Herečka Lída Baarová si postupem času a také vlivem svých životních událostí vysloužila několik nálepek. Byla a je označována za kolaborantku a milenku nacisty. Ano, měla poměr s krutým nacistickým pohlavárem, ale pojďme se na to podívat z jiné perspektivy.
Mnozí mají Lídu Baarovou za zrádkyni, jiní její vztah s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem omlouvají romantickou láskou. Nesuďme, nemáme na to právo, protože z dnešního pohledu už rozhodně nelze hodnotit jednání, k němuž došlo před více než 80 lety.
Zkuste se alespoň trochu vžít do dívky, které svět právě leží u nohou. Představte si, že je vám dvacet let a v herectví dosahujete mezinárodního úspěchu. Bohužel svá chapadla zrovna roztahuje nacismus, o kterém ještě tehdy nevíte to, co nyní. Adolf Hitler a jeho stoupenci jsou pro vás pouhými politiky, netušíte, že by mohli rozpoutat něco tak děsivého, jako byla druhá světová válka. Potkáte jednoho z nich, mocného muže, který, ač kulhá, má možná určité charisma, jímž dokáže zaujmout…
Ludmila Babková se narodila 7. září 1914 v Praze. Její maminka zpívala a hrála na klavír, přičemž někdy vystupovala se sborem Národního divadla. Svou kariéru ale značně obětovala péči o rodinu. Tatínek byl úředníkem pražského magistrátu.
Manželé měli ještě jedno dítě, dceru Zoru. Narodila se téměř sedm let po Lídě, byla také herečkou a kvůli pozdějším událostem sestřina života měla smutný osud.
Pseudonym budoucí hvězda stříbrného plátna vymyslela spolu se svým tatínkem podle rodinného přítele, básníka Jindřicha Šimona Baara, a to už na konzervatoři. Studenti totiž nesměli točit filmy, což porušila, a tak jako herečka vystupovala pod jménem Baarová. Zatímco účinkovala na natáčení, ve škole tvrdila, že je nemocná. Až po zveřejnění snímku studium ukončila.
Platila za jednu z nejkrásnějších žen, což ostatně potvrzovali pamětníci i po mnoha letech. Navíc byla inteligentní, sečtělá a měla rozsáhlý společenský přehled a jazykovou vybavenost, dokonce během života hrála ve třech jazycích bez přízvuku. Tato kombinace dokonalého vzhledu a nadání nenechávala řady jejích kolegyň klidnými a závist se mnohdy proměnila v nenávist, zášť a zlobu.
Chodila s režisérem Karlem Lamačem a později se slavným hercem Gustavem Fröhlichem. Zamilovaných mužů a mileneckých vztahů za sebou ovšem zanechávala mnohem víc. Jenže ani jeden z nich pro ni neměl tak nedozírné následky jako ten s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Seznámili se ve 30. letech, tedy v době, kdy ho svět neznal jako válečného zločince, ale úspěšného politika. Zda šlo o skutečně čistou lásku; strach, že se filmový svět pro ni jeho vlivem uzavře, nebo i tak trochu o kalkul; věděla jen sama herečka.
Po válce se obhajovala tím, že jí nadbíhal, jak jen mohl, a Stanislavu Motlovi prý občas vyprávěla o jakémsi až démonickém působení, který nedokázala vysvětlit. Nutno uznat, že Goebbels byl skutečně mistrem manipulace, vždyť si mluveným projevem uměl podmanit davy lidí.
Do herečky se nesmírně zamiloval, což prozradil své manželce Magdě. Ta rozhodně o rozpad manželství nestála, a proto si stěžovala u Adolfa Hitlera. Baarová musela okamžitě z Německa, kde v tu dobu pobývala a natáčela, zpátky do rodné vlasti, a Goebbels dostal zákaz se s ní stýkat.
Po návratu do Prahy to herečka neměla snadné. O jejím vztahu s vlivným nacistou se vědělo a mnozí kolegové i kamarádi se od ní odvraceli. V roce 1941 z Protektorátu Čechy a Morava raději odešla a točila filmy v Itálii, odkud se o dva roky později po vylodění Spojenců na Sicílii musela vrátit.
Ke konci války utekla do Bavorska. Byla vězněna a vyslýchána americkou zpravodajskou službou, což zanechalo takové následky na její psychice, že se musela léčit v nervovém sanatoriu. Z něj byla v roce 1945 převezena do Prahy, s nařknutím z kolaborace. Opět ji čekalo věznění a vyslýchání. Propuštění se dočkala až skoro po dvou letech se zproštěním z viny. Domů se bohužel vracela jen za nemocným otcem, maminka zemřela při policejním výslechu na infarkt a sestra Zorka spáchala sebevraždu, mimo jiné z toho důvodu, že ji kvůli sestře nechtěli v divadle, kde hrála.
Baarová se vdala za Jana Kopeckého, s nímž po únoru 1948 utekla do Rakouska. V 50. letech se ještě objevovala v italských a španělských filmech, poté filmovou kariéru ukončila a hrála pouze divadlo.
Jejím druhým manželem se stal lékař Kurt Lundwall. Poté, co v roce 1972 zemřel, se herečka už nevdala a žila sama až do roku 2000, kdy 27. října odešla do filmového nebe. Celý život si vyčítala smrt sestry i maminky a utrpení tatínka. Za svou největší chybu považovala odmítnutí nabídky od hollywoodské společnosti. Kdyby ji totiž přijala, její osud by se vyvíjel jinak.
Jak říká Stanislav Motl, který se s Baarovou přátelil, v pořadu Úžasné životy (ČRo): Snad žádná česká herečka nezažila tak obrovský vzestup a potom tak obrovský pád, snad žádná česká herečka si nevysloužila tolik obdivu a vzápětí tolik nenávisti jako Lída Baarová.
