Všichni tento případ známe volnou parafrází úspěšného filmu. Ale jen těžko si umíme představit, co musely prožívat rodiny, když se jednoho dne dozvěděly děsivou pravdu. Že miminko, o které se rok starají, není jejich. Letos je to už 19 let, co se dvěma párům navždy změnil život, když v roce 2006 došlo v třebíčské nemocnici k fatálnímu pochybení. Zaměstnanci "prohodili" právě narozené holčičky a rodiny se pak musely po čase vyrovnat s celou situací a pokračovat ve výchově vlastní dcery, ke které si musely najít cestu od znova.
devatenácti kauzu z porodního oddělení sledovalo celé Česko a nikdo nechápal, jak se mohla taková chyba vůbec přihodit. V osudný den před devatenácti lety se v třebíčské nemocnici narodily čtyři holčičky a jeden chlapeček. Mezi holčičkami byly Nikolka a Verunka. Nic netušící novorozeňátka se pak těžko pochopitelnou záměnou dostala ke zcela jiným rodičům.
Záměna miminek v třebíčské nemocnici
Necelý rok pak byla děvčátka vychovávána maminkou a tatínkem, kteří ale měli vlastní holčičku o mnoho domů dále. Pravda by možná nikdy nevyplula na povrch, kdyby jeden z mužů nezačal pochybovat o tom, že miminko, které drží v náručí, je jeho. Stále dokola si v hlavě přehrával situaci z porodnice, kdy novopečeným rodičům byly sděleny miminkovské míry. Po porodu byly údaje zcela jiné, než pak bylo řečeno následující den. V tu chvíli ale samozřejmě nikdo neřešil nějaké odchylky a všichni se radovali z malého uzlíčku lásky.
Samozřejmě prvotní pochyby byly ohledem vzhledu maličké Nikolky, kdy v její tváři neviděl tatínek žádnou podobu. „V úzkém rodinném kruhu jsme řešili, že mi Nikolka není podobná. Stále jsem měl navíc v hlavě tu věc s podivnou změnou údajů v nemocnici. Rozhodl jsem se jednou provždy zbavit pochybnosti a zaplatil jsem si anonymní test otcovství,“ vysvětlil tehdy Libor Broža své černé myšlenky s tím, že o tom neřekl ani své partnerce. Bohužel, ta nejhorší noční můra se zhmotnila, když Liborovi přišly výsledky testů.
Zaručené informace, na nichž si bulvár smlsnul, pak hovořily také o tom, že semínko nejistoty zaseli také kamarádi z hospody, jež si u piva dělali legraci, že holčička není tatínkovi vůbec podobná. „Přes týden jezdím s kamionem a s místními do kontaktu moc nepřijdu,“ odmítal Libor takové drby a s papírem v ruce pak konfrontoval partnerku Jaroslavu. Pro ni to byl také obrovský šok, protože samozřejmě věděla, že příteli nebyla nevěrná. Partneři si prošli obrovskou zkouškou důvěry a Jaroslava si nakonec v září 2007 také udělala testy. Z nich se zjistilo, že není biologickou matkou Nikolky. Bylo tedy jasné, že nemocnice udělala fatální chybu.
Rodiče zjistili krutou pravdu
Partneři se pustili do pátrání, a nakonec dohledali rodiče „jejich“ dcerky. Těmi byli manželé Čermákovi, kteří neměli absolutně tušení, že se rok láskyplně starají o cizí holčičku. Malá princezna se jmenovala Verunka a najednou by o ni měli přijít. Na první společné schůzce se všichni domluvili, že si holčičky za přítomnosti psychologů vymění. Co musely rodiny prožívat, nelze popsat. Rok si pipláte miminko, máte radost z každého pokroku, za sebou máte také proplakané noci a najednou se vám ozvou naprosto cizí lidé a vy si s nimi musíte vyměnit dítě. Samozřejmě se holčičky dostaly do správných rodin, ale ten nejzásadnější první rok života jim nikdo nevrátí.
Logicky pak rodiče zahájili soudní řízení s třebíčskou nemocnicí, která jim nejdříve nabídla směšné mimosoudní vyrovnání. Po táhlých sezeních, kdy celá republika sledovala počínání nešťastných párů a nebylo dne, kdyby se o fatální chybě v porodnici nepsalo, došel soud k rozhodnutí. Jedna rodina dostala odškodné 2,1 milionu a druhá 1,2 milionu. Rozdílnou částku soud zdůvodnil tím, že každý z poškozených měl jiné následky z nešťastné události. Peníze však nenahradí bolest, kterou mají rodiče navždy v srdci. Rodiny také musely změnit holčičkám jména. Původně je plánovaly pouze prohodit, ale nakonec se rozhodly pro jiné řešení. Dnes už dospělé slečny se jmenují Nikola Veronika Brožová a Veronika Nikola Čermáková.
Doporučujeme
reklama
Bolestivá minulost nelze zapomenout
Partneři se také rozhodli nezpřetrhat pouto s „náhradními“ rodiči a normálně se tedy vídají, nebo alespoň ještě v minulosti vídali. „Holky se vidí o Vánocích i o narozeninách. I když po letech už ze mě ta tíseň trošku vyvanula, těžké je to dodnes. Když od nás Nikolka odjíždí, tak je smutná, a Verče se od nich taky nechce. Pořád je to trošku divný,“ popisovala Jaroslava mnoho let od události, jež otřásla naší zemí. Navždy jsou tak všichni spojeni, a i když ve výsledku vše dopadlo tak, jak mělo, bolestivé vzpomínky mají pořád v srdci.
Galerie: Záměna holčiček z třebíčské nemocnice otřásla dvěma rodinami
