat zraňující. Zároveň doporučuji obrátit se na párového terapeuta. Protože každý dlouhodobý vztah časem potřebuje servis. Sex není jedinou formou intimity, ale pokud má pro jednoho z partnerů zásadní význam, je důležité hledat nové způsoby blízkosti, které budou naplňující pro oba. Někdy pomůže ujasnit si, co láska vlastně znamená po padesátce, šedesátce, protože i ona se s věkem proměňuje. A to je v pořádku.“
