Znásilnění není jen paragraf. Psychoterapeutka vysvětluje, co oběti skutečně prožívají

Téma sexuálního násilí je v naší společnosti stále opředeno mnoha mýty a předsudky. Přitom se jedná o závažný trestný čin, který zasahuje do tělesné i duševní integrity oběti. Jeho následky mohou být dlouhodobé a pro okolí často neviditelné.

Jak hovoří paragrafy

Dle zákona se znásilnění definuje následovně: „Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží, kdo jiného donutí k souloži nebo jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží s jinou osobou, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.“

Mohlo by se vám líbit

Bývalý chirurg Joël Le Scouarnec, který zneužil stovky dětí i pod narkózou, opět před soudem. Zazní i výpovědi mrtvých

Novela zákona z roku 2024 tak rozšířila definici znásilnění o jakýkoliv pohlavní styk vykonaný proti seznatelné vůli oběti nebo zneužitím její bezbrannosti. Bezbrannost zákon specifikuje jako stav, kdy oběť není schopna utvářet nebo projevit svou vůli nebo je její schopnost utvářet či projevit svou vůli podstatně snížena z důvodu bezvědomí, spánku, ovlivnění návykovými látkami, nemoci, zdravotního postižení, duševní poruchy, silného ochromujícího stresu, nízkého nebo vysokého věku, překvapení nebo jiného obdobného důvodu. Za bezbranné z důvodu nízkého věku se vždy považuje dítě mladší dvanácti let.

Jak oběť prožívá znásilnění 

Násilný trestný čin představuje jeden z nejhrubších zásahů do základních lidských práv každého člověka. Nejsilnější traumata jsou spojena s útoky na tělesnou integritu, včetně znásilnění, loupeže, ublížení na zdraví, zvlášť pokud jsou pachatelé lidé blízcí, spolupracovníci nebo sousedé a známí, o kterých oběť nepochybovala jako o lidech, kteří by jí mohli ublížit.

Každá oběť na tyto životní situace reaguje různě a odolnost vůči nim je silně individuální. Tyto zkušenosti vyvolávají stavy a reakce, na něž se nejde dopředu připravit. A samozřejmě záleží i na reakci nejbližšího okolí, jak se s tím oběť bude vyrovnávat.

Mohlo by se vám líbit

Zvrhlík Jaroslav Dobeš: Guru Jára je zpět. Po odpykání trestu na Filipínách opět láká ženy na „odháčkování” a ty mu za to platí desetitisíce

Pocity bezbrannosti, nedůvěry a pochybnosti

V první řadě je to pocit bezbrannosti, protože oběť prožila smrtelný strach o svůj život. V důsledku psychického šoku může být zcela ochromena. V tuto chvíli může být potřebou právě pocit bezpečí a respektu od okolí.

Dalším stavem je pocit nedůvěry, může si připadat pošpiněná a zraněná.  V tuto chvíli je potřeba poskytnout terapeutickou péči – nejlépe individuální sezení, kde se klient může bezpečně vypovídat.

Zároveň oběť může cítit pochybnosti, zda jednala správně, začne pochybovat o svém jednání a začne si věci vyčítat. Po několika dnech odezní pocit paniky a šoku a může nastoupit velký strach z opakování trestného činu a silná nedůvěra.

Mohlo by se vám líbit

Divoká Claudia Cardinale: Znásilnění, utajený syn a život s majetnickým mužem

Psychika nás odpojí

Naše psychika má ale ohromnou moc, jak nás chránit a zachránit náš život v okamžiku, kdy čelíme ohrožení. Roli v takovém případě hraje mnoho mechanismů, které nám pomáhají přežít. Známe základní mechanismy, kdy se situací bojujeme nebo z ní utíkáme, ale pak je tu ta třetí, kdy prostě zmrzneme a naše prožívání nás odřízne od aktuálního dění. Pokud tento mechanismus přetrvává i po ukončení traumatizující události, můžeme jednat nebo prožívat situace bez vědomí motivu. Objevují se emoce spojené s událostí, která se stala v minulosti a nesouvisí se současností. 

Pak člověk někdy nerozumí tomu, co se s ním děje, jelikož je podrážděný, agresivní nebo se naopak bojí. Prožitky se vracejí ve snech, není možno se pohybovat v místech, kde se událost stala, nebo ji připomínají. Jsou to potíže, které vyžadují léčbu. Léčbu specializovanou na traumaterapii, zaměřenou na zpracování traumatu. Cesta nemusí být lehká, ale samoléčící schopnosti psychiky jsou obrovské a pokud se prožitky neustále vrací v myšlenkách nebo ve snech, je potřeba situaci řešit.

Pocit viny brání oběti věc nahlásit

Častým jevem bohužel je, že žena cítí vinu, že se to stalo a že pořád může panovat názor, že si za vše může sama. Za to se pak stydí. Proto tuto událost nenahlašuje a počet nahlášených případů je jen špička ledovce. I když díky kauzám sexuálního násilí oznamovací potřeba vzrůstá, bude ještě trvat nějakou dobu, než se situace změní.

Autorský text: Mgr. Ivana Bařinková

Je až zarážející, kolik známých a slavných osobností bylo obviněno z nějakého napadení či zneužití. Víte, že jedním byl i pan Božský? Představitel pana Božského byl nařčen ze znásilnění: Herec tvrzení žen označil za lživá. Nyní se však objevilo další svědectví

Mgr. Ivana Bařinková

Věnuji se práci terapeutky a lektorky. U klienta pracuji s psycho-sociálním modelem, tzn. že mě zajímá nejen klientův příběh, ale i souvislosti v jeho životě, které podmiňují vznik tíživé životní situace. Skrze tato propojení vzniká celistvý pohled na klienta a tím i jasnější cesta řešení jeho situace. V terapii využívám prvky z integrativní psychoterapie, kde dochází k propojení více psychoterapeutických přístupů a umožňuje zvolit vhodný přístup vzhledem k potřebám klienta. Působím také na portále Terapie.cz