Galerie: “Tati, promiň, ale nechci tě vidět. Jako malé jsi nám ubližoval,” píše otci Johana. Nechce ho vidět, i když závislost na alkoholu překonal

Paní Johana utekla z domu hned, jak to šlo. Na střední školu nastoupila na opačném konci republiky a tak musela logicky jít na intr. Ten jí platila babička s dědou, protože to otec odmítl. Jenže ona chtěla pryč. Pryč od tyrana.

Když se otec vracel dostatečně opilý, bil maminku, brášku i malou Johanku. A vším, co doma našel. Nadávky, ponižování a fyzické ubližování bývaly málem na denním pořádku.

Malá Johanka se bála. Moc se bála večer co večer. Tehdy totiž táta chodil do hospody a nikdy se nevědělo, v jakém stavu přijde. Bude moc opilý a zbije je?

Otec hodně pil, ale po maminčině smrti šel na léčení. Bylo úspěšné a alkoholu se už nikdy nedotkl.

Dnes proto odmítla sejít se s otcem. Ví, že se alkoholu už dlouho nedotkl, abstinuje a všeho lituje. Jenže nechce si připomínat vše, co se dělo. Vše, co má s otcem spojeno.

Paní Johana je postavena před obtížnou volbu, kterou jí snad nikdo nezávidí. Chce jí vidět její otec. Ten otec, který ji jako malou bil. Ten otec, který se opíjel a pak nevěděl, koho zmlátit jako první.