“Tati, promiň, ale nechci tě vidět. Jako malé jsi nám ubližoval,” píše otci Johana. Nechce ho vidět, i když závislost na alkoholu překonal

Paní Johana (49 let) píše svému otci dopis. Kontaktoval ji totiž s prosbou, aby se s ním sešla. Jenže ona nechce. Jejich vztahy nejsou moc dobré, jakou malé jí ubližoval, protože hodně pil a svůj vztek si vybíjel na dětech. Na paní Johaně a jejím bratrovi. Paní Johana zapomenout nedokáže, ale její bratr otci odpustil a sešel se s ním. Paní Johana se proto alespoň rozhodla napsat otci dopis.

Tati, 

promiň, ale nechci tě vidět. Vím, že by sis to moc přál a podle mého mladšího brášky ses změnil, ale já ti to neumím odpustit. Pracuji na tom, ale nejde to. Neumím se s tebou sejít, aniž bych si to všechno, cos nám udělal, nepřipomínala. Vím, že jsi jiný, že všeho lituješ a chceš, abychom si promluvili, ale musíš mi dát čas. Možná hodně času.

Mohlo by se vám líbit

“Tati, co jsem udělala, že mě nemáš rád,” ptá se v dopise svého otce Beata, která má díky tomu pokřivený vztah k mužům

První roky života

Vím, že jsi taky neměl spokojené dětství a za spoustu věcí možná může tvá výchova, ale to tě neomlouvá za to, co jsi dělal. První roky mého dětství byly šťastné, vzpomínám si na to, že jsi se mnou chodil na kolotoče, vozil jsi mě k babičce, foukal rozbité koleno a byla s tebou vždycky legrace. Jenže pak přišel na svět bráška, přišel jsi o práci a začalo se vše kazit. Místo toho, aby sis našel práci, jsi chodil do hospody. A to i potom, co jsi tu práci našel. S chlapama jste si po práci vždy zašli na jedno a ono jedno nebylo. Chodíval jsi domů v různých stavech. Když jsi byl jen lehce opilý, šlo to. Jen jsi nadával, vykřikoval a pak jsi padl do postele a spal. Když jsi byl opilý totálně, někdy jsi ani nedošel domů a usnul na zahradě, na ulici nebo v příkopě. Tyhle tvé stavy byly pro nás nejlepší. Jenže se moc často nestávaly.

Agresivní opice

Když jsi se napil tak, že jsi nenáviděl svět, nenáviděl jsi i nás. Maminku, mě a mého brášku. Přišel jsi a už od dveří jsi nás častoval nadávkami. Mohli jsme za všechno. Za to, že jsi přišel o práci, nenašel sis takovou, jakou jsi chtěl. Kvůli nám jsi musel pracovat, abys uživil bandu fakanů a jejich matku, která se jen válí doma. To, že maminka chodila i s bráškou roznášet poštu a později pracovala, kde se dalo, jsi neviděl. Pro tebe jsme byli příživníci, kvůli kterým jsi dopadl tak, jak jsi dopadl.

Mohlo by se vám líbit

“Tati, nikdy ti neodpustím, že jsi odešel,” píše svému otci Adéla

Utekla jsem, když to šlo

Pro ránu jsi nešel daleko. Bil jsi maminku, bil jsi mě i brášku. Rukou, opaskem, vařechou, důtkami, tyčí, cokoliv ti přišlo pod ruku, to jsi použil. Mívala jsem modřiny, které jsem se snažila maskovat před spolužáky.

Pak už jsem dospěla. A utekla jsem z domova hned, jak to šlo. Odešla na školu, která byla daleko. Vystudovala jsem a domů se nevrátila. Brácha mě následoval. Máma zemřela brzy poté, co jsme oba odešli, byla nemocná. A ty jsi zůstal sám. Vím, že jsi chvíli pil, ale pak jsi šel na léčení. A zůstal jsi čistý, nepil jsi a nepiješ dodnes. To je fajn, jsem ráda, že jsi svou závislost přemohl. 

Ale ani to mi nevynahradí dětství, které bylo zkažené a špatné. Poznamenalo mě to, spoustu věcí v životě dělám špatně, ale neumím si pomoct. Nechci otevírat staré rány, nechci tě vidět. Možná to změním, kdo ví, ale momentálně se na to necítím. Promiň.

Johana

Paní Johana se rozhodla svého otce nenavštívit a nevidět. Má k tomu své důvody, které jsou závažné. Dělá dobře?

Jak byste se rozhodli vy? Přečtěte si také příběh paní Olgy, která chová sympatie k partnerovi své sestry.

Galerie: Tati, promiň, ale nechci tě vidět. Jako malé jsi mi ubližoval

4 fotky 5 fotek