“Můj partner nerespektuje, že jsem matka, nevím, co dělat,” neví si rady Naďa. Její přítel nemá děti rád a nechce dceru přijmout

Paní Naďa (45 let) se s bývalým manželem dlouho snažili o dítě. Povedlo se jim to až před jedenácti lety. Od té doby se ale jejich partnerský vztah začal rozpadat. Rozvedli se a oba si šli svou cestou. Paní Naďa byla delší dobu sama, nevěřila mužům. Před rokem a půl si našla partnera Petra. Je o deset let starší a nerespektuje, že ona je matka. Chce s ní trávit čas, ale nesmí u toho být její dcera. Paní Naďa se znovu zamilovala, ale s tím, že její nový partner její dceru odmítá, má problém.

Dítě je problém

Svou dceru miluji nadevše a rozhodně je pro mě na prvním místě. Bude jí jedenáct a spolu s jejím otcem, se kterým jsme asi čtyři roky rozvedení, se ve výchově shodneme. Doba, kdy jsme proti sobě bojovali, je pryč. Dcera je týden u mě a týden u svého otce, vše funguje, když má dcera problém ve škole nebo jinde, řešíme ho společně, jako rodiče. Můj nový partner žádné děti nemá. Nikdy je nechtěl a vybíral si tedy jen partnerky, které děti nechtěly. Je starší o deset let a sám říká, že už je starý a je rád, že má svůj klid. To mu neberu. Bohužel mi po půl roce našeho vztahu, kdy věděl, že mám dceru, řekl, že dítě je problém. Že nemá děti rád. Že se s tím naučí žít, ale když je dcera u mě, on ke mě rozhodně chodit nebude.

Přijď, ale bez dítěte

Nemyslela jsem, že to vydrží, ale je mi s ním fajn. Je milý, hodný, ale to všechno jen tehdy, když nemám u sebe dceru. Tedy máme vlastně vztah jen 14 dní v měsíci, kdy je dcera u tatínka. Ze začátku mi to nevadilo, neměla jsem ambice je seznamovat nebo podnikat společné výlety, nechtěla jsem dceru vystavovat novému muži, když jsem nevěděla, jestli si vůbec budeme rozumět. Jenže po roce a půl už je ten vztah trvalejší. A on mi začíná volat i v týdnu, kdy mám dceru. Abych s ním šla na večeři, výstavu, koupí lístky do divadla. Je naštvaný, když odmítnu, že mám u sebe dceru. Prý mám přijít k němu, ale bez dítěte. A to rozhodně ne, chci si čas s dcerou užít. Co s tím? Rozejít se s ním zatím nechci, ale vždy bych dala přednost své dceři. Proč nemůžeme fungovat jako rodina?

Nejlepší odpověď na situaci paní Nadi má Melissa Josue, vztahová koučka

Toto je ideální příležitost pro vás a vašeho partnera, abyste se dozvěděli více o vzájemných potřebách a touhách do budoucna. Je to příležitost k prohloubení vašeho vzájemného spojení. Jeho „jemné důvody“ nemusí být nutně jen jeho pravdou. Takže můžete prohloubit své vzájemné spojení tím, že se dozvíte více o vzájemné pravdě. A z tohoto místa pak pro vás bude mnohem lepší prostor pro rozhodování o vašem budoucím vztahu. Nechcete dělat životní rozhodnutí podle toho, jak se partner staví k vaší dceři. A volit mezi partnerem a dítětem není řešení.

Zatímco se svým přítelem jdete do hlubších úrovní vztahu a závazku, je také důležité komunikovat a ujistit své děti o tom, co pro ně tato změna ve vašem životě a ve vašem rodinném životě znamená. Ten pravý muž pro vás by měl naprosto chápat vaši situaci, jste přece především matka. A měl by chápat vaše potřeby a touhy, podporovat by vaše požadavky na vztah a chtěl by vás udělat šťastnou. Myslíte, že je vás nový partner tím pravým, když nechápe, že jste máma? Zkuste si sama odpovědět.

Jak se má paní Naďa zachovat? Má svolit k tomu, aby netrávila čas se svou dcerou, ale s partnerem? A co dělat, když partner neakceptuje, že je matka?

Jak byste se zachovali vy? Přečtěte si příběh paní Simony, která se potřebuje znovu zamilovat do svého manžela.