Fronty na banány, bony od veksláků i rušičky, které přehlušovaly Svobodnou Evropu. Každodenní život v socialistickém Československu měl pravidla, která dnes působí téměř neuvěřitelně. Otestujte, kolik dobových reálií si ještě vybavíte.
Život za socialismu se řídil vlastní logikou. Ceny byly pevně dané, takže desetistupňové pivo stálo léta stejných 1,70 Kčs, zato západní zboží existovalo jen ve zvláštním světě Tuzexu. Kdo chtěl nakupovat, potřeboval bony – a kdo neměl příbuzné v cizině, obracel se na veksláky.
Známosti byly nadevše
Kdo tu dobu zažil, dobře si pamatuje, že nešlo jen o ceny nebo nedostatek zboží. Každodenní život se odehrával mezi prací, domácností, frontami a neustálým sháněním věcí, které zrovna nebyly k dostání. Když se někde objevily banány, mandarinky nebo lepší maso, zpráva se mezi známými šířila rychlostí blesku.
A kdo měl šikovného souseda, známého prodavače nebo příbuzné v zahraničí, mohl si občas dopřát něco, na co ostatní čekali dlouhé týdny. Známosti a schopnost něco sehnat tehdy často znamenaly víc než peníze v peněžence. Právě tyhle drobné zkušenosti se člověku vybaví mnohem rychleji než letopočty z učebnic.
Propaganda uměla být vynalézavá. Když se v 50. letech přemnožila mandelinka bramborová, režim ji překřtil na amerického brouka, kterého prý nad republikou shazovala letadla ze Západu.
Hranice přitom zůstávaly pro většinu lidí zavřené. K cestě na Západ nestačil pas, úřady vyžadovaly ještě výjezdní doložku a devizový příslib – a právě jejich zrušení patřilo k prvním hmatatelným změnám po listopadu 1989.
Doporučujeme
reklama
Co zůstalo dodnes
Zvláštní místo ve vzpomínkách pamětníků mají také předměty, které tehdy představovaly malý luxus. Džíny ze Západu, kazety se zahraniční hudbou, značkové tenisky nebo obyčejná čokoláda v atraktivním obalu dokázaly vzbudit obdiv spolužáků i kolegů. Tuzex byl pro mnohé výkladní skříní světa, do kterého se běžný člověk jen těžko dostával. Kdo neměl bony, mohl se na vysněné zboží často jen dívat. Dnes si podobné věci objednáme během několika minut přes internet, tehdy však jejich získání někdy vyžadovalo dlouhé plánování, kontakty a pořádnou dávku štěstí.
Některé stopy té doby ale přežily. Panelová sídliště dál tvoří tvář většiny měst a Kofola, vyvinutá původně z přebytků kávových náhražek, se stala jedním z mála tuzemských nápojů, které obstály i v konkurenci západních kol.
Tak pojďme na tuto dobu zavzpomínat. Kolik dáte správných odpovědí?