Devadesátá léta se v bývalém Československu nesla ve znamení nespoutané svobody a neomezených možností. Do země začalo proudit zboží všeho druhu ze Západu a národ poznával, o co byl celá léta pod nadvládou komunistického režimu ochuzen. Velkou událostí se tak stalo například otevření první pobočky ikonického fastfoodového řetězce McDonald’s.
Tak chutná Amerika! To se pravděpodobně honilo hlavou řadě návštěvníků, kterým se 20. března roku 1992 podařilo okoštovat něco z nabídky první české pobočky amerického fastfoodu McDonald’s. Právě v tento den se totiž v pražské Vodičkově ulici nedaleko Václavského náměstí provozovna otevírala a pro český národ to byl další důkaz, že ta stále nově nabytá svoboda je opravdu tu. Šlo totiž o první fastfoodový řetězec vůbec, který se po revoluci v České republice objevil. Otvíračka proto chvílemi vypadala jako udílení slavnostních cen.
Otvíračka za účasti celebrit
Nebylo proto divu, že se otevření světoznámého fastfoodu zúčastnila i řada tehdejších známých osobností. Ochutnat proslulý hamburger přišla například Dáda Patrasová s manželem Felixem Slováčkem, skladatel Karel Svoboda, zpěvačka Lenka Filipová či herci Josef Abrhám a Jiří Bartoška. Svojí návštěvou první pražskou pobočku poctila i zahraniční celebrita – do Vodičkovy ulice tehdy zavítala bývalá dětská hvězda a později americká velvyslankyně Shirley Temple. Před fastfoodem se ten den tvořily tak masivní fronty, že dokonce musela zasahovat policie! Naštěstí nedošlo k žádné kolizi, muži zákona pouze usměrňovali rozvášněný dav, který toužil ochutnat burgery a hranolky proslulé po celém světě.
Čech za úspěchem řetězce
Ačkoliv nebyl zakladatelem McDonald’s, dokázal z něj udělat největší a nejúspěšnější síť restaurací na světě. Řeč je o podnikateli Rayovi Krocovi, který přišel na svět v roce 1902 a jehož rodiče pocházeli z malé obce Stupno v Plzeňském kraji. Už od mládí měl k podnikání blízko, což bylo zásluhou jeho otce. V průběhu let se živil různými způsoby, provozoval obchod s deskami, prodával kelímky i přístroje na výrobu zmrzlinových koktejlů.
V 50. letech se Kroc setkal s bratry McDonaldovými, kteří vlastnili populární bistro. V roce 1955 od nich získal franšízu a o šest let později, v roce 1961, už měl celý podnik pod kontrolou. Právě on zavedl přísné hygienické standardy a nadstandardní péči o zákazníky, čímž výrazně přispěl k rozšíření restaurací nejen v USA, ale i po celém světě. Když Ray Kroc v roce 1984 zemřel, jeho majetek měl hodnotu 600 milionů dolarů, což by dnes odpovídalo téměř 38 miliardám korun. Prestižní časopis Time ho zařadil mezi stovku nejvýznamnějších osobností 20. století. Pokud se někdy ocitnete na Plzeňsku, můžete zavítat do Stupna, kde mu byla v roce 2002 odhalena pamětní deska.
Napříč republikou
První provozovna ve Vodičkově ulici zvládla jen za první den obsloužit přes 11 tisíc natěšených zákazníků, a to i přesto, že samotný prostor měl kapacitu pouze 70 lidí. Nadšení bylo obrovské, a tak se fastfood brzy začal šířit do dalších částí Prahy a jen o rok později byla otevřena nová pobočka v Ostravě. V témže roce se v České republice objevil také první Drive-Thru, a to restauraci ve Velkém Meziříčí na D1. V současnosti se pobočky nacházejí po celé republice a tržby z nich přesahují 7 miliard korun ročně. McDonald’s v Česku podporuje dětské aktivity, významné osobnosti i influencery a dokonce dlouhodobě spolupracuje s šéfkuchařem a hvězdou soutěže MasterChef Přemkem Forejtem.
Baví vás devadesátky? Vyzkoušejte si, jak dobře si pamatujete pořady z 90. let.
Galerie: V roce 1992 se v Československu otevřela první pobočka McDonald's:
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Smažák z nouze, žluté jazyky od Vitacitu a banány z novin: Tyto retro gastro-hity vznikly kvůli prázdným regálům, ale Češi je milují dodnes

Divoké devadesátky: Éra, kdy se z veksláků stali vládci ulic a policie jen přihlížela

Co jsme kupovali za socialismu: Samoobsluhy měly často prázdné regály, ale voněla v nich mletá káva

Tabu, Peříčko, Rande: Nejbizarnější pořady devadesátek. Diváci se styděli za moderátory, účinkující i trapné okamžiky

Legendární Bravíčko skončilo před 10 lety: Časopis s pikantní dvoustranou, fotopříběhem, plakáty i falešným tetováním milovali všichni











