Přejít k hlavnímu obsahu

Smutek jako nejničivější emoce: Není pravdou, že čas zahojí všechny rány na duši

Info ikona
Čas

Čas zahojí všechny rány. Tuto frázi často slýchají lidé, kteří se vyrovnávají se smutkem, žalem, ztrátou blízkého člověka a traumatickými zážitky. Podle psychologů to však není tak docela pravda, čas sám o sobě naši duši uzdravit nedokáže. Proč je tak důležité snažit se smutek překonat, jak našemu tělu i mysli škodí?

Jak smutek škodí naší mysli i tělu?

Každý z nás v životě dozajista zažil životní fázi, ve které pocítil nejničivější emoci – smutek. Ten škodí nejenom naší mysli, ale i našemu tělu. Je až překvapivé, jaké fyzické projevy dovede tady emoce vyvolat v našem těle. Můžeme cítit, jak nás bolí u srdce, svírá se nám žaludek a z intenzivního pláče nás posléze bolí hlava. Na smutek každé tělo reaguje po svém, někdo je tak unavený, že hned usíná, ale ráno se budí vyčerpaný. Jinému negativní myšlenky nedají spát i několik nocí. Co způsobuje tyto fyzické projevy, proč se psychická bolest transformuje i do té fyzické? Především je to chronický stres, který smutek doprovází.

Pokud tato emoce přetrvává více jak 12 měsíců, mluvíme již o žalu, což je dlouhodobý hluboký smutek, který má chronickou formu. Vědci z Harvardu radí, abyste se smutku nesnažili za každou cenu vzdorovat, důležité je nechat emocím volný průběh – poplakat si, zanadávat si, svěřit se někomu. Pokud v sobě tuto emoci budete dusit, může dojít k depresi, poruchám spánku, zahořklosti, ztrátě chuti k jídlu a dalším projevům. Pokud budete varovné signály ignorovat a nebudete tento chronický stres řešit, je zde i zvýšené riziko infarktu a mrtvice.

Info ikona
Smutek

Není pravdou, že čas zahojí všechny rány na duši

Už jste určitě od někoho slyšeli „osvědčenou“ radu, že čas zahojí všechny rány. Psychologové z Bergen Counseling Center si to však nemyslí. Pasivní čekání na odeznění smutku podle nich nadělá více škody než užitku. Upozorňují na to, že zbavit se smutku či žalu je dlouhá a namáhavá cesta. Stejně jako vědci z Harvardu navrhují, aby člověk své pocity neupozaďoval, protože to vede k jejich hromadění. Abychom se se smutkem vyrovnali, musíme si projít 5 fázemi, které už v 60. letech popsala psychiatrička Elisabeth Kübler-Ross. První z nich je odmítnutí, kdy si nechceme připustit, že událost, kterou jsme prožili, je reálná. Druhou z nich je vztek, kdy se zlobíme na celý svět a ptáme se, proč se to stalo zrovna nám. Třetí bolestnou fází je smlouvání, kdy člověk přemýšlí nad tím, co vše by obětoval, aby mohl vrátit čas. Čtvrtou fází je deprese, která je přirozenou reakcí na smutek.

Pátou fází, která celý cyklus završuje je smíření, kdy se s danou záležitostí vyrovnáme. Ani poté však nemusí platit, že jsou všechny rány zaceleny. Nejtěžší je smířit se s traumatickou smrtí blízké osoby. Psychoterapeutka Leah Royden říká, že tato traumata se velmi těžko léčí z důvodu, že se tyto traumatické zážitky a vzpomínky nečekaně objevují – ve formě flashbacků, nočních můr a dotěrných myšlenek. Může k tomu docházet i velmi dlouho poté, co se událost odehrála. V tomto případě je nutné se na problém zaměřit a vyhledat pomoc terapeuta, který vám pomůže vyrovnat se s tímto trápením.


Zdroje: Harvard Health Publishing, WebMD, Bergen Counseling Center, Psychology Today