Nečekané štěstí po rozvodu: Andrea (47) zůstala ve čtyřiceti sama, dnes žije úplně jiný život

Andrea (47) se po rozvodu rozhodla, že už nebude čekat, až s ní někdo bude chtít cestovat. Poprvé odletěla na dovolenou sama a postupně začala podnikat další cesty. Dnes říká, že se svého nového způsobu života nechce vzdát.

Ve čtyřiceti jsem zůstala sama

V našem manželství jsme o cestování mluvili často, ale nakonec zůstalo většinou u plánů. Manželovi připadalo něco příliš drahé, jindy se mu nechtělo letět tak daleko nebo měl úplně jinou představu o dovolené než já. Po dlouhém rozvodu jsem si najednou uvědomila, že když budu čekat na dalšího člověka, který bude chtít totéž, co já, možná se zase nikam nepodívám. Koupila jsem si letenku a poprvé odjela sama.

Před odletem jsem měla strach, ale už druhý den jsem zjistila, jak moc mi vyhovuje rozhodovat jen za sebe. Když chci ráno vstát v šest, vstanu. Když chci tři hodiny sedět v kavárně, nemusím nikomu vysvětlovat proč.

Nikoho teď nechci hledat

Od té doby si každý rok vyberu místo, které mě láká, a prostě jedu. Někdy se přidám k výletu nebo poznám lidi na místě, ale nepotřebuju mít někoho vedle sebe od rána do večera. Nejčastější otázka stejně zní, jestli mi není smutno. Není. Samozřejmě mám chvíle, kdy bych se o něco ráda podělila, ale to neznamená, že kvůli tomu potřebuju partnera. Přátelé mi občas říkají, že až potkám toho pravého, změním názor.

Jenže já teď žádného nehledám. Mám ráda život, který jsem si konečně zařídila podle sebe, a trochu mě děsí představa, že bych se zase začala ptát, kam můžu jet, kolik to může stát a jestli se to druhému vůbec hodí. Musí být partnerský vztah dalším logickým krokem, když je Andrea poprvé po letech spokojená právě s životem, ve kterém se nemusí nikomu přizpůsobovat?

Mohlo by se vám líbit

“Terko, co jsi rozvedená, chováš se hrozně. Musíš znát své hranice,” píše své kamarádce Sylva. Tereza se utrhla z řetězu a svádí zajíčky

Ke komentáři k situaci Andrei nás inspiruje sociální psycholožka Bella DePaulo

Dobrý den Andreo,

partnerský vztah není povinným pokračováním života po rozvodu jen proto, že je člověk znovu sám. Pokud jste zjistila, že vám současný způsob života vyhovuje, cestujete, rozhodujete sama za sebe a necítíte, že by vám partner chyběl, není na tom nic, co by bylo potřeba napravovat. Spokojenost o samotě není čekárna, ve které člověk sedí, dokud se neobjeví někdo další.

Možná právě teď poprvé naplno zjišťujete, co vám vyhovuje bez každodenního přizpůsobování druhému člověku. Nemusíte si proto předem slibovat, že už vztah nikdy nechcete, ale stejně tak nemusíte aktivně hledat partnera jen proto, že to okolí považuje za přirozené. Kdyby se jednou objevil někdo, s kým byste chtěla svůj život sdílet, můžete tehdy řešit, kolik prostoru a svobody si potřebujete zachovat.

Mohlo by se vám líbit

“Je mi padesát, jsem single a jsem spokojená. Všechny kolem mě to šokuje a neustále mi radí, co mám dělat,” neví si rady Kamila

Důležité je, abyste svůj dnešní život neposuzovala podle představ ostatních o tom, co by mělo následovat po rozvodu. To, že jste spokojená sama, neznamená, že jste rezignovala na blízkost nebo že vám něco zásadního chybí. Možná jste jen zjistila, že vztah není podmínkou života, který je plný cest, lidí, zážitků a rozhodnutí, jež konečně děláte podle sebe.

Proč okolí někdy těžko přijímá, že člověk může být bez partnera spokojený a necítit se osaměle? A jak poznat, jestli Andrea nový vztah opravdu nechce, nebo se jen bojí přijít o svobodu, kterou po rozvodu získala? Přečtěte si také příběh Miriam, která je v šoku a smutná, že její dcera odmítla něco, co sama považuje za rodinné dědictví.

Zdroj: psychologytoday.com, příběh poslala Andrea Z.