Když vstupujete do manželství, máte pocit, že to bude navždy. Toužíte a věříte tomu, že zrovna vy budete jedním z těch párů, který ruku v ruce kráčí po ulici i po sedmdesátce. Neoddělitelní, pořád zamilovaní a respektující jeden druhého. Proč by to mělo být jinak, nevidíte jediný důvod. Láska mezi vámi je velká, hory přenáší a všechno společně překonáte a zvládnete. Jenže když se objeví problémy a krize, každý je řeší jinak. A ne vždycky je to, bohužel, fér k partnerovi.
Paní Daniela (49 let) žila roky v přesvědčení, že její manželství je pohodové a krásné. S partnerem neměli výraznější problémy. Alespoň si to myslela do doby, než na jejího manžela praskla jeho nevěra. A to ne ledajaká, ale zjistilo se, že její manžel deset let udržoval vztah s jinou ženou. Nyní odmítá problém řešit, nechce odejít ani od milenky, ani od manželky a rozvod prý nedopustí. Paní Daniela je překvapená, naštvaná a pořád trochu smutná, hlavně z manželovy neschopnosti se k problému postavit čelem. Rozhovory a debaty jsou k ničemu, proto se svému muži rozhodla napsat dopis.
Ivane, zachovej se jednou jako chlap
Ivane,
zachovej se alespoň jednou jako pořádný chlap! Vezmi si své věci z domu a táhni pryč a z mého života. Nechci tě do konce života vidět, mluvit s tebou a vůbec, cokoli! Nechci mít ve svém domě tvé věci! Dobře víš, že dům je můj a nemáš na něj žádné právo. Peníze na účtu si rozdělíme, auta máme oba kupovaná ve stejné době, jedno připadne tobě a druhé mě. Po našem rozvodu, který proběhne, tím si buď jistý, už mě s tebou nebude nic pojit. S člověkem, který je hnusný lhář, podrazák, nevěrník, odporný člověk. Je mi z tebe špatně, opravdu. Zejména z tvé neschopnosti problém jakkoli řešit. To chceš jako udržovat dva vztahy? Kde to jsme? Bigamie je u nás nelegální, jestli o tom nevíš.
Myslela jsem si, že naše manželství je pohodové, ale tys měl deset let milenku! DESET LET! Nechápu, kde jsi na to bral čas, energii a hlavně, jak hluboko musíš klesnout a být absolutně bez svědomí, že lžeš do očí manželce, ženě, která ti porodila dvojčata a málem při porodu zemřela. Díky mě máš dvě zdravé dcery, které se s tebou teďka logicky nebaví a nechtějí tě ani vidět. Já je k tomu nenavádím, i když momentálně cítím velký vztek, hněv a naštvání. Takhle sprostě mě podvádět a ještě mi lhát!
Ivane, zachovej se jednou, poprvé v životě jako chlap! Máš milenku, tak si k ní jdi. Já tě držet rozhodně nebudu! Sbal si své věci a běž. Tvoje řeči o tom, že se nevzdáš ani jedné, jsou směšné! Nejsme v zemi, kde je toto tolerováno. A já rozhodně nebudu tvou druhou ženou, už nechci být ani tou první. Nechci s tebou rozhodně dál nic sdílet, muselo by mi opravdu přeskočit, abych ti řekla jasně, měj ji i mě a vybírej si mezi námi. Mám svou hrdost! Chovej se jako dospělý člověk a přijmi zodpovědnost za své činy.
Já s tebou končím. Pokud nepodáš žádost o rozvod ty, udělám to já.
Nejlepší odpověď má Jamie Schenk DeWitt, licencovaný manželský a rodinný terapeut
V situaci, jako je tato, je nejlepší přijmout hněv a najít pro něj bezpečné východisko. Tím může být mluvit s terapeutem, přáteli nebo jinými podpůrnými sítěmi, které se podvedený a zraněný člověk cítí bezpečně; stejně jako psaní deníku, meditace a jakékoli jiné formy péče o sebe, které napomáhají procesu hojení. Když se zapojíte zdravým a produktivním způsobem, váš hněv vám říká, abyste věnovala pozornost sama sobě, protože na vás záleží.
Signalizuje to, že se cítíte ublížení a že si zasloužíte něco lepšího. Když hněv není použit užitečným a účinným způsobem, může se stát agresivním a potenciálně destruktivním, a to neobhajuji vašeho nevěrného manžela, ale chci, abyste si poslechla i tento důvod a začala správně truchlit a pak se začala i léčit. Tedy ne vy, ale vaše bolavé srdce. Vše je proces. Pět emocí smutku je popírání, hněv, smlouvání, deprese a přijetí. Otevřete se všem pěti a až se nadějete a projdete si tímto cyklem, zažijete úlevu od hněvu a bolesti, které nevěra vašeho bývalého manžela způsobila.
