
Život nikdy nefunguje tak, jak si ho vysníme. Pokaždé nám ale dá, co je potřeba, abychom vyrostli a něco nového se naučili. Abychom posbírali nové zkušenosti a stali se sami v sobě i sami před sebou lepšími a vyspělejšími jedinci. Přesně proto nám život sem tam nachystá zkoušku, aby si ověřil, jak moc jsme za něj ochotni bojovat.
Bývala to láska jako hrom. Aspoň v samém počátku toho všeho. Rychle se však změnila z „opravdu si tolik lásky zasloužím“ na „už nemohu dál, jinak mě to zničí“. Tohle je příběh paní Radky (39 let), která se na nás obrátila, aby nám svěřila svůj příběh. A požádala o radu, jak se z toho nezbláznit.
Jen kdybychom tušili
Potkali jsme se v době, kdy jsem vlastně ani nikoho nehledala. Přesto to setkání bylo něčím naprosto jedinečné a krásné. Abych byla upřímná, nebyl vyloženě můj typ, no vlastně se mi nelíbil. Blonďák s hubenýma nohama, který ani nebyl vysoký. Jenže mi voněl. Ne parfémem nebo mýdlem, čistě tím, jaký byl on sám. Jaké měl pižmo. Když jsem u něj stála - měl tehdy zrovna narozeniny, a tak jsem mu chtěla popřát a dát pusu na tvář - jako byste na mě vylili kýbl toho nejsilnějšího afrodiziaka.
Postupně jsme po pár večeřích a výletech zjistili, že jeden bez druhého nemůžeme být. Tak jsme se dali dohromady a ty začátky byly vážně krásné. Nemohla jsem uvěřit, že jsem konečně potkala někoho, jako je on. Někoho, kdo byl vlastně naprosto dokonalý. Neměl snad jednu jedinou chybu. Nebylo na něm nic, co by mi vadilo nebo mě nějakým způsobem iritovalo. Nadbíhal mi a bylo vidět, jak velký zájem o mě má.
Pak se to zlomilo
Jenže pak se to zlomilo a velmi rychle. Najednou začal být prudérní, začal mě neustále upozorňovat na to, co se mu na mně nelíbí, jaký kousek oblečení mi nesluší, jednou mi dokonce řekl u stolu plného lidí, že jsem tlustá a konečně bych měla „hýbnout zadkem“ a začít sama se sebou něco dělat. Tehdy mi bylo skutečně do pláče. Vůbec jsem nechápala, kde se to v něm bere a proč se chová tímto způsobem. Vůbec jsem netušila, jak se smutku, který ve mně vytvářel, mám zbavit.
Byla jsem příliš tlustá, pak příliš hubená, pak měl zas pocit, že se dostatečně neusmívám na ty, na které jsem se podle něj usmívat měla nebo se naopak směju až moc, tam kde se to zkrátka nehodí. Ať jsem udělala cokoliv, všechno bylo nakonec stejně špatně. Už jsem se pomalu bála dívat před sebe, abych zase neslyšela, že něco dělám, jak nemám nebo se - nedej bože - dívám na jiné muže. Nadával mi, že náš milostný život skomírá, ale já neměla chuť se ho dotknout. Nešlo to.
Náš život a společné soužití šly ruku v ruce dál. Ačkoliv jsme dál fungovali jako pár, s partnerstvím to nemělo nic společného. Ba naopak mi přišlo, že žiju v pekle, které nemá začátek ani konec. Dost mě děsila představa, jak to bude dál a kam se vlastně tahle - z počátku dokonalá pohádka - nakonec posune.
Pak se náhle objevila ona. Žena, která na první pohled vypadala lacině, absolutně nesplňovala atributy toho, o čem mluvil, že ve svém životě chce a je mu blízké. Přesto jsem už tehdy, při prvním pohledu na ni, věděla, že je zle a že tohle dobrý konec rozhodně mít nebude.
Intuice. Každá žena ji má a každá ji s naprostou dokonalostí cítí. U mě tomu nebylo jinak. Zkrátka a jednoduše jsem věděla, že tady to smrdí a bude zle. A nepletla jsem se, ani náhodou. Po nějaké době jsem zjistila, že s ní spí, a že ona točí filmy pro dospělé. Asi to pro něj, kluka, který tohle vždycky odsuzoval, byl příval nové energie, kterou chtěl zakusit.
Byla jsem zdrcená. Hrozně mě to zasáhlo. Všechno, za co mi nadával a v čem mě ponižoval, najednou měl vedle sebe a žil to a - a to je nejvíc důležité - byl s tím spokojený. Doteď nechápu, jak mi tohle mohl udělat a jak mohl vyměnit normální holku za někoho, kdo v mých očích vše, co on hledal a vyžadoval, vlastně postrádá. Ráda bych se z toho dostala, ale nevím, jestli je to možné.
Názor odborníka Cari Goetz z University of Texas–Austin: „Muži si často vybírají hloupé ženy ne proto, že by je skutečně chtěli, ale protože se silnou a inteligentní ženou se často cítí nejistí. Jednodušší žena je nepřevyšuje, nebere jim sílu ani sebevědomí a oni se tak vedle ní cítí jako páni všechno tvorstva. Mají tedy vše, co v danou chvíli k životu potřebují.“
Muži, ale i ženy, zkrátka někdy podvedou. Anebo si najdou náhradu, o které nemáme ani tušení. Totéž se stalo paní Tereze, která po letech zjistila, že ji její manžel na začátku vztahu podvedl.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

"Moje tchyně mě nenávidí. Má pocit, že jí kradu syna," svěřuje se Magda

"Moje matka celý život bojuje se svou maminkou. Nemá ji ráda, protože opustila dědečka," svěřila se Jaroslava

“Vždycky jsem měla nejraději nejstaršího syna. Mé další děti mi to neodpustily a teď mi to vrací," je smutná paní Věra

“Jsem vážně nemocná, ale moje matka byla zvyklá na mou péči a vyžaduje ji i nyní,” nechápe Lada

„Manžel tvrdí, že si jen píše s bývalou spolužačkou, ale já mám ale pocit, že je za tím něco víc,“ svěřuje se Iveta

„Dcera si vybírá šaty bez mého vědomí, připadám si, jako bych z jejího života mizela,“ svěřuje se Hana

„Tchyně mě nemá ráda, tvrdí, že manžel si najde lepší ženu, než jsem já,” popisuje Silvie. Co dělat, radí psycholog Pavel Pařízek

„Myslela jsem si, že jsme si se sestrou konečně našly cestu k sobě, ale ona si naše hovory upravuje podle sebe,“ je smutná Petra

„Myslela jsem si, že si se snachou rozumíme, ale pak jsem zjistila, co o mně říká za mými zády,“ je smutná Marcela







