6 nejčastějších mýtů o zraku: Jak je to s mrkví, čtením při lampičce nebo brýlemi ze supermarketu, objasňují primářky očních klinik

Jak je to tedy vlastně s tou mrkví? Stejně jako další jasně barevná nebo tmavá listová zelenina a další potraviny bohaté na vitamín A, může přispět k tomu, že si udržíte zrak v dobré kondici. Není to ale tak, že by vitamín A zrak zlepšil nebo nás ochránil před nutností používat brýle či kontaktní čočky. Na druhou stranu však také platí, že je mrkev bohatá na vitamin A, který vyživuje sítnici.

6 nejčastějších mýtů o zraku

Není to ale jen o mrkvi nebo o čtení v pološeru. O našem zraku koluje spousta polopravd a mýtů, kterým věříme už od dětství. Možná vám rodiče říkali, že se vám zkazí oči, když budete číst pod peřinou s baterkou, nebo že mrkev vám zajistí ostříží zrak. Některá z těchto tvrzení mají jen drobný základ v realitě, jiná jsou naprosté nesmysly. Jaké jsou nejčastější mýty o očích, kterým stále věříme, a proč bychom se jimi neměli řídit?

Mýtus č.1: Sezení v těsné blízkosti televizoru škodí očím

Sezení v těsné blízkosti televize sice může způsobit únavu očí nebo bolest hlavy, ale u dětí ani dospělých zrak nepoškozuje. Tento zvyk však může signalizovat, že dotyčný je krátkozraký a ve skutečnosti potřebuje brýle. Pokud jde o děti, ty mají zvýšenou schopnost soustředit se na blízké předměty, proto pro ně může být sezení blízko televize pohodlnější.

Mýtus č.2: Když budeme často schválně šilhat, zůstane nám to

Možná jste jako děti zkoušeli šilhat a slyšeli jste varování, že když to budete dělat často, zůstanou oči stočené různým směrem. Nemusíte však mít obavy. „Pokud někdo z legrace šilhá a donutí své okohybné svaly, aby oči zašilhaly, dokáže je stejným způsobem vrátit zpátky, neboť jeho oči mají zdravý vývoj spolupráce obou očí. Šilhání vzniká z patologických důvodů na straně očních svalů (obrna, chybný vývoj či choroba svalů), anebo na straně nedovyvinutého zraku v důsledku překážky ve vidění ve formě například dioptrické vady nebo astigmatismu. Tam se často uplatňují genetické faktory,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha.

Mýtus č.3: Čtení při lampičce vede k očním vadám

„Rozsviť si pořádně, kazíš si oči!“ Taky je vám tato věta povědomá? Slýchali jsme ji jako děti, když jsme si četli večer při lampičce. Toto tvrzení ale není pravdivé. Dříve lidé také svítili petrolejkami, plynovými lampami nebo dokonce jen svíčkou a i při takovém osvětlení četli. Jejich oči byly jistě brzy unavené, ale na zrak tlumené nebo slabé světlo vliv nemá. Jisté je, že světlo je podmínkou, abychom dobře viděli, aby se nám prostě líp četlo. Při špatném osvětlení mohou oči bolet, slzet, ale také pak velmi rychle zregenerují.

Mýtus č.4: Na čtení stačí brýle ze supermarketu

Na chvíli vám mohou pomoci. Ale používat je trvale vám žádný oční lékař nedoporučí. Ne, že by vám trvale poškodily zrak, ale můžete se dočkat únavy, bolestí hlavy, špatného soustředění, ale také pálení či začervenání očí. Tyto brýle nikdy neposkytnou tak kvalitní vidění jako brýle od optika zhotovené na podkladě kvalitního vyšetření zraku optometristou nebo očním lékařem. „Jsou vyráběny sériově ve velkém množství z levných materiálů, kvůli kterým může docházet k zobrazovacím chybám. Navíc mají vždy na obou očích stejné plusové dioptrie, které jsou primárně určeny na čtení. Většina lidí má na každém oku jiné dioptrie,“ vysvětluje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc, primářka Oční kliniky NeoVize Brno. „Takové brýle navíc nedokážou korigovat astigmatismus, což je vada, která rozmazává detail textu. Dalším velmi důležitým parametrem dioptrických brýlí je centrace dioptrických skel. Aby mohlo být sklo správně usazeno do brýlové obruby, je nutné změřit vzdálenost PD (pupillary distance), což je vzdálenost středů zornic. Znamená to, že střed brýlové čočky ve vašich brýlích musí ležet přesně tam, kde se nachází vaše zornička, jinak se oko začne stáčet za středem brýlové čočky a navodí vám skryté šilhání,“ dodává docentka Skorkovská.

Mýtus č. 5: Dlouhé dívání do počítače kazí zrak

Toto se tvrdí nejen o monitoru počítače, ale také displeji telefonu nebo televizní obrazovce. Dlouhé hodiny strávené u těchto přístrojů se projeví pravděpodobně únavou očí, pálením a řezáním. Na vině není oční vada, ale nedostatečné mrkání. Lidské oko mrkne asi 15 – 20krát za minutu. Tím zvlhčí oko slzami, které je zároveň čistí a regenerují. Při práci na počítači mrkáme ovšem mnohem méně – vědci v jedné studii zjistili, že naše mrkání se zvolna zpomaluje a my ani nepostřehneme, že mrkáme méně než 6krát za minutu. A to je to, co se našim očím nelíbí. Začnou nás bolet a pálit. Odborníky je tento jev nazýván Computer vision syndrom (CVS). Dlouhé zírání do monitorů či displejů očím neprospívá také kvůli nedostatku střídání pohledových vzdáleností. Proto je dobré pohled do blízka střídat s pohledem do dálky a řídit se pravidlem 20/20/20. Po 20 minutách hledění do monitoru se na 20 vteřin zadívejte do vzdálenosti alespoň 20 stop, tedy cca 6 metrů.

Mýtus č.6: Šedý zákal je potřeba nechat „uzrát“

Ano, šedý zákal neboli katarakta, se dříve opravdu nechával „uzrát“ a obvykle se operoval až v pokročilé fázi. To už ale v současnosti neplatí. „Čím dříve přijdete, tím bude operace jednodušší a šetrnější. Čím je šedý zákal pokročilejší, tím je oční čočka tvrdší a její odstranění je při operaci náročnější,“ vysvětluje primářka Valešová. Vhodnost operace vždy konzultujte s očním lékařem. U každého se choroba rozvíjí jinak rychle: Zatímco u někoho může zhoršování zraku trvat roky, u jiného jde o měsíce. Rozsah šedého zákalu navíc pacienti často nedokážou subjektivně posoudit. Jelikož se jedná o nemoc, která postihuje zejména seniory, doporučují odborníci lidem nad 60 let, aby navštěvovali svého očního lékaře každý rok.

Čtěte také: Nechte si vyšetřit krev i moč, může vám to zachránit život. Co dokáže vyšetření prozradit, vysvětlují lékaři