Řečová obtíž nemusí člověku bránit v odbornosti ani zkušenostech, v některých profesích ale může zasáhnout do činností, kde je mluvený projev důležitou součástí práce. O to těžší je přijmout, když právě tato jedna schopnost převáží nad lety zkušeností. Člověk pak může začít pochybovat, kam až se profesně vůbec dokáže dostat.
Hanka (48) pracuje patnáct let ve stejné společnosti a patří mezi nejzkušenější členy týmu. Když se uvolnila vedoucí pozice, chtěla se o ni ucházet. Součástí práce je ale pravidelné vedení porad, prezentování před klienty i vystupování na větších jednáních.
Kvůli koktání mě nepovýšili
Koktám odmalička a za ta léta jsem se naučila s tím fungovat. Někdy mluvím plynuleji, jindy se na určitém slově zaseknu, zvlášť když jsem nervózní nebo mám mluvit před větší skupinou. Ve své práci jsem ale dobrá. Znám procesy, kolegové za mnou chodí pro radu a často řeším složité situace, se kterými si mladší lidé nevědí rady. Když se otevřelo místo vedoucí týmu, opravdu jsem si myslela, že mám šanci.
Pak mi nadřízený řekl, že moje odborné zkušenosti nezpochybňuje, ale že vedoucí musí často řídit porady, prezentovat výsledky, jednat s klienty a vystupovat před větším počtem lidí. Podle vedení v těchto situacích nepůsobím vždy dost jistě, omlouval se mi, ale celé vedení se rozhodlo pro někoho jiného. Pozici nakonec dostala moje kolegyně, která má sice méně zkušeností, ale veřejné vystupování zvládá mnohem lépe.
Foto: Zuzana Žáková/ChatGPT pro Svět ženy
Je to moje slabina
Právě proto je pro mě těžké se na ně zlobit. Vím, že mluvený projev je skutečnou součástí té práce a že nejde o pozici, kde by člověk mohl většinu komunikace vyřídit e-mailem. Zároveň mě ale zasáhlo, že patnáct let zkušeností může převážit něco, co se mnou bude pravděpodobně vždycky. Začala jsem přemýšlet, jestli má vůbec smysl usilovat o vyšší pozice, když téměř každá znamená víc porad, prezentací a veřejného vystupování.
Nejhorší je, že jsem svoje koktání dlouho nevnímala jako důvod, proč bych měla být profesně méně schopná. Teď si ale při každém zaseknutí mnohem víc uvědomuju, jak asi působím na ostatní. Nechci po firmě, aby ignorovala požadavky konkrétní pozice. Jen nevím, jestli jedna moje slabina musí automaticky určovat hranici celé mojí kariéry. Jak přijmout, že člověk může být ve své profesi zkušený a schopný, ale jedna konkrétní obtíž mu přesto může zavřít cestu k některým pracovním rolím?
Ke komentáři na situaci Hanky nás inspiruje klinická logopedka Roselyn Mathew
Milá Hanko,
je pochopitelné, že vás rozhodnutí zasáhlo právě proto, že jste své koktání dlouho nevnímala jako měřítko profesní hodnoty. To, že někdy mluvíte méně plynule, neznamená, že jste méně zkušená, rozhodná nebo schopná vést druhé. Zároveň je fér připustit, že některé pozice kladou na mluvený projev větší nároky – ale ani to ještě neznamená, že pro vás musí být všechny vedoucí role navždy uzavřené.
Zkuste si s nadřízeným promluvit konkrétněji o tom, co mu ve vašem vystupování chybělo a zda existuje cesta, jak tyto dovednosti cíleně rozvíjet. Možná má smysl postupně přebírat vedení porad, prezentace nebo jednání s klienty v menším rozsahu a získat zkušenost, jak v těchto situacích působíte vy i jak vás skutečně vnímají ostatní. Pokud sama chcete, může vám pomoci také práce s logopedem nebo jiná podpora zaměřená na mluvení v náročných situacích – ne proto, abyste se musela „opravit“, ale abyste měla víc možností.
Byla by škoda, kdybyste z jednoho neúspěšného výběru udělala definitivní hranici celé kariéry. Možná některé role pro vás budou náročnější a některé vám ani nebudou stát za energii, kterou by vyžadovaly. O tom ale nemusí rozhodnout samotné koktání ani jeden nadřízený. Vaším úkolem není mluvit dokonale, ale zjistit, v jaké podobě můžete své zkušenosti, autoritu a schopnost vést lidi využít tak, aby vás jedna obtíž nepřipravila o všechny další možnosti.
