
Peníze potřebujeme všichni, alespoň na základní živobytí. Když rodiče odchází do důchodu, může poměrně snadno stát, že se jejich finanční situace změní, navíc velmi rychle, skoro ze dne na den. Je to pro ně určitě nepříjemné, protože musejí slevit ze svého standardu a nemohou si najednou dovolit to, co by si pořídili ze své pravidelné mzdy. A kdo jim má potom pomoci? Děti? Rodina? Nebo se musí sami naučit lépe počítat? Právě takové otázky si pokládá i paní Renata.
Paní Renata (48 let) si neví rady, co dělat. Její vztahy s tchyni jsou korektní a navštěvují se jednou za měsíc nebo dva. Ani její manžel nechodí ke své mámě moc rád, protože ho nebaví poslouchat, jak má žít a co má pořád dělat. Na poslední návštěvě však přišla tchyně s požadavkem na peníze. Nevychází s penězi a chce, aby jí syn a snacha pomáhali, platili a pravidelně přispívali.
„Tchyně po nás chce, abychom jí pravidelně přispívali na živobytí
Moje tchyně je zvláštní člověk a nikdy bych takovou osobu v životě neměla, pokud by to nebyla máma mého manžela. Ani on s ní nemá zrovna blízké vztahy, protože mu už od doby, kdy se odstěhoval, neustále mluví do života. Nepřestala s tím ani teď a vždy na návštěvě nám uděluje rady, co máme dělat, a co ne. Nyní přišla s požadavkem, který mě osobně přinejmenším zaskočil. Máme ji platit peníze, protože ona nevyjde se svým důchodem. Překvapilo mě to, protože nikdy předtím si nestěžovala, je velmi aktivní, chodí s kamarádkami na kávu, do většího města do klubu seniorů, chodí na procházky, občas do divadla a podobně. Podle mého názoru žije celkem aktivní život a nikdy mi nepřišlo, že by měla hluboko do kapsy.
Chci vaše peníze, je to vaše povinnost
A nejen, že si řekla o peníze. Dokonce má jasné požadavky a podmínky, za kterých jí „můžeme“ pomáhat. Velmi direktivně svému synovi a mě nařídila, že jí budeme přispívat pravidelně šest tisíc korun. Podala nám papírek s číslem účtu a informací, že tam peníze musí být do desátého dne v měsíci. Přiznám se, byla jsem v šoku. Můj manžel papírek převzal, ale nic ji neslíbil s tím, že se musíme o tom poradit.
Už to nebylo tchyni moc po chuti, asi čekala, že jí hned pošleme peníze bez řečí. Doma jsme to probírali. Chápu, že má manžel potřebu své mámě pomoci, svým rodičům bych taky pomohla, kdyby potřebovali. Navrhla jsem opatrně manželovi, že ji určitě můžeme pomoci. Například jí budeme platit a zajišťovat nákupy, zaplatíme ji účty za elektřinu, nájemné nebo cokoliv takového. S tím ji manžel volal, ale to, co jsme si oba vyslechli, by jistě zaskočilo každého.
Tchyně si jasně nadiktovala, jakou chce pomoc
Křičela na nás v telefonu, že jsme chamtiví, na manžela útočila, že ho porodila, vychovala a on se k ní otočí zády. Prý nepotřebuje, abychom jí platili nákupy nebo nájem, ona chce vše platit sama a nebudeme rozhodovat o tom, co jí zaplatíme. Ona chce peníze na účet a hotovo. A s tím také od té doby na manžela neustále vyvíjí nátlak, vydírá ho, že je její jediný syn, čeho se to dočkala a podobně nemístné komentáře. Vůbec nevím, jak situaci řešit.
Paní Renatě radí psychoterapeutka Umay Wolf
Renato, pomáhání by mělo být vedeno laskavostí a chutí dávat ze svého přebytku, nemělo by Vás nijak existenčně ohrožovat. Dávání by mělo být ideálně někomu, kdo si o pomoc dokáže říci, ale slušně, pokorně a bude vděčný za jakoukoliv pomoc. Další důležitý bod je, že ji daný člověk nevyžaduje konkrétním a tím jediným „svojským“ způsobem, nediktuje si jen svoje podmínky pomoci druhých. To se ale evidentně nestalo, proto se nenechte tchyní ani jeden z Vás vydírat. Zvažte, kolik by Vám z rozpočtu měsíčně nechybělo a to tchyni zašlete, například dva tisíce, jeden za každého. Odkažte ji na sociální služby ve městě, kde žije, klidně ji tam doprovoďte a pomozte jí žádosti vyplnit. Může si zažádat o příspěvek na bydlení na úřadu práce. Pokud má příliš velké náklady na bydlení, nabídněte jí nalezení levnější ubytovací varianty.
Trvejte ale na tom, že se nenecháte vydírat, a pokud neprojeví vděčnost za inspiraci k řešení a za dva tisíce, co jí zašlete, tak jí sdělte, že jí posílat nic nejste povinni a klidně se vším přestaňte do doby, než to tchyni dojde. Možná že jí to nedojde nikdy, to ale není Váš problém. Kdybyste se nechali totiž takto vydírat a přistoupili na její hru, mohlo by se pak stát, že časem bude navyšovat své požadavky - „s jídlem roste chuť“. Proto nekrmte její nezdravý tyranský přístup a buďte jí oporou v respektu k ní, ale hlavně v respektu ke svým vlastním hranicím a potřebám. Pokud by Vás situace nadmíru stresovala a potřebovala jste si o tom Vy nebo Váš muž popovídat s odborníkem, neváhejte si nějakého psychologa nebo psychoterapeuta najít. Hodně štěstí!

Umay Wolf
Jsem jednooborová psycholožka, terapeutka, arteterapeutka, lektorka a empowerment koučka. Od roku 2021 jsem frekventantkou komplexního psychoterapeutického výcviku zaměřeného na řešení, od začátku výcviku jsem zvládla přes 1700 terapií, hlavně v online verzi. Mám za sebou systemický výcvik v rodinných konstelacích, konsteluji 14 let. Pracuji jako psycholog ve zdravotnictví, jsem v předatestační přípravě z klinické psychologie. Mám i soukromou online praxi. Věřím, že jakákoliv změna je možná a jde ruku v ruce s motivovaností i s aktivním přístupem k problému. Mám důvěru v to, že pokud má člověk odhodlání a podporu okolí, je možné vyřešit i problém, který se na začátku jeví jako nepřekonatelný.
Pomoc hledejte na www.terapie.cz
Jak se má paní Renata zachovat? Přistoupit na požadavky tchyně, nebo zvolit metodu, která se více zamlouvá jim samotným? Přečtěte si také příběh paní Veroniky, která není v manželství šťastná, ale rozvést se nechce.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

„Tchyně mě nemá ráda, tvrdí, že manžel si najde lepší ženu, než jsem já,” popisuje Silvie. Co dělat, radí psycholog Pavel Pařízek

“Maminko, odpusť mi to, ale můj muž tě u nás doma nechce,” pláče Lucie

“Tchyně začíná zapomínat a můj manžel to nechce začít řešit, prý jsem hysterka,” nechápe Adéla

“Můj manžel nesnáší mou mámu a já nevím, jak to řešit,” je nešťastná Katka. Řešení poradí psycholog Pavel Pařízek

“Tchyně věděla o nevěře mého muže a nic mi neřekla,” je šokovaná Izabela

“Tchyně mi pořád radí, co a jak dělat. Když se ohradím, je to prý pro mé dobro,” je smutná Eliška

“Mami, promiň, ale starat se o tebe nebudu. Nemusím a není to moje povinnost,” píše slečna Bára

“Manžel bezvýhradně poslouchá svou matku, dokonce ostříhal naši dceru na kluka," je bezradná Sylva

Rozervaná mezi bohy a mocí: Skutečný příběh Drahomíry ze Stodor, která zničila vlastní rodinu







